Kapela DESPISE se od 10. května nachází na evropském turné, a to po boku DEVOURMENT a VIRAL LOAD a jelikož jsem s klukama pomocí internetu v kontaktu, můžete se těšit na pravidelné reporty z jejich cesty. Takhle to všechno začalo….

ALLeš

Zdravíme všechny příznivce DESPISE!!! Před naším odjezdem na Butchering Europe Tour jsme slíbili, že budeme pravidelně na stránky dávat report. První část přinášíme poněkud se zpožděním, protože došlo k několika zásadním komplikacím na začátku turné. Devourment nebyli vpuštěni do UK kvůli administrativním nesrovnalostem a byli deportování zpátky do USA.

Jednu chvíli to vypadalo, že turné definitivně padá a že se budeme snažit s Viral Load objet maximum akcí sami. Nicméně dnes (v neděli, 13.10.) Devourment v pořádku dorazili do Frankfurtu a stihli ještě večer zmasakrovat Paříž. Takže turné ode dneška pokračuje dle plánu a těšte se na pořádný slammo-blasto-masakr!!! Takže doufáme, že se s co nejvíce z vás uvidíme 18.5. v Olomouci, bude to stát za to!!

DESPISE

8.-9.5.2007 odjezd z Čech

Na úterní večer jsme plánovali odjezd z Prahy. Ale jak už to s našimi odjezdy bývá, i tentokrát se to neobešlo bez problémů .Tentokrát úplně nezafungovalo elektrické propojení mezi Superbem a vozíkem. Naštěstí je Erik šikula a cca ve 4:00 ráno jsme připraveni vyrazit v následujícím složení: komplet Despise plus Zdena plus nástrojovna plus tuny merchandise, to vše v dodávce, Superbu a vozíku. Cesta probíhá celkem v pohodě a i přes cca půldenní skluz dorážíme ve čtvrtek večer na francouzské pobřeží. Ubytováváme se v F1 v Dunquerke a splachujeme pot z cest sprchou a několika pivky, která se nám nějak po cestě zatoulala do zavazadel .

DESPISE + Zdeněk – Dunkerque

10.5.2007 zastávka první: Southend on Sea, UK

Ráno se nám podařilo si trochu přispat, takže teprve kolem desáté se začínáme sbírat a vyrážíme – po nutné ochutnávce francouzských baget – do Calais, kde se naše minikolona naloďuje na trajekt. Všichni si cestu přes kanál náležitě užíváme, někdo víc (Jarda a „ship constructor“ Dejvy ), někdo míň (Zdena a Sepp).

Bubáci na trajektu

„Singin‘ in the rain..“

Po příjezdu do Doveru se nám anglické počasí předvádí v plné parádě. Jarda se velkou chutí mění svou orientaci a s dodávkou míří spolehlivě na levou stranu vozovky a neskutečně si jízdu v evropském protisměru užívá . Stačily 3 hodiny v klasické anglické zácpě a jsme v Southendu. Jde o poměrně malebné středně velké město severovýchodně od Londýna a jsme celkem zvědaví, jak se death metalu US střihu daří v takových končinách. Po příjezdu do klubu se vítáme s pořadateli a hlavně pak se Shawnem z Viral Load, který s sebou na turné místo automatu nepřivezl nikoho jiného než Jamese Kinga (Unmerciful, ex-Origin). Pokračujeme v řešení situace kolem DEVOURMENT, kteří touto dobou už sedí zpátky v letadle zpět do USA. Místní jsou v tomto směru v pohodě a panuje celkem jednotný názor na vzniklou situaci („fuck off UK government!“). Za pochodu vybalujeme nástrojovku a merch a v poměrně hektickém tempu chystáme nástrojovku a zvučíme. Zvukař je v poho a tak jde vše jak po drátkách. Úderem osmé hodiny nastupuje na podium místní BLUDGEON, kteří předvádí nadupanou kombinace Disgorge/Devourment a ostatních US svinstev . Klub je slušně našlapaný, odhadem tak 200 lidí a BLUDGEON sklízí hodně slušný ohlas. Pak nastupujeme my, máme už nazvučeno a zkoušíme, co udělá materiál z „Fragments“ naživo za prvními hranicemi . Od první skladby se tvoří kotel, který se po celou dobu nezastaví a ohlas předčívá všechna očekávání. Lepší začátek se ani nemůžeme přát, jeden z nejlepších koncertů, jaké jsme doposud odehráli. Po nás nastupují VIRAL LOAD a atmosféra ještě houstne. Nejen že materiál z jejich poslední desky je vynikající a daleko překonává starší tvorbu této kapely, ale James tomu za bicíma dává taky pořádný kouř. Po našem vystoupení máme se Zdenou neskutečný frmol u distra a prodáváme jak vzteklí. Za první večer se prodalo asi 15 CDs, což na to, že nás prakticky skoro nikdo pořádně nezná, považujeme za úspěch . I atmosféra po koncertě je vynikající, byť nad námi visí Damoklův meč nejistoty, jak to nakonec dopadne s headlinerem.

