Z BěloRUSKA přilétl vcelku obstojně vyvedený napalovák. Dvojstránkový obal vytištěný na barevné inkoustovce, z vnějšku lesklý, vnitřek matný. Printable disk je obdařen jen malým logem (na titulce jsou tři lebky, na disku čtyři matičky), vložen do dvojkapsové šanonové CD vložky. Po bližším seznámení s daty a ohledáním detailů jsem shledal, že obsahem je jakýsi „pozdní sběr“. Tedy skladby z různých období, zhruba zaškatulkovatelné jako grind s automatem i když všechno je jinak.
Podstatou produktu je první skladba „Milión mrtvých policajtů“, zbývajících sedm položek jsou různé bonusy. Úvodní písnička byla nahrána květnu `07, dodělána zhruba o rok později, v srpnu 2008. Kytara, basa, dva zpěvy (mumlák a křikák) a strojní bubeník. Ten odklepe rytmus a už to fičí. Hrr, hrr, mírné zvolnění, kráké odsekání a jízda pokračuje. Výrazný je snad jen druhý vokál – křiklák, mnou pracovně nazvaný ječák. Mnoha lidem naskočí osypky, jak hodně je tenhle vysoký řev přeexponovaný a živočišně věrný.
Další porce pěti skladeb, bonusů, byla nahrána v září a říjnu `99 a realizována jako split kazeta na ukrajinském labelu Bloodhead Records v roce 2003. Důkazem budiž přiloženy černobílý, kazetový originál obal. Pro doplnění uvádím, že druhou stranu půl-pásky obsadila ukrajinská svorka Brilliant Coldness. Úvítací kompozici tohoto bloku jsem sběžně přečetl jako „Náš bůh je Ukulele“, ale až zpěvák mě přiměl abych zbystřil a podíval se na obal. Jejich bůh je Ukukulle. Tak pardón pánové. Industriálně znějící intro s mluveným slovem, vibrujícím skoro-óm, pochodově hypnotizující rytmus doplní hutná doprovodná kytara a úchylné sólo. Oběť bohu byla předložena. Kratičký náznak scratchingu otevře o nic delší prostor skladby „IQ 0.666“. Ta je půlminutovým grindujícím kulometem s oběma plohami (k)vokálu. 
„Night Pricks Swing“ je volně tanečním jen v úvodu, kde můžete posoudit, nakolik se Vám vyprodukovaný hustý zvuk a rukopis líbí, či ne. Delší zbytek písně je jednodušší grindové válcování s hlasy vzdáleně upomínající slavné Macabre. Titul „I Wanna Fuck Monika Lewinsky“ nepotřebuje překlad. Své choutky a žádostivost přednášejí vokalisté na podkladu bigbíto-grindu. Říkankový systém umocňuje strohý automat a na několika místech podpoří dámské sténání. „Eat Fat“ může být jakýmsi outrem, tedy závěrem. Díky své délce i obsahu dá demu opět lehce industriální nádech. Nasamplovaný plošnoise, nasamplované údery a vrzání. Dalším samplem je ukázka z filmu, kde úchylná matinka terorizuje svého synka a oba jsou pak na zvukovém podkladu efektově manipulováni.>
V závěru digitálního kolečka najdeme extra bonus z roku 2002 „Dick Tracy is Our Friend“. Display vykazuje 0:33, leč do vteřiny patnácté se neděje zhola nic. Najednou zavrzají otevírající se dveře, zvědavě dovnitř strčíte hlavu, dostanete grindovou facku, stáhnete se zpátky, dveře se s vrznutím zavřou a je vymalováno.
MegaPaganTrueForestBonus – poslední, ale opravdu poslední skladba téhle představovačky Běloruských chasníků. „Ushanavanne Zalatomu Yaryllu“ byla jest nahrána v říjnu 2001 a je zřejmě reakcí na black metalové kapely. Pokud děláte parodii, předpokladem je perfektní provedení zvící originálu, což, řekl bych, se povedlo. Příroda, vítr, melodická vyhrávka, sborové množení tématu a útok. Náladotvorná pasáže, havraní krákor, silná melodie, klávesy, strukturované postupy, nástin lidových tradic, to vše je obsaženo. Přesto si skladba zachová tvrdost a syrovost. Je-li to legrácka pak velmi dobře vyvedená a v kontrastu celé nahrávky působí dobře. Pokud je další tváří kapely Goldprick, určitě by mezi podobnými true-kapelami nezapadli. V závěru potůček a já když slyším vodu, musím si odskočit… tak zase někdy.<p>
p.s. Chvíli jsem chtěl umělce zdrbat za množství vaty a málo muziky, ale po opětovném poslechu vcelku, bez zvýšeného vnímání, se mi vše vcelku jeví jako mozaika různorodých elementů, které víc než co jiného dokazují šikovnost muzikanta Maxima Zhukova. Včetně nadhledu a humoru, který je podprahově obsažen. Ale to je samozřejmě pouze můj dojem, kterým se nenechte ovlivňovat.
RadeK.K.