Už v tom tedy začínám mít docela slušný bordel. Nejprve mě Pán Hlukátor – Radek Kopel – Kopelátor překvapil luxusním digi-packem projektu EINE STUNDE MERZBAUTEN, později se vytasil s mírně navazujícím odérem ExSxMx a nyní z ničeho nic „nějací“ eE eS eM? Teda, jít tak na týden na exkurzi do Radkovy hlavy, to by byl zážitek. 🙂 Ale kdepak, nemyslím to vůbec nijak zle, naopak jsem fascinován, kterak se hlavní protagonista pera s neuvěřitelně rafinovanými vtípky. Ty mají na tomto počinu mnoho skrytých podtextů, a to se vůbec nemusíme bavit o „hudbě nehudbě“.
Když jsem CD dostal poprvé do ruky, fakt jsem se musel smát. Vytvořit svastiku z klasických „rybiček“, to snad není ani na nadávání do fašounů. Spíš jsem si tak říkal, jak je dětinsky krásné si sednou, vytvářet obdobné tvary a přibalovat k nim příběhovost. Z noise bordelu sice nic podobného rozhodně neobjevíte, avšak názvy jednotlivých položek (skladby to nejsou, kompozice těžko, písničky… to už vůbec) jsou masakr. První má něco k dvaadvaceti minutám a jmenuje se „KdybyBylyVPrdeliRyby“ – podepsáni Radek, Honza, Zdeněk. Varování! Tohle jen pro otrlé… ale to vlastně píšu vždycky, když to alespoň trochu zavání NAPALMED. 🙂
V návaznosti na další ale ještě následuje doklouzání v podobě „NemuselyByBytRybniky“ . Nutno podotknout, že oba vály byly vyrobeny naživo, což ovšem rozluští jen ti… no asi nikdo. Nicméně celistvost názvu je „LiveAtRybaNaruby“ je ovšem delikatesní. A delikatesní je i pokračování v podobě partu „souDveVeciNaSveteCoSmrdiJakoRyba AjednoJeRyba“, jež se táhne od položky 3 až k té poslední s číslem 99. Alespoň takto to mám na displayi? Ale že bych ony přechody mezi tracky vnímal nějak zásadně? To fakt nehrozí… no, nebo to neumím. Nicméně pobaví alespoň pojmenování vybraných čísel. „18. PytelNa(cu)Raky“ , „66. 666“, 88. „NaziFunksPunkOff“… Nevím, jestli je to všechno myšleno vážně, ale já se tou symbolikou prostě bavím…
„ByloNebyloRybaNaruby“ jest tradiční Radkovinou Kopelovinou. Tvorba originálních přebalů se znovu ukazuje jako bezednou studnicí designu. Už jen z toho důvodu nelze toto dílo hanit a vztekat se nad neposlouchatelností. Na druhou stranu těch sedmdesát minut je fakt hotové bláznovství. To se fakt nedá… 🙂 Ale i v tom patrně spočívá správná pointa vtipu…
ALL