Chinnery’s Club

V backstage Chinnery’s Clubu

11.5.2007 zastávka druhá: Neurotic Deathfest, Eindhoven, Holandsko

Protože máme zpáteční trajekt bookovaný už na 4:45 ráno, vyrážíme rovnou z klubu zpět do Doveru. Původně plánovaný trajekt ale nestíháme, takže čekáme až na další v 7:00. Sea France ale tento spoj ruší a nabízí cestu s konkurenční společností. Tam bohužel mohou jen osobáky, takže se dělíme. Posádka Superbu, která je limitována rychlostí přívěsu, na nás tedy nečeká. Do Eindhovenu ke klubu Dynamo přijíždíme nakonec téměř současně ve dvě odpoledne.

V Eindhovenu před Dynamo klubem

Časová rezerva se projevuje zejména v tom, že máme spoustu času vybalit všechen merchandise a teprve v tuto chvíli zjišťujeme, jaký blázen je Zdena, který se svýma trikama zabere polovinu celého prostoru vyhrazeného pro merchandise kapel hrajících na Béčku. Ve 4h odpoledne začínáme zvučit, ale spolupráce se zvukařem je dost problematická, diplomaticky řečeno. Nakonec se ale dostáváme do fáze, kdy panuje jakás takás spokojenost. Zdravíme se s Joelem z Arsebreed, který od nás fasuje CDs „Fragments Of Reprisa“, na která nám přidal skvělé backingy do tří skladeb. Dochází bohužel ale na poslední chvíli k prohození časových harmonogramů na podiích A a B a pro nás to znamená začít o půl hodiny dříve. Zvuk se nakonec celkem povedl a i když je reakce o poznání chladnější než včera, máme z vystoupení dobrý pocit, protože jsme měli „full-house“ po celé vystoupení a materiál z Fragments si začíná sedat i živě . Po sklizení aparátů jdeme ještě mrknout na VIRAL LOAD, kteří drtí na hlavní scéně. Neskutečná jízda.. Ten večer ještě vystupují namátkou SEVERE TORTURE, GUTTED nebo VITAL REMAINS. Posledně jmenovaní předvedli celkem pekelnou show, která ale trpěla nevyváženým zvukem (přestřelené kopáky a zpěv). Opět se prodávají tuny trik a k tomu asi 17 CDs DESPISE, což nás celkem hřeje u srdce . Jinak nasáváme i mimo klub neopakovatelnou kosmopolitní atmosféru Holandska, kde co člověk to unikát a všichni jsou v pohodě. Po skončeni akce jsme si odhlasovali noc v F1, abychom se dali před dalšími štacemi do kupy.

