To jsou mi tedy věci. Od vydavatelství Trident Harmony productions jsem obdržel promo polské formace GRIMLORD, kterou provází silná mediální masáž. Nejvíce však udiví unikátní počet sponzorů, jenž jsou uvedeny na samotném obalu. Je jich tu na desítky! Když si tak recenzent tohle prohlíží, říká si něco o nemalých ambicích, dostatku peněz či dokonce bombastických podmínkách pro studiovou práci. Co se týče posledního bodu, odhady se s jistotou potvrdily. Nahrávka udivuje majestátním soundem, všechny nástroje jsou důkladně čitelné a především milovníci kytarové hudby by si rozhodně mohli přijít na své. Kapela stylově tíhne k melodické formě heavy/trash metalu, ovšem ve své působnosti dokáže zabrousit i do mnohem tvrdších metalových vod, dokonce se v některých skladbách dají vystupovat prvky black metalu či death metalu. GRIMLORD tak naštěstí nezapadají do tuctové škály stylově neústupných hvězd, pokoušejí se alespoň o fous progrese, i když to v daném žánru není nic jednoduchého. Komplexně však hudba působí vcelku důvěryhodně, kapela se hlásí k tomu co má „nejraději“ a k tomu se ještě snaží přidat čiré plody z vlastní zahrádky.
Vstupní skladbou je titulní „Dolce Vita Sath-anas“, jejíž kvalita by mohla posloužit jako reprezentativní vzorek současné tvorby. Heavy metalový základ, tu odklon doprava, tu odklon doleva. Nástup čistého vokálu a opětovný základ ke kořenům. Poláci však se však na své pouti rozhodli, že nebudou donekonečna máchat suchou slámou. Svědčí o tom struktury ostatních skladeb, jenž rozhodně nejsou postavené na sytému sloka-refrén-sloka, byť někdy to kapele přece jen malinko ujede. Když se to stane, začíná vás fackovat klišé jako v případě skladby „Oh! My King“. Zde si GRIMLORD zahráli na speed metalové velikány hned tu máme oheň na střeše. Trapnost je v tomto případě ještě slušné slovo. Od této skladby však přichází naprosto nečekaný krok. Stylově se kapela sice nikam výrazně neposunuje, ovšem instrumentálně hází posluchači naprosto nelítostnou rukavici. Komplikované variace všech nástrojů kouzlí nepřeberné množství postupů, jejichž kvalita je naprosto nezpochybnitelná.
Druhým úhlem pohledu je pak efektivita, se kterou je to tak +/-. Někdy kapela vystřelí pozoruhodnou salvu, jindy se skoro jedná o „veřejnou zkoušku“, jam, vlastní exhibici. Tento hudební náklad je pak servírován bez vokální složky! Zkrátka a dobře, do třetí skladby uslyšíte i nějaká ta slova, pak už ne… Tohle překvápko mě při prvním poslechu naprosto zaskočilo, stále jsem čekal na nástup zpěvu (občas k tomu vybízely i kytarové výstupy) a stále nic. Dokonce jsme měl někdy pocit, že skladby zkrátka nejsou dodělané a kapela je sem zkrátka naroubovala s „holou kůží“. To je však spíše můj subjektivní pocit. K tomu musím ještě přiznat, že po opakovaném poslechu má nedůvěřivost přece jen vymizela a třeba promyšlenou kompozici „Ancient Land Of Ysů jsem si v celku solidně užil. Závěrem si však pokládám otázku, kterou jsem z tohoto odstavce musel vyjmout…
„Jak ohodnotit toto album?“ Skutečně těžká práce. „Dolce Vita Sath-an as“ je rozporuplné album. Má své světlé momenty, obsahuje i hluchá místa. Instrumentálně nepokulhává, kompozičně sebou hází poněkud zmateně. Racionálně nepůsobí ani dělení na klasický a instrumentální materiál v rozložení 25% ku 75%. Pro recenzenty skutečný oříšek. Naštěstí v R.U.M. zinu nepoužíváme číselná hodnocení. Za rozhodující tedy berte alespoň mé konstatování. Kapelu GRIMLORD budu od těchto chvil po očku sledovat, ovšem k tomuto albu se už vícekrát vracet (nejspíš) nebudu.
ALL