Na počátku prázdnin jsem v poštovní schránce objevil CD kapelky jménem ENDELECHEIA, se kterou jste se mohli už v R.U.M.u setkat. Tehdy jsme recenzovali jejich první demoCD „There´s A Shade On The Transparent One“ (nikterak pochvalně ).Ovšem utekl nějaký čas a na stole mi leží nahrávka nová. Nese název „A Dance Of The Transparent One In The Shade“ a právě tohle CD už můžeme považovat za regulérní debut, byť si ho kapela vydala vlastním nákladem. ENDELECHEIA učinila velký krok vpřed! Starší skladby z dema dostaly na CD absolutně nový rozměr! Vznikla zajímavá kolekce, mísící hned několik metalových vlivů (viz. níže v rozhovoru). Kapela má výborně nakročeno a mám pocit, že se v budoucnu ještě může nadít zajímavých věcí… Na mé otázky odpovídal vokalista Poisonous Frost, basák Vincent a bubeník Ike.

Srdečně zdravím! I když váš první výlisek do naší redakce už zamířil, přesto bych se zeptal, co tajemný název ENDELECHEIA znamená? Mně se vždycky špatně vyslovuje…nebojíte se toho, že budou fanoušci využívat různých zkomolenin?
P.Frost: Garm! Endelecheia je filosofický pojem. Podle Aristotela je Endelecheia duše organického těla přetrvávající věkem. Může to být například kněžka na dalekém ostrově, žijící od pradávna v neměnném stavu. Jen oči v mladé tváři prozradí odvěkost této krásky.
Vincent: Zkomolenin se nebojíme, protože se s nimi běžně setkáváme (např. ENDELECHIA nebo ENDELECHÉ). Zajímavé je, že náš název nejčastěji komolí různí recenzenti či pořadatelé koncertů, kteří mají název před sebou v psané podobě. Ale nutno přiznat, že se to pořád zlepšuje – asi proto, že už se o nás častěji píše.
Ike: Výslovnost je jen o zvyku. Nevidím rozdíl mezi naším názvem a názvem např. EQUIRHODONT. Ten, kdo si bude chtít zapamatovat náš název, s tím podle mě mít problém nebude.

Právě jste vydali nové CD „A Dance…“, které je vskutku podařeným dílkem. Od minulého demáče jste se hodně posunuli a zlepšili. Mohli byste ze svého úhlu pohledu prozradit, jak k tomu vašemu velkému vzestupu vlastně došlo?
P.Frost: Myslím, že demáč srážel hlavně zvuk, byla to však pracovní nahrávka, takže je to vlastně v pořádku. Ale práce ve zkušebně a též příchod Čeda se podepsal na výsledku nové nahrávky.
Vincent: Mezi natočením demáče a nového CD uplynulo 15 měsíců a za tu dobu jsme měli čas nejen vylepšit samotné skladby, ale zlepšit se i jako hráči. Na jaře loňského roku naši sestavu rozšířil klávesák Čed a tak naše hudba dostala nový rozměr. Klávesy umocnily atmosféru většiny skladeb, hudba se stala z mého pohledu zajímavější a plnější. Největším krokem vpřed bylo, podle mého názoru, naše rozhodnutí natáčet v profi studiu i za cenu, na naše poměry, velkých nákladů. To co nám pomohlo nebyla jen kvalitní technika obsluhovaná profesionálem, ale také několik hráčských rad, dík kterým se podařilo některé skladby více „učesat“.
Ike: Nezbývá, než souhlasit s tím, co bylo řečeno výše…

Nahrávku jsem vám pochválil. Rozdíl mezi tou předchozí je opravdu markantní. Téměř noc a den… Zajímalo by mě však, co si od nového počinu slibujete vy?
Ike: Doufáme, že se deska bude líbit a tím pádem se bude šířit. To znamená, že bychom se i díky našemu počinu rádi dostali alespoň trošku do podvědomí metal fans a tím pádem byli i žádanějším artiklem u pořadatelů různých akcí.

Na CD se nachází 11 skladeb. Lyrika v rodném jazyce, ale také v Angličtině. Proč jste se tak rozhodli? Po přečtení textů si člověk pomyslí něco o romantice, tajemnu, úsvitu a temnotě… ale také konceptu… Tvoří jednotlivé skladby jeden myšlenkový celek?
P.Frost: Takový Eurokomplex . V budoucnu chci přidat také němčinu a latinu – jak si vyžádá příslušný text. Album samotné však netvoří koncept. Jestli však může magická cesta, šílenost, schizofrenie… ale i romantická melancholie takto působit, tak tedy je tento tanec průhledného ve stínu vlastně konceptem.

