DOWN (Roxy-Praha-28.03. 2008)

Kapela DOWN, soubor metalových veličin v Praze! Když v devadesátých letech Phil Anselmo a spol tuto formaci zakládali, ještě netušili, že o nějakých dalších pár let bude jejich „vedlejšák“ legitimní formací, jež se bude potulovat světem křížem krážem. Turné k albu „Over The Under“ se naštěstí dočkalo také české zastávky a jak se nakonec ukázalo, příznivců má tato „all stars“ sestava stále dost a dost…

Koncert byl na poslední chvíli přeložen z Rock Café do prostor alternativního klubu Roxy. DOWN zkrátka nechtěli hrát potichu, a tak trochu hodili rukavici krajanům THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Do centra veškerého dění jsem se dostal cca po šesté hodině. Před vstupem se už mačkali netrpěliví fans, jež zatarasili celou ulici a někteří kolemjdoucí tuto skutečnost těžce nesli. Nicméně našli se i tací (Francouzi), kteří po zjištění všech informací okamžitě zabrzdili a postavili se do fronty. To víte, DOWN v centru Prahy! Program celého večera již dopředu sliboval velmi originální show. Hvězdy večera si nepřivezli žádnou předkapelu a už před samotným koncertem slibovali příznivcům večer plný „rock´n´rollu“. Úderem sedmé hodiny začalo první hudební menu. Skládalo se z promítání starých rock-metalových klipů (kapely jako AC-DC, BLACK SABBATH, SCORPIONS + plus další americké, méně známé spolky) a také video prostřihů, které obsahovaly ukázky ze života amerických turistů, navštěvujících starý kontinent. V hlavních rolích samozřejmě členové DOWN – spící, pařící, zpívající, ničící hotelový majetek. Během klipové prezentace se prostory klubu pomalu zaplnily a něco málo před osmou stála hlava na hlavě.

V době posledního klipu se plátno zachvělo, padlo k zemi a na scéně se z ničeho nic objevily siluety hlavních protagonistů. Bez jakýchkoli „šachů“ spouští DOWN první zásek v podobě skladby „Underneath Everything“, patřící k základním kamenům prvního alba „Nola“. Kapela zcela dostála svému slibu a svou porci Southern metalu rozjela pěkně „nahlas“! Přiznám se, že ihned od počátku jsem si všímal, v jaké kondici jsou všichni zainteresovaní. Přece jen se o jejich alko-drogových eskapádách vyprávějí legendy – viz. předchozí videa. Na pódiu se však celá sestava chovala absolutně profesionálně, možná Phil Anselmo před koncertem pozřel nějaké to pivko, ovšem pouze na kuráž. Mně osobně velmi překvapila vizáž právě expanterovského zpěváka. Zkušený matador vypadá prakticky úplně stejně jako před patnácti lety.Totéž se dá ale tvrdit o jeho pěveckých kvalitách. Sakra, ten chlap má výdrž jako hrom (ani ostatní však nevypadají nijak lenivě).Pouze kytarista Kirk Windstein (CROWBAR) dnes již vypadá jako starý bigbítový děda od zatuchlé arizonská benzínky. Zkrátka sex, drogy, rock´n´roll musí být někde vidět! Ale zpět do lůna playlistu. Po připomenutí prvotiny přišly na řadu ukázky z aktuálního alba „Over The Under“, přičemž ladem nezůstal ležet ani „mezičlánek“ „A Bustle in Your Hedgerow“. Silák Anselmo dostál tradičním „panterovským“ hecovačkám, z čehož měli největší radost fanoušci, stojící v předních řadách. DOWN po celou dobu koncertu působili sehraným dojmem a nejen mě určitě imponovala komunikace mezi jednotlivými členy, jež často vedla ke vzájemnému povzbuzování se a nekonečným úsměvům. Vrcholy večera? Především nové skladby – „Three Suns and One Star“, „N.O.D.“, „On March the Saints“…

Po zhruba devadesáti minutách se kapela odebírá do zákulisí, aby po několika málo vteřinách nastartovala své „motory“ znovu. A bylo to finále jak se patří! Skladbu „New Orleans Is a Dying Whore“ odzpívala velká většina přítomných, ovšem až do jisté doby. Neurvalý fanda se totiž v návalu nadšení (a chlastu) drápal na pódium. Phil se ho sice snažil mírumilovně uklidnit, ale chlapec si přece jen říci nedal a po zásluze skončil v rukách jednoho ze strážců pódia. Kapela následně skladbu dohrála, aby hned v zárodku pokračovala „barovkou“ „Stone the Crow“. Asi největší hit v historii DOWN rozpoutal hotové peklo. Někteří fanoušci si i solidně namlátili. Nicméně asi největší terno v životě zažili dva vybraní z davu, které Phil přetáhl k sobě na pódium a vyzval je ke společné prezentaci. Klučina v kulíšku v té době prožíval hotový orgasmus, nakonec však odhodil stud, chopil se mikrofonu a svou chvilku slávy si dokonale užil. To velmi pobavilo kytaristu Pepper Keenana (CORROSION OF CONFORMITY), který se doslova dusil smíchy a taktak, že celou skladbu v pohodě dohrál. Tečku za přesnou dvouhodinovkou udělal závěrečný jam v podobě „Nothing in Return (Walk Away)“, ovšem live verze byla absolutně k nepoznání v porovnání s verzí studiovou.

Koncertní vystoupení DOWN naprosto uspokojilo mé potřeby. Kapela působila po celou dobu velmi sehraně a koncentrovaně. Bonusem navíc byla příkladná komunikace s publikem, žádné hvězdné manýry se nekonaly a domnívám se, že především Phil Anselmo stoupl v ceně u těch příznivců, kteří ho poprvé viděli na vlastní oči. Zvuková kvalita nikterak nezaostala za ostatními atributy, byť rozdíl mezi studiovou a živou tvorbou tu samozřejmě je. DOWN alespoň na posledním CD znějí více melancholicky, ovšem v Roxy to byla jedna velká živelnost a energie!

ALL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *