Absolutně bezpohlavní balení a i tak je to ještě pochvala. To už snad dnes nikdo nemůže myslet vážně. Černobíle nakopírovaná A4, ledabyle naohýbaná aby ukrývala fixou počmáraný vypalovák. Nepřijal bych to ani coby demáč začátečníků, ale jako oficiální titul malého vydavatelství je to hnus!
Se slovenským DRÉNEM už jste se mohli potkat v jiné recenzi. Jestli si dobře vzpomínám, tehdy se mi na pár výhrad vcelku zamlouval. Teď tomu tak není. První pětinu je přítomen šum několikrát zesílené kazety, následuje rychlostní práce se zvukem. Nejprve osamocený kláves, pak dojde rovnou na celé cizí nahrávky. Vytáčení k destrukci, přerušování, ničení zkreslením. Ultra low fidelity – tedy kvalita níže než nízká. Po všech směrech.
Co na obalu vypadá jako Ka:ten, na disku má podobu KAITEN. Nemohu sloužit ‚kdo‘, jen co a jak. Kytarové tepání akordů, držené chvění strun. Díky tomu, že zvuk není masivní jako u kapel z vyšších tříd, může působit úsměvně a prázdně. Pokud však k osmnácti minutám přistoupíme jako k nahlédnutí zrození ‚drčícího slimáka‘, jako průpravu pro vnímání věcí příštích, není to zbytečné.
RadeK.K.