Z Ruska se už dávno stala doom metalová velmoc a výčet nahrávek se neustále rozrůstá. Těžko říci, jak je to ve skutečnosti, ale osobně mám pocit, že se ruští umělci v tomto odvětví hodně našli a do dnešních dnů je navíc neopustila euforie spojená s možností tvořit takto okrajovou hudbu. Ale pojďme honem k věcem konkrétním…
Jedním z mnoha dalších uskupení jsou i jistí HALTER z Jaroslavle, jejichž vznik se datuje do roku 2009, přičemž debutová deska „Omnipresence of Rat Race“ spatřila světlo světa o čtyři roky později. O těchto dob začali být HALTER mnohem produktivnější a výsledkem jejich snahy je nejen aktuální „dvojka“ „For the Abandoned“, ale také ‚EP „Post Factum“ z minulého roku. Nicméně předmětem recenze je pochopitelně stále hodně čerstvá kolekce z dílny MFL Records, což je pro mě osobně záruka kvality, neboť Mr. Evander si ke spolupráci vždycky dokáže vybrat spolky nevšední a zajímavé. A podobně je to i s HALTER, přestože navenek zní jejich hudba poměrně upjatě a nevýrazně. Paradoxně je to ale spíše tím, že jejich doom/death metal je postaven na klasickém nástrojovém obsazení (dvě kytary, basa, bicí, zpěv) a ani v náznacích nedochází k žádnému zjemnění či vyztužení atmosféry, jak tomu bývá u většiny jiných formací.
Dalším znakem tvorby HALTER je rovněž absence výrazných kytarových melodií made in north. Hudba pětice je zkrátka o toku valivé hudby, drsném vokálu a pozoruhodných aranžích jednotlivých kompozic. Jak moc je totiž hudba valivá a do jisté míry i jednotvárná, objevují se v ní vpravdě nečekané úseky, nemající s death/doomem prakticky vůbec nic společného. Posluchač zkrátka podstupuje umrlý marš, aby mu z ničeho nic do uší najela téměř hardrocková vsuvka (dokonce jsem si vzpomněl na naše Bohy BLUE EFFECT). Než si ale mozek stačí uvědomit, že se mu přehrávač nezbláznil, najíždí hudba HALTER znovu na funusové requiem. Tyto znaky lze pak nejvíce vystopovat ve skladbě „Hunters‘ Brotherhood“, kdy především druhá polovina kompozice špikována řádně a nestoudně. Rozhodně si ale pod tímto popisem nepředstavujte dnes tolik populární stoner metal. K němu mají pánové sakra daleko a důkazem budiž další skladba s názvem „First Snow“, jejíž začátek je spíše art-rockový, ovšem v dalších minutách se o slovo znovu hlásí posluchačsky nepříliš prostupná hráz syrového doomu.
Tento trend pak pohříchu pokračuje i v další skladbě „Pain Which Never Sleeps“, avšak naprosto reprezentativním vzorkem kolekce je nečekaně alternativní song „Keepers of Persistent War“, kde se to hemží celou řadou nesourodých vyhrávek, a to i navzdory tomu, že se jedná o jedinou klasičtější píseň, nikoliv kompozici. Tu si HALTER nechali až na samotný závěr a znovu tak poukázali na svou největší lásku („Ode to the Abandoned“). „For the Abandoned“ není vůbec snadno poslouchatelné album a v samém počátku se mi zdálo dokonce jako málo výrazné. Postupně jsem se ovšem do hloubky nahrávky dokázal procpat, a přestože se nejedná o vrcholné dílo v rámci žánru, má rozhodně svou kvalitu. Totéž se dá ovšem říci i o hutném zvuku, což je jeden z dalších plusových bodů, kterým se nahrávka může pyšnit.
ALL