Debutová deska s názvem „Gods of Thousand Souls“ od polských EMPATIC vyšla před čtyřmi lety a přinesla vskutku vzrušující porci moderního death metalu, místy protkaného thrashovou razancí, a to v součinnosti s celou řadou technických hráčských fines, při kterých by si většina konkurence přelámala nohy i ruce. „Ruined Landscape“ je proto logickým pokračováním těchto žánrových kanálů, a pokud jako fanoušci EMPATIC očekáváte ještě techničtější metalovou katarzi, jež by mohla být umocněna soudobým zvukem, rozhodně byste se měli po této parádní nahrávce poohlédnout. Já sám jsem přesvědčen o tom, že někam dál se už řemeslo tohoto druhu nedá výrazněji posunout.
Pokud na debutu EMPATIC (pro mě zcela neuvěřitelně) sahali po první deathmetalové lize, tak s „dvojkou“ budou jistojistě atakovat ty nejvyšší pozice v rámci celé extrémně metalové scény. Nechci přehánět, ale pokud se kapele povede promo kampaň alespoň nadprůměrným způsobem, je zralá na nasednutí do tour busu k nějakému slavnějšímu spolku, alespoň tedy, co se týče jména. Pravda, EMPATIC jsem v živém provedení nikdy neslyšel, nicméně z nahrávky zní všechny zastoupené skladby naprosto mistrovsky. Zajímavé ovšem také je, že se „boys“ nikterak zásadně nepřiklánějí k žádné z tradičních deathmetalových větví. Skoro by se dalo říci, že jde o jakousi středoevropskou odnož, jež čerpá hned z několika šuplíků, a jak známo, v tomto ohledu jsou polští věrozvěsti daleko nade všemi. Ostatně EMPATIC nejsou jedinou kvalitní partou od našich severních sousedů, to už víme nějaký ten pátek :).
Album startuje třeskutá palba „Trauma“, jež navozuje atmosféru hned hrůzostrašnou vyhrávkou klavíru, po které už následuje lavina kytarových riffů, překrásných sól a melodií (některé party jakoby sem vůbec nepatřily, ale jako celek to všechno zázrakem ladí a funguje). Nad vším poté ční grandiózní growling Macieje Rochaczewskeho, jehož mistrovství je vskutku mimořádné – opětovně by mě zajímalo, zda je schopen takto kvalitně frázovat i při živých show. Chci věřit tomu, že ano. 🙂 Ale pojďme nyní ještě k nějakým těm styčným položkám kolekce. Vysloveně apokalyptickou náladu evokuje mistrně zkomponovaná titulní kompozice obalená smrští samplů a těžkotonážní salvou bicích. Něco obdobného se poté děje i v několikanásobně děsivější kompozici „Valley Of Shadows“, kde je dekadentní atmosféra zakuklená do nejbrutálnější thrashové podoby.
Pokud jsem do těchto chvil zmiňoval víceméně jenom klady, měl bych se zastavit alespoň částečně také u nějakého toho záporu. Hledám a hledám, ale nic zásadně pokaženého zde skutečně nenacházím. Snad je tolik: první část alba mi při vší úctě přijde o něco kvalitnější, ale ono je to spíš myšleno tak, že první polovina je tak suverénní, že člověk jednoduše lační po další a další mistrné náloži. EMPATIC rozhodně vyvinuli mistrovské dílo a jsem vskutku zvědav, jestli se ještě na nějakém serveru dočkám obdobně pochvalné recenze. Mám totiž dojem, že tento typ hudby není úplně to pravé ořechové, po čem fanoušci v posledních letech volají. Členy EMPATIC to však rozhodně mrzet nemusí. Už by to ale v jejich podání opravdu chtělo nastoupit na mezinárodní rychlík. Konkurence nikdy nespí!
A závěrem ještě jedna taková osobní vsuvka. Album uzavírá instrumentální skladba „Struggle (Empatic II)“ a pokud jsem před několika týdny psal recenzi na debut SECTESY, tak vězte, že přesně takto laděný kousek mi v té jejich skládance chybí. Zároveň jsem tím chtěli i sdělit to, že EMPATIC mají dar věci domýšlet do morku kosti. „Ruined Landscape“ sice nepřináší žádnou revoluci, ovšem svou silou vám rozhodně dokáže podlomit kolena. Znamenité hráčské výkony, košaté kompozice, tvrdost a melodika, brutální tempovost a hlavně s ostřím břitvy. Tohle je další parádní metalové dílko z Polska. Jestliže tomuto materiálu dáte šanci ve stylu „volume doprava“, užijete si přenádhernou třičtvrtěhodinku. Sousedé z vás ovšem mít radost rozhodně nebudou. Za sebe rozhodně doporučuji a už teď jsem zvědav, kudy povedou další kroky téhle talentované party.
ALL