V minulém roce jsem na webzinu PAYO započal rozbor gothicrockových alb s hudebním publicistou Petrem Korálem a nyní předkládám rozšířenou verzi, do které vstoupil R.X. Thámo z hudebního projektu BRATRSTVO LUNY. Rozbor poslouží především těm fanouškům, kterým základy tohoto stylu prozatím unikly…

THE SISTERS OF MERCY – The First, Last And Always
R.X. Thámo: Úvodem musím předeslat, že jsem se marně snažil z úkolu seslaného na má bedra slovutným hospozínským Drákulou ALLem vykroutit. Nic mně nebyly platné doušky o nekompetentnosti a neodbornosti… Nejsem kazotvůrcem a ani se neberu příliš vážně na to, abych nedokázal prásknout něco z arzenálu vlastních emocí a přiznat, že „všechno“ zkrátka neznám. Vždyť kdo jiný by měl o svém záměru vědět více, než kreativní undergroundový hudební publicista… Ctěný brachu z temnot hospozínských, zvedám tvou, v mnoha soubojích zpátky vydobytou, rukavici a budu doufat, že se ctí obstojím .Sestry milosrdné patří ke klenotům mé sbírky originálních nosičů. Album je to temné a řízné, z mnoha songů mě i po letech stále mrazí. Název úvodní skladby budiž trefnou metaforou pocitu, který se pravidelně dostavuje při poslechové konzumaci ansáblu Maestra Andrew Eldritche – BLACK PLANET!

Petr Korál: Naprosto stěžejní, zásadní, kultovní a já nevím jaké ještě dílo tzv. gothic rocku, které v podstatě tento žánr definovalo. Skladby jako „Walk Away“,“ No Time To Cry“ a další jsou prostě klasiky, blyštivé perly na potemnělém gotickém rouše… Od Sisters mám rád v podstatě všechno, i jejich poslední řadové album – pohříchu teprve třetí v pořadí – „Vision Thing“, třebaže s gotickým rockem už nemělo moc společného. Mimochodem, od jeho vydání uteklo už 17 let a žádná novinka pořád na obzoru. A pak že se s novou deskou sere jenom Axl Rose a „jeho“ GUNS N’ROSES…

XIII.STOLETÍ – Amulet
R.X. Thámo: Srdce mé zaplesalo po zprávě, že 19.4. 2008 se po čtyřletém mlčení vrátí česká gothická legenda na pódium! Stane se tak při oslavě pátých narozenin shopu Nosferatu. NOSFERATU NIGHT je název festivalové nášupu plného delikates, který se uskuteční v pražském klubu MATRIX. XIII.STOLETÍ patří mezi mé nejsrdečnější kapely . . . nemám od žádné jiné kapely tolik různých raritních demáčů, videokazet, DVD i originálních nosičů cédéček . . . Za žádnou jinou českou kapelou jsem necestoval na zahraniční koncert . . . Tvorba Petra Štěpána mě provází životem již pěknou řádku let, a ač nejsem žádný fanatik, určitou závislost na dávkách temného jihlavského živlu přiznávám…
V dlaních pevně sevřený „Amulet“ mám a budu věřit, že nejen koncerty, ale i nové nahrávky od legendy žánru nás čekají! . . . „Kníže temnoty“, „Oheň v kruhu“ rozdmýchal a spolu s „Justýnou“ jako „Bytosti“ v lůně „Transylvanie“ , které netíží „Hororový sen“, pozvedli číše své na „Růže a kříž“ a na „Tělo na kříži“ vzpomněli. „Demoniac“!

Petr Korál: Taky zásadní nahrávka, ale v rámci české gotické scény. Nejradši od XIII. STOLETÍ sice mám „trojku“ „Nosferatu“, na níž pánové zdravě přitvrdili, ale debut je prostě debut, touhle nahrávkou je odkojena spousta zdejších gothic fans a jak se říká, o chuti mateřského mléka se nediskutuje… Navíc třeba píseň „Justina“ je opravdový kult! XIII. STOLETÍ byla první opravdová gotika u nás a vzpomínám, jak jsem z nové hudební inkarnace bratří Štěpánů, bývalých nekompromisních punkerů, byl takříkajíc na větvi, když jsem ji poprvé slyšel (nulté demo „Nová Drákulománia“ z roku 1989) a viděl (koncert v roce 1991).

