Zkušení hudebníci z Finska, kteří jsou známí hned z několika tvrděmetalových kapel, se v případě EGOKILLS sešli u poněkud rozličného hudebního šálku. Své hudební směřování označují slovním spojením „hippie metal“, přičemž tato specifická sloučenina zahrnuje nejen klasické heavymetalové vlivy, ale také kusy grunge (u některých skladeb si mimochodem vybavuji ALICE IN CHAINS při skladbě „We Die Young“, a to docela živě) a rockového HIM něha-chladu.
Ve výrazněji tvrdších skladbách jsou ovšem cítit i „panterovsky“ sekané kytarové riffy, což z nahrávky dělá pro kovotepce přece jen šťavnatější záležitost. A byla by škoda kapelu opravdu zavrhovat, neboť je zcela určitě schopná vytvářet silné a podbízivé skladby. Slovo „podbízivé“ zde spíše berte jako jednoznačný um, vždyť zabavit posluchače „obyčejnou písničkou“, to už je v metalu skoro zázrak. Zkrátka všechno tu už bylo. EGOKILLS se však snaží tomuto konstatování vzepřít a hledají skuliny. Zdařile spojují několik hudebních pólů, a přestože ne všechny „nálady a pózy“ mě zde uchvacují, musím rozhodně ocenit promyšlené aranže většiny skladeb. S levnými tuctovkami vpravdě nepočítejte.
Kapela navíc dokáže vytvořit očividný hit, ostatně pod těmito řádky se můžete sami přesvědčit – skladba „Hollow Promises“ je jedním z nich. Jak už to tak u finských kapel bývá, také po stránce zvuku je vše na té nejvyšší úrovni, takže se nebojte domácí audio řádně provětrat. Mě osobně však takovéto nahrávky baví většinou v autě. Hudba šlape, krajina kolem ubíhá… prostě ideální volba. Pokud si občas potrpíte na uhlazený a nekonfliktní metal, místy trochu pozérsky přidrzlý, tak s „Mellowhead“ s největší pravděpodobností nešlápnete vedle.
Skladby: Nibiru, Hollow Promises, White Flags, Evolve, Dysfunctional, P.D.M., Mellowhead, Karmageddon
Sestava: Janne Selo – zpěv; Niko viita-aho – kytara; Paavo Pekkonen – kytara; Mika Pusa – baskytara; Viiho Rajala – bicí.
ALL