Pojmenovat kapelu GOTHIC nebyl úplně ten nejlepší nápad, to už rumunští borci dost dobře vědí, protože jim to je v každé druhé recenzi předhazováno (tudíž musím zachovat tradici i já sám). Nicméně táhnou tu svou metalovou káru nějaký ten pátek, přímo tedy od roku 1993, přičemž poslední řadovka „Expect the Worst“ vyšla cca před pěti lety. V současné době mají však GOTHIC smělé plány, chtějí do světa… a pochopitelně jim k tomu má pomoci aktuální novinka „Demons“. Čím je zajímavá? Především tím, že ukazuje rumunskou kapelu jako instrumentálně zdatný soubor, který to s tím průlomem může myslet vážně. Ale bude to stačit?
Přijít v dnešní době s něčím neobyčejným a originálním, to opravdu není nic moc jednoduchého. Osobně si však myslím, že GOTHC přiskotačili s docela zajímavou alternativou a možná i relativně dobrým způsobem, kterak na sebe výrazněji upozornit. Holdují totiž neuvěřitelně melodickému metalu, jenž je doprovázen deathmetalovým stylem zpěvu. Tuhle nekorespondující součinnost snad jako vůbec první použili jistí CHILDREN OF BODOM na svém debutu „Something Wild“, čímž ovšem netvrdím, že právě GOTHIC brázdí ve stejných vodách.
Ve stejných patrně ne, ale v obdobných… Hned úvodní skladba „Shadow Man“ šokuje od prvních vteřin otřepanou popovou melodií ve stylu PET SHOP BOYS, aby posléze došlo k širšímu přitvrzení, a to v součinnosti s chraplavým vokálem. Nějak takto vypadá charakteristika hudební produkce GOTHIC v obecné rovině. Ale pojďme dál…
Něco obdobného se posléze děje i v následující „Disillusion“. Titulní „Demons“ se posléze dosti výrazně vrací k odkazu klasického heavy metalu, čemuž se velmi záhy přizpůsobuje i melodický zpěv (klasicky powermetalový). Jiné to ovšem není ani v následující pohádce „Catacombs“, v jejímž průběhu se GOTHIC začínají nebezpečně opakovat. Následující „Time“ je pak skutečně jiná, ale na můj vkus až „nekonfliktně pohodová a bigbítová“. Kam až se občas dokáží GOTHIC vydat za melodií, zdá se býti totálně neobyčejné a neortodoxní. Pravda, někdy je to překvapivé, někdy spíše necitlivé, někdy možná až nepatřičné (viz „Destroying The Masses“).
„Demons“ rozhodně není špatné album, ale celkově působí značně nesourodě. „Popové úniky“ těžko brát jako nějakou provokaci, neboť výrazově jsou GOTHIC tělesem vážným. Dalším problém pak spatřuji v trvanlivosti tvorby, která je opravdu brutálně poddajná. To by samozřejmě za daných okolností nebylo úplně špatně, avšak hudba GOTHIC zatím postrádá patřičnou hloubku a umělecké zanícení. Další album pravděpodobně ukáže víc, neboť zastoupené skladby pravděpodobně pochází z několika odlišných časových pásem a na nekoncepčnosti díla je to sakra znát.
ALL