SEPP

12.5. zastávka třetí: Bringer of Death Fest, Giebelstadt, Německo

F1 rules . Jenom v Holandsku mají poněkud vyšší ceny než u Frantíků. Čeká nás přejezd přes víc jak půl Německa, protože Giebelstadt leží kousek od Würzburgu, nějakých 500km. Počasí se konečně začíná umoudřovat a cesta probíhá v pohodě. Zdena je celý špatný z toho, že na webu už všude probíhají informace o tom, že turné bude zrušeno. Volají promotéři a chtějí rušit koncerty a vypadá to, že to taky možná zabalíme. Nálada po cestě nic moc, ale pomalu se s tím začínáme srovnávat. Záplatou nám budiž dva povedené koncerty. Když už jsme skoro na místě, koná se překvapení dne – volá Mike Majewski s tím, že našli způsob jak zařídit, aby se dostali do Evropy. V čem byl problém? V letenkách – Devo si koupili pouze jednosměrnou novou letenku do Evropy a počítali s tím, že použijí původní letenku na cestu zpátky. Tedy až do té doby, co zjistili, že jejich původní zpáteční letenky byly použity na jejich deportaci. Po Mikově telefonátu by to chtělo začít slavit, ale zůstáváme radši skeptičtí. Bringer of Death je už poměrně zavedený festival se slušným obsazením a účastí. Koná se v menší sportovní hale, která je poměrně z ruky. Nicméně pro fanoušky to není problém a sešlo se jich ten den minimálně 400. Ve vedlejší budově se koná nějaká svatba v rámci vyšší střední společenské třídy a je zajímavé si stoupnout na cestu mezi oběma baráky a pozorovat a poslouchat dva poměrně odlišné světy . Hvězdou tohoto „dílu“ festivalu jsou VITAL REMAINS, jejich předkapely a pak třeba KRONOS. Mimochodem, KRONOS zrají jako víno po všech stránkách (instrumentální, skladatelská, živé hraní…) a myslím, že jejich nová deska „The Hellenic Terror“ (které jsme překřtili na The Hellenic Error ) bude stát za to. Nemáme času nazbyt a tak rychle připravujeme nástrojovku do backstage a distro. Musíme pochválit organizátory za perfektní zázemí, za jídlo a věci kolem. Po předkapelách nastupujeme a začíná kompletní přestavba nástrojovky. Věci se totiž mají tak, že svou nástrojovku používají pouze kapely hrající na Butchering Europe Tour a dneska i KRONOS. S tím, že VITAL REMAINS mají samozřejmě svou. Trochu se děsíme zvuku, protože se nám vše vrací od zdi naproti. Nakonec to ale v plném sále zas není tolik znát. Začínáme zhruba přesně a Němci od první skladby paří a koncert si dnes užíváme ve velkém . Druhá vynikající akce, výborné ohlasy. Že by Německý trh byl nakonec pro DESPISE perspektivní ? Hodnotíme velmi vysoko, pouze se mi podařilo slušné faux pas – až během PYREXIE jsem zjistil, že mám celou dobu rozepnutý poklopec . A zrovna dnes jsem hodně nechával volný průchod svému exhibicionismu . Po nás jdou KRONOS a po nich přichází čas na VIRAL LOAD. Mezitím DEVOURMENT potvrzují svůj přílet na neděli a Shawn tuto zprávu oznamuje a zpráva se setkává s nadšeným ohlasem. Škoda, že přišli o tuto skvělou akci. VIRALl LOAD měli poměrně dlouhý set, kde projeli svou kompletní diskografii. Musím říct, že VIRAL LOAD jsem lepší od desky k desce. Možná se už budu opakovat, ale jejich poslední deska „Backyard Bludgeoning…“ je fakt vynikající!!! Pro všechny fanoušky houpaček na straně jedné a fanoušky třeba DEEDS OF FLESH na straně druhé. Navíc Shawn slibuje tento rok novou desku „Insidious Decrepancy“, takže je na co se těšit. Samostatnou kapitolu by si zasloužil James King, který mohutně dotahuje první bubenickou ligu. VITAL REMAINS předvádějí dnes poměrně slušný set s o poznání lepším zvukem. Škoda jen, že kytarám není tolik rozumět, protože jde o nejlepší část VITAL REMAINS. Slabším článkem se jeví zpěvák, který se až moc stylizuje hlasově do polohy Glena Bentona. Je pravda, že Glen sice nazpíval poslední dvě desky, nicméně osobně preferuju spíše osobitější projev i za cenu toho, že to nebude přesně jako na desce. Nicméně samotné vokální linky jsou výborné, Glen se skutečně vytáhl. Prodeje dnes zase frčí, nestíháme pomalu ani zapisovat. Po akci balíme nástrojovku a distro. Protože se v tom snažíme udělat pořádek, balení trvá do cca 4h ráno. Pak už jen dvě hodiny spánku, protože nás čeká jeden z delších přejezdů do Paříže. Většina posádky spí v autech, Shawn, Zdeněk a já spíme v hale, bohužel na zemi .