THE MISSION – Aura
R.X. Thámo: Album, které plyne jako horská říčka a hladí jako vánek, který z Karpat polibek přináší! Souznění názvu kapely a jména alba přesně odpovídá emocím vyvolávaným v nitru posluchačovi duše. U mě to tedy tak funguje . . . Vivat Wayne Hussey!

Petr Korál: To už je na mne trošku velká novota. Slušná, ale v podstatě ničím překvapující deska. Raným albům MISSION ještě z 80. let, především snímkům „God’s Own Medicíne“ a „The First Chapter“, se těžko může vyrovnat. Kytarista a zpěvák Wayne Hussey je ale každopádně velká osobnost, což už před THE MISSION dokázal v THE SISTERS OF MERCY nebo v neprávem pozapomenutých DEAD OR ALIVE.

FIELDS OF THE NEPHILIM – Dawnrazor
R.X. Thámo: …Tesklivá harmonika zakvílí notoricky známou melodii z kultovního filmu „Tenkrát na západě“ a husí kůže potáhne schránku mých tělesných ostatků věznících duši, která by o závod letěla královstvím Noci vystavěného z čarokrásných tónu dle architektů dekadentního smýšlení pod vedením Carla McCoye – kovboje který ukradl srdce nejedné půvabné pistolnici… Co říci více? Klenot mezi klenoty!

Petr Korál: Další klasický počin anglického gotického rocku, a tím je řečeno téměř vše. Osobně se ale k téhle desce příliš nevracím, s odstupem času mě trošku nudí a radši si pustím třeba album „Zoon“, které šéf FIELDS OF THE NEPHILIM Carl McCoy vydal v roce 1996 pod hlavičkou THE NEPHILIM a byl to vpravdě nehorázný nářez, který se nebojím označit jako gothic metal či gothic thrash.

LACRIMOSA – Fassade
R.X. Thámo: Již obal „Fassade“ navozuje tu správnou atmosféru. Mám rád, když kapela působí i opticky na jedničku. Spolek Lacrimosa jsou v tomto skutečnými mistry. Poetika dýchá nejen z obalů jednotlivých cédéček, ale i bravůrně zpracovaných internetových stránek. A co teprve LIVE prezentace. To už je …no, přišlo mi na jazyk slovo …extáze! Viděl jsem Tilovu bandu na loňském festivalu Woodstage v Německu a překonali mé očekávání, v pozitivním slova smyslu mě posadili na prdel!… Nechtěl bych dělat mezi jednotlivými studiovými počiny rozdíly, jsou pro mě všechny nádherné a je mi celkem jedno, do které škatulky hudební odnože je hudební pisálci zařazují . . . Toto hudební těleso řadím mezi své největší oblíbence.

Petr Korál: Mám tuhle německou partu moc rád, protože podle mne posunula tradiční gothic rock trošku jinam (mj. blíž ke klasické hudbě na jedné straně a k metalu na straně druhé), aniž by ovšem popřela základní atributy žánru. Líbí se mi v podstatě všechny její nahrávky včetně „Fassade“. Za stěžejnější ovšem považuji o něco starší nahrávky už z devadesátých let jako jsou „Inferno“ nebo „Stille“.

DEINE LAKAIEN – White Lies
R.X. Thámo: Sakra, kde brát slova stále větší a větší chvály! Až loni na koncertě v Drážďanech se mi podařilo sehnat originální nosič – dovolím si říct, že z TOP 5 alb mého dosavadního života! Balady, které toto cédéčko obsahuje s nezaměnitelnou melodičností a uhrančivým přednesem Alexandera Veljanova, jsou opravdovým pokladem, jehož leskem se tak nemarnotratně těším. Těžko si umím představit romantičtější večer než se zapálenou svící, pohárem vína, roztouženým protějškem za tónů „bílejch lží“, které nedokáží být jen doprovodnou kulisou . . Lokajové vystoupí jako hvězdy večera na letošním Castle Party v Bolkowě. Vy nerozhodní, přestaňte váhat!

Petr Korál: Tak tuhle kapelu jsem nikdy neposlouchal, možná moje chyba…

GARDEN OF DELIGHT – Symbolism Alive
R.X. Thámo: Konečně mohu emocionálně zvolnit. Klasický gothic rock ve stylu FIELDS… nikoho neurazí. Na Castle Párty jsem se s nimi potkal poprvé a zněli moc fajn. Takoví klasikové gothic rocku . . . V září zavítají do Prahy, tak určitě zajdu . . .

Petr Korál: Podle mne trošku přeceněná záležitost, příliš mě to nebaví.

