DOBYTČÍ MOR – Ideální fungování kapely si nemusíme představovat, protože současný stav ideální je. Užíváme si to!

Na sklonku minulého roku se s novinkovým počinem připomněla zavedená parta DOBYTČÍ MOR, původně přísahající především na grind core. Kdo se o tento hudební políček intenzivně zajímá, je tímto samozřejmě v obraze. CD „Shambles“, které kapela nahrála v nové sestavě, není striktně grindové, spíše bych řekl agresivně deathmetalové. Ale jasně, tradiční grind prvky v nových skladbách také najdete, jak jinak. Ale nyní už má slovo Daniel Kanálik, dlouholetý lídr a jediný z původního line-upu.

Dane, začnu jednoduchou otázkou. Co pro tebe působení v kapele DOBYTČÍ MOR znamená? S motivací nemáš problém? Co tě nejvíce žene kupředu?
Tak DOBYTČÍ MOR existuje od roku 1991, je to vlastně takové moje hudební miminko… A jak se mění a vyvíjí metalová hudba, death metal i grind, tak se vyvíjí naše názory na hudbu, na společnost, na život, a ovlivňuje nás to… A kupředu člověka žene to, co ho baví. A mě to prostě baví, naplňuje mě hrát, dělat kravál, riffy, rytmy, slyšet ten zvuk, ty barvy. Ten pocit z toho živého zvuku je jedinečný, ať to je zkušebna nebo live vystoupení..

V metalovém undergroundu se pohybuješ mraky let. Jsi člověk, který rád vzpomíná na staré časy, poslouchá legendární nahrávky, nebo spíše žiješ současností a užíváš si stávající stav?
Obojí dvojí. Moc rád vzpomínám na staré časy, moc rád poslouchám staré nahrávky, ať to jsou metalové kapely nebo rock, hard rock, jiná muzika. Ta doba měla svoje kouzlo, svůj analogový systém, více pracný pro člověka a méně umělý. Jak samotné hraní bez různých modelingových pomocníků, tak život bez pomocí mobilů a AI…

Ale zároveň se rád dívám dopředu. Rád poslouchám nové kapely, nové nahrávky, nové postupy ve studiích, dneska často i v home studiích. Vidím docela změny v přístupu mladých kapel. Jak po stránce hardware, tak po stránce myšlení… Dnes jsou mraky kapel, skvěle hrajících, viz Spotify, YouTube… Nové postupy ale mají možná díky tomu všemu, co jim pomáhá, nevýhodu v tom, že jsou ty nahrávky zvukově hodně stejné, až moc přesné, Všechno ladí, sedí, bicí jako stroj, kde pomalu i ucho neslyší tak rychlé a přesné údery. Technicky jsou dneska muzikanti na obrovské úrovni, ale zase se hodně vykrádají co se invence týče. Taky proto, že dneska máš okamžitě ke všem nahrávkám přístup.

Je asi fakt hodně diskutabilní, jestli je internet a AI přínos, nebo spíše naopak. Ale to jde fakt těžko zjistit. Sám mám internet rád a Spotify je u mě asi nejlepší současná aplikace. Ale tohle je všechno vývoj a ten nezastavíš. Je to prostě tak a jedeme dál… a má to tak být.

Mohl bys vzpomenout na vaše tehdejší hudební vzory? Co jsi na začátku devadesátek nejvíce poslouchal? Je tvůj současný vkus obdobný, nebo se výrazným způsobem proměnil?
Poslouchal jsem klasicky KREATOR, SLAYER, CARCASS, PUNGENT STENCH a další tenkrát nové kapely. Dále ale taky klasiky JUDAS PRIEST, AC/DC, OLYMPIC, KATAPULT i THE BEATLES, QUEEN…

A teď, v této době, v tomhle věku, poslouchám vlastně ty staré kapely semo tamo pořád, a dalších nekonečně nových kapel, to nemá cenu ani psát.. Líbí se mi ABORTED, VULVODYNIA, POLYPHIA, KVAEN, v poslední době i hodně vážné muziky – Bedřicha Smetanu, který je mi hodně sympatický, Bohuslav Martinů, J. S. Bacha, někdy i dubstep. Právě dneska díky Spotify a podobně poslouchám fakt hodně muziky, což mi připadá jako fakt super internetový přínos.

Většina tvých souputníků, se kterými ses během hudební dráhy setkával, je už dávno mimo hudební výseč, alespoň tedy pokud budeme brát aktivní hraní. Byla doba, kdy jsi chtěl i ty vše zabalit a na všechno se vykašlat?
Čeče, zatím asi taková doba nepřišla. Je pravda, že se mi mění hodnoty, tím pádem priority, pohled na život, na smysl života. Už asi nejsem tak dynamický, jako třeba před dvaceti lety, co se týče naplnění života, kdy člověk chodil akorát na pivo, na akce a do zkušebny. Ale to je taky díky společenským změnám a technologiím.

