
Kapela jednoduše oprášila starý deathmetalový vzorec, naroubovala do něho kila dirty rock’n rollu a divokého crustu, a aby toho nebylo málo, tak celou tuhle syrovost podnítila duchem starých AT THE GATES. Jak už jsme ale stačil uvést, novinka „The Summoning“ zní i vzhledem k plechovému soundu, jehož vytvoření bylo pochopitelně záměrné, naprosto současně a pokud v nyní vůbec existuje nějaké deathmetalové bludiště kontrastů, pak ho nabízejí právě ENDING QUEST, horda, jež funguje bezmála pět let, ovšem až v letošním roce se dopracovala k legitimnímu debutu. Nováčkovským aroma se však nenechte vůbec zmást, neboť všichni zúčastnění jsou už nějaký ten pátek pospolu prostřednictvím death-doomové formace SOLILOQUIUM, byť vrchní skladatel Gustav Gunnarsson, se v této chvíli věnuje už jen ENDING QUEST.

Ano, na první dojem se může leckomu zdát, že výsledkem práce ENDING QUEST, je pouhý nelítostný bordel s několika úkroky (přiznávám, také jsem si to v prvních chvílích myslel), ovšem až s dalšími poslechy jsem objevil tu pravou sílu tohoto materiálu. Zároveň se mi i podařilo vystopovat hned několik vysloveně atmosferických linií, přičemž tou nejvýraznější je (trochu ve stylu EDGE OF SANITY) delikatesní závěr skladby „Evocation of Carnal Flesh“, který dává znamení, že ani atmosféričtější forma smrtícího kovu, není ENDING QUEST úplně cizí.
„The Summoning“ je album skupiny, která nehledí doprava ani doleva a drtí si zkrátka tu svou severskou notu. Za určitých okolností bych mohl uvést, že není zbytí, aby tahle nahrávka neupoutala všechny příznivce švédského old schoolu. Konzervativním posluchačům však často překáží onen současný zvuk, čili může se stát i to, že se z ENDING QUEST stanou trosečníci ve svém vlastním deathmetalovém světě, jelikož mladší posluchači budou vždy raději inklinovat k IN FLAMES a jejich zpěvnějším strukturám skladeb. Já osobně se však z téhle nahrávky skutečně raduju. Je totiž zatraceně dobře udělaná!
ALL