Kralupská thrashmetalová trojka DISSECTION pokračuje v přehrávání starších nahrávek. Kluci si nedávno „povodili“ už dříve nahranou kolekci „Predátor“ a nyní dokonce přichází s poněkud zapomenutou nahrávkou „Král času“. Škoda, že v bookletu není uvedeno, kdy původní placka vznikla, neboť ani na sítích DISSECTION neuvádí CD ve své oficiální diskografii. No, tak třeba na druhý pokus se tak stane…
Jak se zdá, tvorba kapely je song od songu surovější, a to primárně po zvukové stránce. Už nová verze „Predátora“ byla naroubována hodně hlasitě a v podstatě stejný osud potkal i „Krále času“. Pokud má něco na nahrávce „ostré hrany“, pak jsou to nepochybně kytary. Hodně mě ale překvapilo, kterak dominantní je tentokrát Richardův vokál. Příznivci čistoty slova budou s tímto krokem zřejmě spokojeni, ale přiznám se, že bych raději volil hlas spíše zastřenější. Na můj vkus je i hodně výrazný onen „echo efekt“, což hlavně ve sluchátkách činí docela slušnou neplechu. Ale toto je samozřejmě otázka vkusu…
Naopak po stránce kvality skladeb si DISSECTION vedou opětovně velmi dobře. Znovu velkou měrou vsadili na kompozičnost v rámci thrashmetalové klasiky a k tomu se jim velice vhodně podařilo sáhnout k „sousedům“. Řekl bych, že do těchto teritorií doputovali dost možná nechtěně, ovšem o to více přirozenější se mi tento postup zdá. Např. titulní skladba se v některých pomalejších úsecích jeví takřka deathmetalově. Ty pomyslné „houpačky“ jakoby vypadly z kotlíku HYPOCRISY. K mé radosti je zde obdobných částí hned několik, což DISSECTION ukazuje zase v trochu jiném odstínu (viz třeba „Oceány zla“). A právě ve spojení s výše uvedeným zvukem mi vychází jediné: čím jsou kluci starší, tím jsou tvrdší.
Ale jasně, i kus pořádné klasiky ve stylu starých ARAKAIN či KREATOR tu najdete („Na co čekáš“), to by snad ani nebyli čeští DISSECTION. Takže za mě celkově „cajk“. Škoda jen výše uvedených připomínek. A k těm čtyřicetinám, jež kluci letos oslaví, by to chtělo výrazným způsobem zapracovat na doplnění diskografie v rámci všech sítí, nemluvě o profilu na metal-archives. Jinak DISSECTION, čistě tedy dle mého soudu, kráčí po správné stezce a ani v nejmenším nevolí laciné cajdáky. Už jsem psal v jedné z předcházejících recenzí, že sázka na kompozičnost je v jejich případě přesně to pravé metalové. Uvidíme, kterak si v tomto ohledu povedou fungl nové skladby.
Skladby: Půlnoční den, Ve snu, Oceány zla, Král času, Na co čekáš, Předtucha, Pohled do duše
Sestava: Richie – kytara, zpěv; Miloš – baskytara; Libor – bicí
ALL