
EDAIN vesměs produkují technicky laděný death metal, do jehož útrob jsou natankovány thrasové dávky benzínu, které posléze dokáží těleso rozkmitat do potřebných otáček. Zjevné také je, že sestava je do jisté míry dobře sehraná a především instrumentálně vyspělá. To je také důvod, proč se pouští do tvorby krkolomnějších skladeb typu „The Sulphur Breather“. Tenhle reprezentativní vzorek je pak také důvodem vzniku tohoto nosiče (alespoň se tedy domnívám). Milovníci kytarových akrobacií si rozhodně přijdou na své, to každopádně. Po hříchu je však novinková píseň zatím to nejlepší co EDAIN doposud vytvořili. Předělávky své vlastní tvorby v podobě skladeb „Aphrodisiac“ a „Fragments“ dost možná nevystihují to, čeho je v současné době kapela schopna. Na druhou stranu mě však překvapila poměrně široká škála „vyklidněných“ intermezz, jež z pravdila gradují kytarovými nástupy. EDAIN naštěstí nejsou až tolik konzervativní jak by se na první pohled mohlo zdát, byť k nějakému experimentování má jejich produkce sakra daleko. Primární hák-háček se však bez ohledu na výše uvedené jmenuje čistý vokál s příjmením „kostrbatá angličtina“. Uši mi to zkrátka nějak nechtějí brát, sorry…

No, hodně rozporuplné pocity mám z tohoto nedotaženého díla. EDAIN vzhledem ke svým možnostem a zřetelným kvalitám v čase budoucím rozhodně dokáží mnohem víc, ale měli by se vyvarovat až přílišné horlivosti. Postavit ‚EP na jedné kvalitní skladbě a zbytek „doplácat“…to mi nepřijde úplně rozumné. Kapela bude mít na věc určitě jiný názor, ovšem já si skutečně nemohu pomoci. Titulní track však ukázal, že EDAIN jsou na správné cestě. Ten zvuk by to však chtělo stoprocentně poladit. Nejhorší nadávka pro tuzemskou kapelu je, když recenzent použije větu typu: „klasický český zvuk“, ovšem tady je to ještě o něco víc do mínusu. Škoda.
ALL