Proč čtenáře by bylo určitě zajímavé, kdybste prozradili, co nebo kdo vás při skládání hudby (nebo psaní textů) nejvíce ovlivňuje?
P.Frost: Stačí jen popsat, co mi probíhá v hlavě a co se děje kolem mě. Věřím v to co vidím a vidím to, v co věřím.
Vincent: Za sebe můžu říct, že pro skládání hudby nepotřebuji nějaké zvláštní prostředí nebo situaci. Stačí udělat si čas a klid, vzít papír a tužku a kytaru do ruky a nápady pak přijdou samy – ale někdy taky nepřijdou . Svou roli hraje i podvědomí, kdy se na nápadech projevuje i hudba, kterou člověk někde zaslechnul nebo poslouchal. Proto je třeba hlídat, aby podvědomí nepřevládlo nad rozumem, protože je velice snadné někoho vykrádat, aniž bys to chtěl, nebo o tom věděl.
Ike: Nejvíce nás ovlivňuje alkohol … teď vážně. Alespoň z mé strany jde o momentální rozpoložení. Velkou roli samozřejmě také hraje to, co a jak člověk poslouchá. Nemyslím, že je potřeba hledat v tomto směru nějakou složitost. Jde prostě o chemický proces odehrávající se někde v mysli a duši člověka.

ENDELECHEIA svým hudební pojetím tak trochu navazuje na praotce českého black metalu – MASTER’S HAMMER. Jistě nebude od věci, když se zmíníte, jak moc vás tahle parta ovlivnila. Froste, tvůj vokál, to je prostě Franta Štorm v té nejlepší formě…
P.Frost: MASTER’S HAMMER miluji již od jejich začátků. Jejich inteligentní a temně nádhernou lyriku s ironickým nadhledem, jejich krutou melodiku. Srovnání s MASTER’S HAMMER mě neuráží a je mi ctí. Nemyslím si však, že by naši tvorbu nějak zásadně ovlivnili. Místa, kde se moje provedení zpěvu Frantovi přibližuje, jsou spíše náhodou. Což ukazuji v jiných dosti odlišných podobách mého vokálu.
Vincent: Myslím si, že podobnost s MASTER’S HAMMER lze najít spíše v některých pasážích zpěvu než v naší hudbě. Určitě mi ale nevadí jsme-li dáváni do souvislosti s touto kapelou. MASTER’S HAMMER přišli na začátku devadesátých let s hudbou, která ovlivnila i skandinávskou scénu. Například jejich vliv se určitě nezapře na prvních albech DIMMU BORGIR. MASTER’S HAMMER vydali své album „Rituál“ asi před 13-ti lety, ale dodnes je ta hudba pro mě aktuální a její poslech opravdovým rituálem.
Ike: Přestože vlastním „Rituál“ – nahrávku naší legendy, jsem ovlivňován spíše jinými kapelami, vnášející nové vlivy a nové postupy do (nejen) metalové muziky… pro příklad bych jmenoval třeba OPETH či DIMMU BORGIR nebo z jiného soudku třeba MADONNA..

Ve vaší hudbě jsou však cítit i další zajímavé hudební vlivy. Tak samozřejmě i nějaké doom metalové pasáže zde najdeme, ale rovněž i pasáže sahající téměř až ke gothic rocku… Poslouchá někdo z vás kapely jako např. SISTERS OF MERCY, nebo THE FIELDS OF THE NEPHILIM?
P.Frost: Gothic je asi především moje parketa. Ke zmiňovaným kapelám bych ještě přidal např. CHRISTIAN DEATH, BAUHAUS atd. Nejen gothic rock, ale i novoromantické skupiny, třeba DEPECHE MODE, THE CURE nebo OCEÁN a SHALOM, dark wave DEAD CAN DANCE ovlivnily mé hudební zrání. Nejen black-doom-death metalem je ENDELECHEIA živá.

V bookletu máte krom děkovačky také loga některých sponzorů, kteří vám patrně s vydáním CD pomohli. Nebývá to až takovým zvykem, aby se právě sponzoři podíleli na vydání nahrávky metalové kapely. Nebo že by zapracovali rodinní příslušníci?
Ike: Pravdou je, že běžně se s tímto jevem v této formě nesetkáváme. Na druhou stranu je třeba říci, že sponzoringem je i zapůjčení nástrojů (pro koncerty i do studia), což je naopak naprosto běžná forma podpory výrobců či importérů té které značky – stačí si povšimnout názvů jednotlivých značek na CD’s různých kapel nesrovnatelně většího formátu. V našem případě šlo o drobnou finanční podporu našich rodinných příslušníků a přátel, která sice pomohla a jsme za ni samozřejmě velice vděční, ale upřímně řečeno nedosáhla ani desetiny nákladů spojených s vydáním našeho alba.

Ještě k vaší aktuální nahrávce… jak už jsem se zmínil, má doslova čarovnou atmosféru. Nebojíte se tak trochu toho, že se podobnou atmosféru nepodaří přenést na pódia? Problémy se zvukem atd. Mohl by jste např. prozradit, jestli vás budou moci fanoušci vidět na nějakém letním festivalu?
P.Frost: Když nepadneš na vyloženě nadaného „umělce“, tak je to v pohodě. Na pódiu zní naše tvorba poněkud intenzivněji a ještě černěji, takže atmosféra je ready.
Vincent: Určitě není snadné vytvořit na pódiu stejnou atmosféru jako ve studiu, ale to nemusí být nevýhodou. Spousta lidí oceňuje – nejen u naší kapely – že při živém hraní je hudba dravější a agresivnější.
Ike: Co se festivalů týče, nějaká jednání probíhají, ale nic ještě není potvrzeno, takže bychom neradi něco zakřikli. Mohu jen doporučit sledovat náš web, tam se včas objeví veškeré podrobnosti.