Pořád cítím, že mě hraní baví. A pokud to tak můžu říct, pořád se někam posouvám nebo se o to snažím, co se hudební invence týče. A taky celá kapela… Zatím nic nebalíme, hrajeme, na roky zpět se moc nedíváme a momentálně jsme docela hudebně správně naladění… 🙂

Co nejhoršího se ti při živém hraní stalo? Vzpomeň na nějaký nevšední zážitek či trapas. Míváš na pódiu trému?
Trému mám vždycky, ale oproti dřívějšku si to více užívám. Kdysi to bylo hodně o pařbě, dneska už cítím, že mě přitahuje to hraní, ta samotná hudba.
No, trapasy, to je vždy něco… Nehraje bedna, zesák, zapomeneš to či ono, klasika. To má asi každý, 🙂, některé zážitky je ale fakt těžké zveřejňovat, co se týče alkoholu a podobně. Ale to už je pár let zpět. Teď už jsme trošičku v tomhle směru vyzrálejší.. 🙂

Z původní sestavy kapely, když budeme brát ještě předchůdce MURRAIN, jsi zbyl pouze ty. Potkáváš se ještě s bývalými členy? Zajímají se případně o dění v kapele?
No, nejstarší změnou v kapele byl odchod Pavla Kováře (Pajka), který nahrával první demo na bicí. Předtím jsme měli kapelu a on v ní zpíval. Hodně jsme spolu i pak pařili, ale teď se nevídáme. Pak nás opustil Bronislav Jaroš (Broncki), který nahrál obě první dema a desku „The Famine“. Hrál na basu a taky zpíval. A čéče, nevidíme se taky… Druhý nový basák byl Martin (Bilos) Bílek, který hrál asi dva roky, setkáváme se samozřejmě poměrně často na různých akcích.🙂 Další člen byl Peťa Šarina (Dino), který hrál pak na basu a zpíval – nahrál desku „Syndrom“. S Dinem se vídáme občas na koncertech. Jako poslední odešel bubeník Rostislav Troják (Rostič).

Poslední velkou řadovku „Penury Eats Handly“ vydal DOBYTČÍ MOR před deseti lety, když tedy neberu reinkarnaci alba „The Famine“ od MURRAIN. Jak dlouho jste na aktuální desce „Shambles“ pracovali a čím je podle tvého soudu rozličná od těch ostatních?
Deska „Shambles“ je vlastně takový malý přelom. Jsou na ní některé písničky, které jsme ještě zkoušeli s předešlým bubeníkem Rostičem. Ten ale pak odešel a přišel Aleš Šigut. S ním jsme začali všechno předělávat a dělat další nové skladby. Deska „Shambles“ je více pestrá, ale zároveň vše do sebe zapadá. Příprava trvala asi rok. A právě s novým bubeníkem Alešem jsem si říkal, že začnu dělat normální riffy a melodie tak, jak to cítím. Bez ohledu na striktní žánrovou škatulkovanost. Prostě jsme to pojali docela hodně svobodně a udělali nový směr, nový posun, nové miminko DOBYTČÍHO MORU… 🙂.

Představ nám aktuální sestavu kapely. Je pro tebe důležité, že jsi po nějaké době sehnal spřízněné duše, s nimiž jsi na jedné lodi? Jak by sis představoval ideální fungování DOBYTČÍHO MORU?
Současná sestava kapely je následující: za bicíma sedí Aleš Šigut, basovku drží náš dlouholetý kolega a kamarád Daniel Harok (Hary) a taky zpívá. No a já jedu na sólovku i doprovodku a zpívám.

Ideální fungování DOBYTČÍHO MORU si vlastně nemusím představovat, protože ono to vlastně teď ideální je.🙂 Zkoušíme naživo ve zkušebně, kde máme teplo, pohodlí, živé zvuky, prostě pohoda. Základní věc je, že to musí bavit každého z nás. Každý si v tom svém partu, nástroji, songu, musí udělat svůj svatý grál. Pak tě to baví, děláš něco, za čím si stojíš a líbí se ti to jako celek.

