
Vůbec se nedivím, že album bylo nahráno spontánně na chalupě mezi vrcholky Jesenických hor v podhůří Pradědu (mimo bicích nahraných u Tomáše Neuwertha) bez užití jakýchkoliv syntetických nástrojů – alespoň takhle to stojí na oficiálních stránkách vydavatelství. FLASH THE READIES zkrátka nehledí na sever ani na jih a dle umělecké intuice bourají veškeré subžánry, které mají blízko k alternativě, indie rocku a v neposlední řadě také post-rocku. Další neodmyslitelnou součástí tvorby, která je už takhle dosti pikantní, spočívá v implantaci experimentálních anabolik, jednou ambietních, posléze takřka doomových (viz. „You AreThe Food“). Komplexně však převládají pomalá tempa, nemluvě i celé řadě naprosto monotónních sekvencí. 
Velká škoda, že celé album má pouhých čtyřicet minut. Pokud byl totiž začátek prostřednictvím prvních třech skladeb poměrně zajímavý a zároveň nečitelný, tak se čtvrtou skladbou „You Are the Food“ je zakaboněné nebe náhle roztrháno a následuje příjemně navoněná hudba s rouchem příjemného melancholična (jako je tomu např. u ALCEST). Osobně jsem tedy schopen album poslouchat, užívat si zvukových kulis, avšak po nějakém čase se mi jaksi vytratila motivace, jež by mě opakovaně nutila k opakovanému poslechu. To je zkrátka takové mínus, o kterém bych nejraději pomlčel, ovšem nemohl jsem jinak. Na druhou straně jsem velice překvapen výsledným zvukem, jehož parametry jsou překvapivě na dosti vysoké úrovni. V tomto ohledu mohou FLASH THE READIES směle pokukovat za hranice naší banánové republiky a dokonce se domnívám, že mají slušnou šanci oslovit zahraniční posluchačstvo.
Celkově mám tedy pocit, že FLASH THE READIES nastoupili do správného vlaku. Je dobře, že i u nás vznikají obdobné nahrávky, jenž jsou do jisté míry odpovědí na vývoj hudebního dění ve světě. Myslím si, že borci z Olomouce touhle deskou našli cestu, po které by chtěli kráčet i v následujících letech. Teď už jen vydržet!
ALL
http://www.flashthereadies.com/