INKUBUS SUKKUBUS – Supernature
R.X. Thámo: Bohužel toto album neznám.

Petr Korál: Kapelu i desku znám jen podle názvu…

CLAN OF XYMOX – Hidden Faces
R.X. Thámo: Je znát, že autor kvízu ALL je pravidelným návštevníkem Castle Party. COX jsem zde LIVE sledoval dvakrát. Jejich nevtíravá, potemnělá muzika vás dostane do jiných sfér. Moc pěkně se tito holanďané poslouchají a to i ze studiových počinů. Pro mě je jednoznačným šlágrem z jejich tvorby song „This World“.

Petr Korál: Nesmírně interesantní a skrznaskrz originální záležitost, tihle CLAN OF XYMOX! U nás jsou dost nedocenění. Doporučuji nejen tohle jejich album…

PARADISE LOST – One Second
R.X. Thámo: Opět se vrátím na loňský Woodstage. Paradise Lost dostali důvěru pořadatelů a propagavali zde své nové album „In Requiem“. Přiznám se bez mučení, že jsem za Paradise Lost dýchal v časech „Shades of God“, „Icon“ a „Draconien time“. Nemám problém se stylovým vývojem této anglické hudební stálice, jak někdo říká „progresí“. Ani PL nemám potřebu obviňovat z kalkulu. …jsem se vrátil od inventury cédétéky, devět originálních nosičů je nejlepší odpověď, jak o této kapele smýšlím! One Second je zatraceně dobré album!
Petr Korál: Pro PARADISE LOST mám slabost v podstatě už od jejich prvního alba „Lost paradise“ a následující desky „Gothic“, „Shades Of God“, „Icon“ a „Draconian Times“ považuji za absolutní milníky doom metalové a neogotické scény. „One Second“ představovalo ohromnou změnu, výrazný odklon od kytarového zvuku, a vím, jaký s tím svého času měli fanoušci PARADISE LOST problém (mne nevyjímaje), ovšem i dnes oceňuji odvahu vykročit někam jinam a posunout se. „One Second“ bylo na svou dobu velice novátorské a rozhodně povedené CD – zároveň ale přiznávám, že jsem si ho už skoro deset let nepustil…

TIAMAT – Judas Christ
R.X. Thámo: Sympatický Švéd Johan Edlund patří rovněž do symbolického panteonu mých vyvolených. „Judas Christ“ řadím na roveň nahrávkám „Prey“ a „A deeper kind of slumber“. O nějakou tu pidi laťku výše stojí „Wildhoney“… Když tento skandinávský koktejl domíchám DVD „Church of Tiamat“ a klipem klipů dějin hudebního průmyslu vyhlásím „Gaiu“, tak máme nad slunce jasno…;-)

Petr Korál: TIAMAT, to je pro mne především naprosto geniální deska „Wildhoney“ z roku 1994, jedna z vůbec nejúchvatnějších nahrávek za celá 90. léta nejen v metalovém ranku. Vše, co přišlo po ní, nebylo zlé, ale na „Wildhoney“ už to prostě nemá a TIAMAT toto své megadílo těžko někdy překonají. „Judas Christ“ mě baví svou pestrostí, je to podařené dílko, ale… viz předcházející věta, nechci se opakovat.

SIOUXSIE AND THE BANSHEES – The Scream
R.X. Thámo: … Možná ostuda, možná dar. Toto cédéčko mám připravené k námluvám.

Petr Korál: Je to asi ostuda, ale já jsem kupodivu divoženku řečenou Siouxsie nikdy moc neposlouchal a nemám doma jedinou její desku. Přitom nahrávky, které jsem od ní občas někde zaslechl, se mi docela líbily…

TYPE O NEGATIVE – Bloody Kisses
R.X. Thámo: Tato nahrávka transatlantických depresátorů je skvělá. Kolébání bolesti ze kterého se pozvolna rodí naděje, poezie smutku . . . černá růže v rozjásaném záhonu všedních dnů, jejichž prázdnotu odhalí až očištění od všech marnotratných pozlátek civilizace . . .

Petr Korál: Jednoznačně skvostné album, u nějž opět takzvaně není co řešit. Ano, tohle byl v roce 1993, kdy vyšlo, zcela nový pohled na gotický rock! (Pomíjím občasné výlety k hardcoru, jimiž i tady TYPE O NEGATIVE ještě vzpomínali na svoji minulost). „Christian Woman“ a „Black No. 1“ dodnes považuji za jedny z nejsugestivnějších pomalých písní, jaké kdy v ranku tvrdé hudby vznikly.

BAUHAUS – Bela Lugosi´s dead (singl)
R.X. Thámo: „1*“ . . . nebudu dráždit Nemrtvého vzletnými slovy …

Petr Korál: Nejslavnější píseň BAUHAUS „Bela Lugosi’s Dead“ samozřejmě znám jak v originále, tak v různých coververzích – jednoduše znamenitá záležitost! Jinak ovšem BAUHAUS téměř neznám a opět se možná ochuzuji, takže se budu snažit to výhledově napravit. 🙂

FADING COLOURS – Black Horses
R.X. Thámo: Polská tutovka jednoho kultovního festivalu! Projekt do kterého je zapojena i organizační persóna festivalu v Bolkowě a místní hvězdný DJ Leszek Rakowski. Leaderem seskupení „blednoucích barev“ je však půvabná paní vystupující pod jménem De Coy. Urozenost francouzské šlechtické předpony je vskutku na místě! . . . pragmaticky odcválám z uzemí „černých koní“, které nemám na poslouchané k nahrávce o něco mladší a dokonalé -pojmenované „I´m scared of . . .“. Je na ní obsažen i největší hit kapely orientálně laděná „Lorelei“. Vřele doporučuji toto v končinách tuzemských nepříliš známe hudební těleso.

Petr Korál: Huh, tak tohle jde zcela mimo mne, neznám ani desku, ani samotnou kapelu… 🙁

CHRISTIAN DEATH – Only Theatre of Pain
R.X. Thámo: Nechci být sťat mečem neúcty k světové žánrové ikoně. Přiznávám, že CHD nemám naposlouchané, nemám je v krvi . . . Už na mě některé nahrávky čekají včetně té tebou žádané…

Petr Korál: Pro mě podobný případ jako DEINE LAKAIEN nebo INKUBUS SUKKUBUS…

LOVE LIKE BLOOD – Snakekiller
R.X. Thámo: Bohužel tuto nahrávku nevlastním, nemohu ani jinak „kličkovat“.

Petr Korál: Tahle parta už je mi známější, ale zase: nikdy jsem ji sám nevyhledával a nějak mi neutkvěla výrazně v paměti, byť to, co jsem od ní slyšel, znělo docela slušně…

THE DAMNED – Phantasmagoria
R.X. Thámo: Zlatý fond v oblasti hudby, kterou se zde zaobíráme! Skvělá, dokonalá, famózní nahrávka! Asi před čtrnácti dny, kdy jsem si to svištěl přes královské městečko Velvary, mě euforie vyvolaná touto nahrávkou stála 2 trestné body, neboť jsem překročil stanovenou rychlost o 20 km/hod . . . Hodně silnou inspiraci tímto albem cítím u XIII.století na jejich MC demu z roku 1991 „Vampir songs for Agnes“. . . v pozitivním slova smyslu samozřejmě!

Petr Korál: Gotický punk? Proč ne! THE DAMNED byli – a svým způsobem dodnes jsou – hodně ojedinělá záležitost a docela mne bavilo, když jsem ve světě i u nás (jak v Čechách, tak na Slovensku – viz. třeba málo známé album Braňa Alexe se skupinou SLOBODNÁ EURÓPA „This Is Punkrock From Transylvania“) narážel na řadu skupin, které z THE DAMNED v jejich temnějším období v různé míře čerpaly.

THE LAST DAYS OF JESUS – Songs From The Psycho TV
R.X. Thámo: Tato nahrávka mě baví poslouchat, ale zatím na to pravé chycení za pačesy ještě čekám . . .
Petr Korál: Tuhle desku slovenských gotiků THE LAST DAYS OF JESUS dodnes nemám, což mě docela mrzí. Nicméně jejich rané demonahrávky, které bych možná ještě někde vyštrachal, mě vůbec neurážely, naopak!

SWITCHBLADE SYMPHONY – Serpentine Gallery
R.X. Thámo: Rovněž mě tato cd leží mezi věcmi na které se teprve chystám . . .

Petr Korál: Vůbec neznám, nemohu sloužit…

…závěrem bych chtěl ještě podotknout, že jsem záměrně vybral alba souborů s různými hudebními kořeny. Krásné na tom všem je, že i přes rozdílnou minulost se tyto spolky dokázaly (a stále dokáží) vzájemně ovlivňovat a posluchače obohacovat zajímavými nahrávkami…

ALL