Překvapilo mě, jak je novinka „Shambles“ deathmetalově laděná, možná i trochu do old schoolu, ovšem sound je naopak moderní.🙂 Co říkáš na mé hodnocení? V čem bys řekl, že je deska jiná ve srovnání s těmi předchozími?
Je pravda, že na „Shambles“ je slyšet deathmetalová osa či části konstrukce. Je tam slyšet i thrash metal. Old school je vlastně pro nás přirozený, vyrůstali jsme na něm, zažili jsme zrození thrashe, death metalu i vlastně grind core. Tvoje hodnocení se mi líbí, je vidět, že jsi to poslouchal. Předešlé desky byly více grindové, více underground. Nahrávka „Shambles“ je zase písničková, přehledná, riffová a rytmická. Zvuk jsme chtěli mít jednoduše přehledný, ať je všechno slyšet, všemu rozumět. Na koncertech cítíme milé ohlasy a reakce. Lidé se po pár tracích zapojí do „dobytčího procesu“ a už jsou pěkně nakažení…🙂

Je nějaké stěžejní téma, které skladby na „Shambles“ zastřešuje? Co přesně značí instrumentální intermezzo „1991“? Má to co dělat s rokem vzniku kapely?
„Shambles“ jsou jatka, jatka v současné bláznivé, nemocné, přežrané a slepé společnosti, která naslouchá médiím a někdy slepě papouškuje místy hloupé a nebezpečné trendy. Skladby jsou vlastně všechny na určité své úrovni, není žádný jejich „předseda“. Spíše některé vyčnívají díky pomalejším rytmům, třeba „Mutation Genome“ nebo naopak „Bio Anarchy“. Ve skladbách se prolínají stacata, řezačky, třeba i hutné crust rytmy, sypačky i melodie. Chtěli jsme udělat písničkové album a zahrát si riffy, rytmy a zmíněné melodie… „Putrid Gravity“, „Sex Passion“, „Infected“, „Machinery“, to jsou asi představitelé směru této desky. Skladba „1991“ je vlastně vzpomínka na počátek „Dobytku“. Je to melancholie paměti našich začátků jatečního muzicírování, kdy nám bylo ještě dvacet.

V minulosti jste spolupracovali s Pařátem, ovšem „Shambles“ nakonec vydal tradiční grind label Bizarre Leprous Production. Jak se vaše spolupráce zrodila? Vyjde deska i na jiných formátech?
Ano, ano. Deska vyšla u Bizzare Leprous Productions. Oslovil jsem Romana a kluky z Bizzare. Jim se nahrávka líbila. Slovo dalo slovo a všechno jelo jako po másle. Dnes je obtížné vydat hudební nosič kvůli obrovské přesile streamu, který odbourává hardwarové nosiče. No, death metal, grind je specifická sorta jak muzikantů, tak posluchačů. A ti zatím preferují klasické nosiče CD či vinyl. Má to svoje kouzlo. Můžeš mi nahrávku ve stole, ale když vypneš mobil, YouTube nebo Spotify, zmizí. Obojí má svoje výhody i nevýhody. Dnešní doba jede hodně elektronicky kupředu. Je to na jednu stranu super, ale až praxe ukáže, jestli jsme to trochu nepřepálili.

Jak vlastně vypadá současné fungování DOBYTČÍHO MORU? Setkáváte se často ve zkušebně, nebo spolupracujete výhradně on-line? Máš ty sám v oblibě tu starou garážovou kulturu, kdy se kluci sejdou a společně vytváří kravál?
No, samozřejmě. Živé hraní, živá zkouška, jsou jedinečné. Je to něco jako malý koncert. Tam zjistíš, jak to kapele šlape, ladí, jak to dýchá, rezonuje, cítíš ten tlak, můžeš reagovat, prostě jedinečné. Ale samozřejmě dnes je doba online. Nic proti tomu nemám. Je to přínos. Pro někoho možná jediná možnost, jak zkoušet, dělat hudbu atd. My to děláme asi tak: udělám doma v home studiu song už s hotovými riffy a rytmy, zpěvy, pošlu to klukům. Bubeník si to připraví ve zkušebně první sám. Dáme pak všichni zkoušku, zahrajeme, zjistíme, jak to vypadá, co je třeba změnit, zkrátit, prodloužit, ubrat, přidat, a postupně se song vyvíjí až do konečné podoby..

Podpoříte aktuální nahrávku i koncertními aktivitami? Jsou už nyní v plánu nějaké speciální akce, na které bys mohl fanoušky pozvat? Jaký druh akcí DOBYTČÍMU MORU podle tvého soudu sedí nejlépe?
Ano, ano. Už jsme minulý rok desku podpořili na všech hraných akcích a tento rok budeme pokračovat. Vzpomenu třeba festival Flesh Party, Bloody fest…
Jinak máme rádi festivaly ale i kluby, každý druh má svoje kouzlo, každopádně ať to je slyšet a ať je banda…🙂

ALL

https://www.facebook.com/dobytcimor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *