Už dlouho se nestalo, aby v R.U.M. zinu dostala prostor kapela, která ještě nemá oficiální nahrávku. Jenže… Kvality nově rodícího se projektu DIFFERENT VALUES jsou natolik lákavé, že jsem zkrátka nemohl odolat. Kdo vlastně stojí za tímhle názvem? Jakou hudební produkci nám vlastně předkládá? Schválně zkuste Bandzone profil a ochutnejte! Ještě předtím se však zkuste ponořit do níže uvedených řádků, na kterých jsem se podílel společně s Alešem Weizerem, bývalým lídrem formace EBOLA JOY. Vzpomínáte?
Ještě než se dostaneme k DIFFERENT VALUES, rád bych se ještě zastavil u tvého působení v kapele EBOLA JOY. Co si tak vybavuji, tak naposled jsem o vás slyšel v souvislosti s albem „Sitra Achra“, které však vyšlo cca. před dvanácti lety. Jak to ovšem bylo s EBOLA JOY v následujících letech? Na Bandzone jsou k dispozici ukázky vaší další tvorby, ale pokud se nepletu, tak tyhle skladby nikdy na žádném CD nevyšly, je tomu tak?
Tak to máš špatné informace… „Sitra Achra“ vyšla roku 2003. Před následujícím albem byla sestava posílena o klávesistu Tudyho, který je dnes součástí kapely INSANIA a roku 2006 vyšlo album nesoucí název „Gallery“, z něhož jsou pravděpodobně skladby, které zmiňuješ. Po jeho vydání došlo k odehrání několika koncertů a k účasti na několika festivalech. Následně stupňující se neshody uvnitř kapely vedly k jejímu konci.
Z pozdějších skladeb EBOLA JOY mám dojem, jako kdyby právě na tomto základu začaly vznikat první impulsy k následnému založení DIFFERENT VALUES. Lze nějak definovat přechod mezi těmito dvěma kapelami?
Vše je trochu jinak, než by se mohlo na první pohled zdát. Kořeny DIFFERENT VALUES, jež bych v tomto momentě nazýval spíše projektem nežli kapelou, sahají úplně mimo mě. U jejího zrodu stojí kytarista Michal Eliáš a baskytarista Jirka Matoušek, kteří spolu v minulosti působili v kapele VIOLENCA , ze které následně odešel Michal do DARK GAMBALLE, jejichž součástí byl několik let. Mě oslovili až poté s tím, jestli by mě tento projekt nezajímal. Nejprve jsem nabídl spolupráci obdobnou, jakou byla ta s X-CORE, kdy jsem pomohl s klávesami a samply u jejich alba „Life and Stuff“. Nakonec mě ale první skladba, kterou mi donesli oslovila natolik, že jsem ji i nazpíval a tak jsem se stal součástí DIFFERENT VALUES. Mimojiné tou skladbou byla „Diamond Tears“. Pokud budeš hledat nějakou paralelu s EBOLA JOY, tak ji samozřejmě najdeš. Celkovou tvář kapely dost ovlivňuje zpěv a můj příspěvek v podobě klávesových nástrojů sebou nese také určitý rukopis.
Kdo všechno v současné chvíli tvoří line up DIFFERENT VALUES? Kterak vlastně vypadaly vaše počáteční vize, se kterými jste začali nové skladby komponovat?
Na první část této otázky jsem již odpověděl. Snad bych ještě dodal, že ve studiu Šopa, kde jsme první část nahrávání uskutečnili, nás doplnil jako host Gothyš, bubeník z DARK GAMBALLE. Co se týká zmíněných vizí, shrnul bych to touto větou, která vlastně vystihuje dosavadní podstatu tohoto projektu a to je – nechat věci volně plynout, to znamená moc se nezabývat tím, co bude pozítří, ale žít tím, co je teď. Vše ostatní nějak dopadne. Pro mě je tato „filozofie“ někdy naprosto frustrující, ale na druhou stranu ohromně osvobozující. Asi také tím, že je to na míle vzdálené všemu, co bylo kdykoliv předtím, kde se vše plánovalo, cíleně směřovalo. My si dáváme samozřejmě také cíle, ale spíš dílčí, postupné. K čemu to povede a kam až to celé dospěje je tedy ve hvězdách, ani my sami to nevíme a vlastně se tím ani moc nezaobíráme. Pro nás je podstatné to, že nás to baví a nějak naplňuje. Zkrátka, zatímco jiní až uloží své děti, mačkají tlačítka svého TV ovladače, my klikáme myší, drnkáme na struny a mačkáme klávesy, toť vše.
Na vašem Bandzone profilu se nacházejí čtyři skladby, jejichž atmosféra mě totálně pohltila. Osobně se domnívám, že podobná hudba v tuzemsku docela chybí, vlastně si ani nevybavuju kapelu, která by zněla podobně. Jak bys vaši hudbu definoval ty sám? Kde při skládání berete inspiraci?
No, to je docela těžká otázka. Co se týká „škatulkování“, to přenechám jiným, tomu moc nerozumím a co se týká inspirace ve skládání, otázka by měla být nejspíš směřována na Michala, jelikož on je tím, kdo přichází s většinou nápadů, které mi pak společně modifikujeme a přidáváme něco svého. Co se mu honí hlavou při skládání, to opravdu nevím. U mě je to tak, že když „vyrobím“ nějakou melodii, nějaký motiv, který vzniká nejčastěji improvizací, jejíž forma se samozřejmě odvíjí od momentálního rozpoložení, vyvolá ve mně představu toho, jak by měla celá skladba vyznít a tomu přizpůsobuji vše ostatní. Pokud jde o inspiraci v souvislosti s texty, jsou to různá témata. Může se to týkat různých situací, kterými jsem si sám prošel, nebo tím, co se děje kolem mě.
Vaše hudba mi žánrově zapadá do škatulky gothic/electro/alternative (rock, metal?), ovšem ať už to nazveme jakkoliv, mám pocit, že podobná hudba nemá v Česku zrovna na růžích ustláno. Budete se snažit dostat se do povědomí i zahraničním posluchačům?
Se všemi těmito škatulkami se dá souhlasit a možná jich ještě v blízké budoucnosti přibyde. Souhlasím i s tím, že tato hudba u nás nemá příliš silnou posluchačskou základnu a je tak spíš stavěna do pozice něčeho okrajového. To je něco, s čímž jsme se potýkali s EBOLA JOY dnes a denně. Pro mě ale hudba nebyla nikdy nějaký kalkul. Zbytek je tak, jak jsem již psal, budoucností se teď nezabýváme. Priority jsou teď jiné a to dodělat materiál tak, aby ho bylo na celé album.
Hudba i texty DIFFERENT VALUES jsou plné melancholie, jejichž linie mi evokuje současnou tvorbu ANATHEMY, byť právě u Angličanů cítím, že se snaží posluchačům poskytnout i kus jakési „naděje“. Je pro tebe směrodatné, aby posluchači dokázali sdílet podobné emoce, jako vy sami?
U ANATHEMY jsi to definoval přesně, tím jsou jedineční a to je to, co na ní její fanoušci milují. A já k ním patřím, takže se to v naší hudbě nejspíš v nějaké míře promítlo, tak už to bývá. U každé hudby, kde jsou atmosféra a pocity stěžejní, je zcela jistě potřeba, aby je posluchači sdíleli, aby ty pocity cítili, pochopili a ztotožnili se s nimi. To je přece přesně to, jak se mohou písně stát silné. Pro mě to určitě důležité je. Nemyslím, že bych byl něčím výjimečný, procházím si věcmi, kterými si někdy projde většina z nás.
Máte už hotové i další skladby? Pokud ano, budou na debutové nahrávce i takové, jež se budou výrazněji lišit od těch tří stávajících?
Připravené máme další písničky, na kterých stále pracujeme, abychom je mohli jet zaznamenat do studia. To je onen jediný cíl, který jsme si nyní stanovili a ano, již teď mohu říct, že některé budou dost odlišné od těch, které jsou již hotové a které jsou již na veškerých profilech ke stažení či poslechu. Některé skladby dost přitvrdily, některé se staly svou kompozicí méně přístupné na první poslech, na rozdíl od těch, které jsou již nyní k mání. Dá se říct, že každá je něčím odlišná. Přiznám se, že dost řeším, jestli nebude ten materiál natolik roztříštěný, aby nenaboural celistvost a kompaktnost celého alba. Je to asi dané tím, že jednotlivé písně vznikají napříč poměrně dlouhým časovým obdobím a je přirozené, že procházíme určitým vývojem. Nechejte se překvapit stejně, jako se překvapit necháme my.
V nedávné minulosti bylo pro každou kapelu určitým milníkem vydání alba, ovšem v současné době už tohle příliš neplatí. Jaké ambice máte v tomto ohledu s DIFFERENT VALUES? Je pro vás směrodatné, aby byla hudba součástí jakéhosi uzavřeného celku, anebo byste se spokojili s pouhou digitální podobou v rámci internetu?
To je něco, na co nemám úplně jednoznačný názor. Pro mě jsou přípustné varianty obě. Někdy si říkám, na co dnes dělat fyzické CD, všichni víme, jak to dneska je, o tom se nemá cenu rozepisovat, ale na druhou stranu, pořád jsou lidi, kteří rádi pustí nějakou kačku za to, aby mohli držet v ruce ten kousek plastu a papíru. V tu chvíli se stává virtuální skutečným a má to něco do sebe. Vidím to spíš tak, že bychom se mohli vydat oběma cestami a nechali posluchače vybrat si formu, kterou preferují a která jim vyhovuje. Koneckonců, dnes to přece není ničím výjimečným, je to už celkem běžná praxe.
Jak moc těžké je pro vás, jakožto zkušené hudebníky, začínat na scéně s úplně novým jménem, které v podstatě nikdo nezná? Už jste např. řešili otázky spojené s propagací? Je pro vás vůbec podstatné, dávat o sobě vědět? Ptám se proto, že vaše profily na sociálních sítích nejsou nikterak početně navštěvovány, což mi k vámi vykazované kvalitě přijde úplně neuvěřitelné…
Nebudeme si nic namlouvat, je to těžké. O to víc těžší je, najít sílu začínat opět od nuly. Teď to ale neřešíme. Ale třeba ta chvíle přijde a budeme tomu stát tváří v tvář. Internetové stránky kapely jsou podle mě dnes již naprosto zbytečnou záležitostí. Dneska existuje Facebook, Twitter, Bandcamp, u nás Bandzone apod. To hlavní ale podle mě je pořád stejné a to hrát koncerty. Tehdy se kapela dostává do povědomí nejlépe. Nedá se spoléhat jen na to, že někde zřídíš svůj profil a ono si to už bude žít samo svým životem a půjde to samo. Tak jednoduché to asi není.
Jak to vlastně máte vy sami? Pídíte se po nových jménech na scéně, anebo raději dáváte přednost prověřeným jménům?
Pokud budu mluvit sám za sebe, mě dění na světové hudební scéně zajímá. Hudbu poslouchám velmi často a málo je toho, co si pustím třeba víc jak třikrát, takže hledám pořád. Přiznám se ovšem dobrovolně, že o tu českou se zajímám spíš jen povrchně, občas si třeba procházím Bandzone. Nevím čím to je, často si kladu otázku proč, ale kapely z naší zemičky mě nějak zvlášť za srdce nechytají. Nechci, aby to vyznělo nějak špatně a nechtěl bych se nikoho dotknout, ale prostě mně tam chybí něco, co mě na hudbě vzrušuje. Nedokážu to vysvětlit, pojmenovat. Mezi jednu z mála výjimek patří třeba DARK GAMBALLE, které mám rád a na novou desku se těším. Otázkou ale je, co se ke mně dostane. Dnes už se v tomto prostředí moc nepohybuji, jiné to bylo, když jsme s kapelou objížděli celou republiku a hlavně festivaly, kde měl člověk daleko větší přehled. Já žiji ve Znojmě a tam, co se týká koncertů, totálně chcípl pes, až mě to děsí. Vůbec mě trošku štve ten pragocentrismus, víte jak jsem třeba rád, že ANATHEMA zavítá do Brna … ?
To rád věřím, zvláště, když žiju kousek od Prahy:) Ale pojďme ještě k jedné otázce. V čem spatřuješ právě plusy a mínusy naší scény?
Tak to mě stavíš do role, ve které se necítím. Možná si nepřipadám natolik v obraze, abych se považoval za kompetentního objektivně toto hodnotit. Mám li být upřímný, problém spíš vidím ve vkusu českého posluchače, který je dost, jak to mám napsat, rozporuplný. Z mého pohledu mnohdy až děsivý. Popularitu některých kapel prostě nechápu, ale nejsem něco víc než jiní, je to můj subjektivní názor. Možná bych typického českého posluchače popsal, jako nenáročného konzumenta nekomplikované hudby, který je líný a neochotný zabývat se čímkoliv jiným, než tím co nemá ambice stát se pouhou kulisou při domácích pracích. No a z toho vyplývají další věci, které se na naší scéně dějí, včetně návštěvností různých konzertů apod.
Nyní bych tě poprosil o vaše nejbližší plány, případně nějakou čerstvou novinku z vašeho tábora. Děkuji za rozhovor a držím Vám palce!
Náš způsob uvažování o budoucnosti jsem snad osvětlil a nejbližší plány také. Někdy na přelomu jara a léta bychom se chtěli odebrat do studia a dotáhnout to dokonce. A co bude dál, to se uvidí. Moc děkuji za prostor a zájem o nás, velmi si toho vážíme. R.U.M. zinu přeji hodně spokojených čtenářů.
ALL