Teď taková ošemetná otázka. Často slýchám, že naše UG scéna začíná být založena spíše na „kamarádství“. To znamená, kámoš vydavatel, vydá CD kámošům z kapely… a je téměř jedno, co ta parta produkuje… A nebo se domníváte, že rozhodujícím faktorem je stále úspěch u posluchačů? Jak je např. těžké sehnat vydavatele pro kapelu vašeho formátu?
P.Frost: Rozhodujícím faktorem je určitě úspěch u posluchačů, ale v neposlední řadě kvalita souboru a hlavně kvalitní propagace.
Ike: My sami vydavatele nemáme – asi také proto, že jsme ještě žádného nehledali, ale troufám si říci, že jen pro mé modré oči mi nikdo CD nevydá. Takže hlavním kritériem je určitě posluchač.

Když už jsme u pitvání naší hudební scény… Co vás např. vyloženě štve? A také můžete samozřejmě přidat i to, co vás na tomhle všem táhne?
P.Frost: Strašná je přeplácanost scény. Co mě straší, je rostoucí zájem o fašizmus. Není ale vše samozřejmě záporné. Super je podpora kapel navzájem. Čím větší kapela, tím je jednání lepší a příjemnější. Také přátelský přístup některých pořadatelů a setkání s fans je stimulující.
Ike: Co mě táhne je muzika samotná a prostředí kolem ní. My děláme muziku jen a jen pro sebe. Pokud se to někomu líbí, fajn, ale to je druhořadá věc. Musíme být s tím, co z nás vzejde spokojeni v první řadě my. Nehrajeme si na žádný umělce, na žádný hvězdy a podobně. Prostě děláme pro sebe a ne pro lidi. Tím v podstatě odpovídám i na druhou část otázky. Když se podívám na to, co je u nás předkládáno běžnému posluchači nebo divákovi, je mi na blití. Pro lidi, kteří se tím živí je prostě jednodušší vyrobit „umělce“ na zakázku (nebo chceš-li proto, že si to žádá trh), jeho image a repertoár, vytřískat na tom prachy a pak to odpískat, než vyhledávat či „jen“ podporovat interprety, kteří sice jsou na daleko vyšší úrovni, ale jejich tvorba je z finančního hlediska nezajímavá a je to běh na dlouhou trať.

Česko v poslední době žilo nováckou akcí Superstar, a nebo pak už tu byl jen ten fotbal a Euro… Tak jak tyhle záležitosti prožívali členové ENDELECHEII?
Vincent: Udivilo mě, že pořad Superstar běžel v televizi půl roku, protože jsem viděl asi jen po 20-ti minutách z posledních dvou dílů. Nicméně mě těší, že zvítězila Aneta Langerová, která prý má snad nějakou svou kapelu, takže asi něco ví o tom, jak se dělá hudba. Superstar beru jenom jako zábavný pořad, protože nevěřím, že by opravdová hvězda mohla „být vytvořena“ hlasováním diváků. Fotbal jde trochu mimo mě. Nezajímám se o to, protože tomu nerozumím a naopak. Ale vždycky přeju úspěch našim, ať už je to hokej nebo fotbal.
Ike: Superstar šla naprosto mimo mě (až na Dajdou a jí podobným ). To se ovšem nedá říct o fotbalovém šampionátu. Proto mě velmi mrzí, že tentokrát nevyhrál fotbal (myslím, že naši kluci ho předváděli opravdu nádherný). Ale nevadí, zlato z MS, myslím, taky ujde .

Nahrávku máte venku..co dál? Jaké jsou vaše další plány?
P.Frost: Dostat nahrávku mezi lidi a co nejvíce hrát. Skládáme nový materiál, chceme co nejdříve do studia, natočit následovníka „A Dance Of The Transparent One In The Shade“.
Vincent: Dali jsme si závazek, dát do konce roku dohromady materiál na nový koncertní program, případně na nové album. Pokud všechno půjde dobře, tak se dvěma kytarami.
Ike: Určitě hrát a skládat. Doufám, že novým materiálem budeme moci dokázat, že určitý potenciál v nás je.

Díky moc za rozhovor! Můžete cokoli vzkázat naším čtenářům!
Vincent: Děkuji čtenářům, kteří si udělali čas na přečtení tohoto rozhovoru a děkuji všem, kteří se stali nebo stanou také našimi posluchači. Tobě děkuji za zájem a za otázky.
Ike: Díky všem, kteří se podíleli na vzniku našeho CD, či nás kdykoliv jakýmkoliv způsobem podpořili! Díky čtenářům – posluchačům za čas na tento rozhovor a za čas který věnují muzice! A v neposlední řadě také díky tobě! Garm!

ALL