GOH LEE KWANG – Hands (CD – 2008, Herbal International)

Malajsijský borec je známá figura, pokud se alespoň trochu v experimentální scéně pohybujete. Zaslaná novinka je jedním z nejčerstvějších přírůstků jeho diskografie, ač byl sestaven ze záznamů v letech 2005-2008.

44-minutové album obsahuje devět skladeb, zřejmě rozdělených do čtyř úseků, čtvero nahrávacích zastavení. Vnitřní tři strany papírového digipaku jsou jednoduše černé s bílou soupiskou skladeb a informací. Vějšek ja věnován třem obrazů Melissy Lin. Ty na první pohled splývají v podobném duchu i výrazné barevnosti, což je jen důvod pro podrobnější ohledání. Pirátských sosačů je mi líto… ale vlastně není. Obal přece nehraje, hehe!

Dva tříminutové kousky Godot Is Coming I (1) a II (8) jsou modulací různých zdrojů zvuku. Nejprve hlasu a poté snad syntezátoru. Zvukům je měněna rychlost i výška, nabíhají, klouzají, ztrácejí se, což je výraznější u kláves. Pěkné hračky. Čekání na Godota se vyplatilo, Godot přichází!

„Hands III (2), I (3) a II (7) mají na desce přeházená pořadí. Popíšu Vám je tak, jak jdou za sebou. Pokud je zde pojmenování Ruce kvůli tomu, jak bylo postupováno při nahrávání, tedy údery vrchních končetin do čehosi, pak je to sylšitelná pravda pouze u třetí části (2), kdy je navíc lehce přimícháván ostrý digitální ruch. U partu I (3) je jakási zmutovaná kytara, kde ruce hrají také nemalou roli. Silné zkreslení přebuzením se dotýká až divné nečitelnosti s ostřejším závěrem. Úkolem hamtáků, tlapek, párátek, či jak je kdo ještě ruce nazývá, je ve druhé sekci (7) ovládání elektroniky, která pláče, skučí a rytmicky vzdoruje.

Tape, podobně jako tomu bylo u Godotů, mění rychlost a tím i modulaci. Seřazení záznamu už je chronologické: I (4) zpracovává hlas, II (5) jakýsi elektronický štěbetavý zvuk a III (6) obdobné o chlup divočeji a exponovaněji. Chvílemi jako by to byl štěbenec, tedy klarinet!
Za tím vším je schován jedinec s názvem „Tap Type“ (9). Elektronické piáno s kontakty neřízeně zničenými rzí i distorzí. Automatický rytmika i tónové pichy, vše hrubě pokažené i když má Goh Lee Kwang čisté Ruce. Zajímavý sběr, na kterém si, než půjde do světa, nepochybně ještě jednou (vícekrát?) smlsnu a k tomu provětrám ostatní desky Malajsijce.

RadeK.K.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *