Stačí opravdu málo a člověk milující hudbu, snadno propadne menšinovému žánru, kterému se říká jednoduše folk metal. Pokud však máte odvahu a chcete kráčet ještě mnohem dál při dobrodružných toulkách internetem, možná narazíte na čistě folkový projekt, říkající si FEJD. Jádro tvoří bratři Patrik a Niklas Rimmerforsové, hudebníci, kteří jsou odkojeni čistým nordickým folkem, a to bez jakéhokoli výraznějšího vztahu k metalovým žánrům. Svou hudební pouť postavili na chladných folkových písních a možná, že ani neuvažovali, že budou někdy součástí tak pestrého projektu. Do cesty se jim totiž připletli tři zástupci power metalové formace PATHOS, jmenovitě to jsou pánové Lennart Specht, hrající na klávesy, basák Thomas Antonsson a bicmen Esko Salow.
Pod hlavičkou FEJD tak následně vzniká vskutku zajímavě pojatá folková variace, podpořená rockovými a v minimální míře také metalovými motivy. Pokud tedy některé kapely staví své folkové ovlivnění přece jen až za tu metalovou složku, tak zde je vše naprosto opačně. 
Základ je jednoznačně folkový, ale zároveň bych chtěl upozornit, že se nejedná o žádnou hudbu „švédských“ bratří Nedvědů. Severská hudba je totiž i v tomto případě plná syrovosti, zatěžkanosti a v neposlední řadě také hrdosti. Z písní je jednoznačně cítit absolutní odkaz severské kultury a především milovníci pochmurného podzimního počasí si rozhodně přijdou na své.
Na aktuálním počinu se nachází pět pozoruhodných melodických skladeb, kterým vévodí starobylé hudební nástroje jako jsou např. lesní roh, harfa, různé typy píšťal, housle… Prostor však dostávají také další strunné, typicky švédské nástroje, o kterých našinec nemá snad ani ponětí. Prosté „lidovky“ jsou pak ještě zpestřeny o klasické moderní instrumenty, takže se rozhodně nemusíte bát, že by nahrávka zněla nějakým způsobem suše či nezáživně.
Především klávesy dodávají hudbě FEJD ještě mnohem pestřejší rozměr a podobně jsou na tom také bicí. Nepředvádějí sice žádné kombinované exhibice, zato se však pevně drží nastolených mantinelů a zároveň nepůsobí vůbec rušivě. Basa zvýrazňuje především akustické pasáže a občas to vypadá, jako kdyby se srazily dva soubory někde na časové ose. Zapomenout rovněž nemohu na čistý přednes, samozřejmě ve Švédštině, tím je myslím řečeno vše podstatné. Jestliže tedy chcete prožít nezvyklé hudební dobrodružství a máte rádi podobně zaměřenou hudbu, určitě se po této noblesní pětici začněte shánět. A věřte, že to není vůbec složité. Na oficiálních stránkách máte totiž k dispozici volně ke stažení nejen recenzované EP, ale také předchozí dvě dema „ I En Tid Som Var“ a „Huldran“. Není nic lepšího, než si rozšířit hudební sbírku o další pikantní raritku!
ALL