13.5. zastávka čtvrtá: Butchering Paris Fest, Paříž, Francie

Ráno se dělíme, protože ano, je to nakonec tak – DEVOURMENT dnes přilétají do Frankfurtu!!! Jede pro ně Zdena Superbem a zbytek vyrážíme dodávkou do Paříže. Cesta je nekonečná, navíc ve Francii na každých 40 km musíme zastavovat a platit mýtné, což nás ve výsledku stojí prakticky tolik co pohonné hmoty. Cesta nám i se zastávkami trvá něco přes 7 hodin. Naštěstí je neděle a dálnice jsou prázdné. Samotný průjezd Paříží je hladký a za pomocí GPS dorážíme ke klubu. Tedy ke klubu – La Batofar je loď!

Ano, klub Le Batofar je skutečně loď

Kotví na Seině u jednoho z mostů v podpalubí je rockový klubík. Originální, ale zvenku trochu děsí, protože vypadá dost neprakticky (schůdky, členitý terén) a taky male. Nakonec nás ale dole čeká příjemné překvapení, protože velikostí se blíží skoro Black Psu v Klánovicích. Problém ale nastává s nástrojovkou, protože podle smlouvy používáme naši nástrojovku pouze my, VL a Devo, nicméně pořadatel prudí s tím, že není čas a na dvě nástrojovky není místo. Nakonec hrají na naše bicí i předkapely, což hlavně Tomáš nenese dobře a vůbec se mu nedivím. Před náma je cca 5 kapel, takže se v klidu aklimatizujeme, přeparkováváme a podobně.

2x DEPISE a Eiffelova věž v Paříži.

Sepp v zajetí distra

Dneska vystupují např. LENG TCHE, KRONOS a další nám už neznámá jména. Návštěvnost je cca 150 lidí, což je slušné. Prodeje jdou taky dobře. Ohlas na DESPISE byl opět nad očekávání dobrý, ale o trochu slabší než v Německu. Časově to dnes všechno vychází a během setu VIRAL LOAD doráží Zdena a veze s sebou skutečně Mikea, Rubena, Erica a nového basáka. Během cca 15 minut jdou DEVOURMENT rovnou na podium a skoro tomu nemůžeme věřit, že to nakonec vyšlo! Zvukovka probíhá velmi rychle a po pár minutách se začíná slammovat . Zvuk je výborný a parní válec se rozjíždí. Podání jak z CD.. Ruben se už věnuje pouze kytaře, což při jeho Halley Davidson v hrdle je škoda, ale Mike se za mikrofonem činí slušně – jeho vokály od Butcher o něco zhrubly, takže DEVOURMENT splňuje kompletně očekávání. Pod podiem se rozjíždí slušný kotel přes celý klub. Skladbu „Choking On Bile“ věnují DEVOURMENT Houndovi, který s námi přejíždí po Evropě a Hound fanouškům ukazuje „how they do it in US“. Zajímalo by mě, kolik zubů to odneslo . Suma sumárum, výborná akce, protože konečně máme headlinera. Po koncertě se přesunujeme do bytu jedné z organizátorek na spaní, Devo jedou naopak k nějaké její kamarádce. Na místě dostáváme nějaká pivka a kecáme. Někteří až do sedmi do rána a je je hodně slyšet (zdar Tome! ).

Najdi si svého DESPISE člena…

14.5. 2007 – zastávka pátá: Nancy, Francie

Původní plán byl dnes vstát cca v 6 a vyrazit do centra si prohlédnout Paříž. Vzhledem k pozdnímu příjezdu se nám to ale úplně nedaří a vstáváme až kolem deváté. Na Zdenka a Devo nemáme dnes ráno spojení a tak vyrážíme na vlastní pěst – v bytě zůstávají jen Tomáš, který vyspává svých 7 piv a VIRAL LOAD. K Eiffelovce je to nějakých 14km, takže pohoda. Začínají ale první komplikace, protože Zdena musel spát v autě na ulici a ráno se nemůže dostat do domu k DEVOURMENT. Navíc už mu dochází baterka u telefonu a komunikace se ztěžuje. Ranní špička mezitím pominula, přesto je to slušný adrenalin. Frantíci snad nerespektují žádná dopravní pravidla, kromě červeného světla na semaforu.. Jarda se plně aklimatizuje a osmiproudový kruhák kolem Vítězného oblouku zvládá naprosto bravurně a posílá Craftera přes pruhy jedna báseň. Kousek od Eiffelovky si dovolujeme další husarský kousek a sice, že se otáčíme na světelné křižovatce, což by takový problém nebyl, pokud bychom to zvládli se vytočit na první pokus. To se úplně při rozměrech Craftera nepodařilo a blokujeme tři pruhy v protisměru. Frantíci se můžou zbláznit . Nakonec parkujeme 200m od samotné věže a po francouzsko-česky nerespektujeme pravidla a stavíme na placeném parkovišti bez placení . Eiffelovka je super, nicméně jí věnujeme pouze 15 minut, protože průběžně volá Mike, že nemůžou Zdenka venku najít, takže posílám textovou Zdenovi, volám Mikovi, aby se to vyřešilo. Do toho nás začíná tlačit čas, takže se dopravou prokousáváme zpátky. Voláme Tomášovi, aby se pomalu chystali. Právě v čas, protože tam panuje pořád ještě půlnoc. Průser je to, že ve čtvrti St. Denis, kde jsme spali, je 90 procent ulic jednosměrných, půl z nich jsou slepé a všechny jsou úzké. Kroužíme kolem bloku, protože nejde zaparkovat, nakonec kluky nakládáme uprostřed křižovatky, což opět neslaví zrovna úspěch u místních řidičů. Navíc Shawn má už od včerejška nerva a je docela husto. Jakmile se vymotáme z uliček, naopak zase Tomáš si vzpomene, že si nechal v bytě pas. Takže rychle zpátky, ale tím, že jedeme z jiného směru, kufrujeme a kufrujeme. Jarda ukazuje mistrovského řidičské umění, kdy se otáčí s Crafterem v uličce, kde by si to někteří netroufli ani s Polo-autem. Celá tato sranda nás stojí další hodinu. Navíc se pak ocitáme v zácpě, takže DEVOURMENT a Zdenu vyzvedáváme se značným zpožděním. Kluci jsou ale v pohodě. Zato ale Zdena má za sebou náročnou noc, kdy musel parkovat v jedné z ne moc slušných čtvrtí (slušně řečeno). Byl svědkem toho, jak afričtí spoluobčané Francouzů před jeho očima ukradli zaparkované auto, což vzhledem k tomu, že v autě měl „mech“ za víc jak 150k, mu asi na klidu nepřidalo. Výjezd z Paříže nám zabírá dnes víc jak hodinu, takže docela stres, protože rozhodně nestíháme příjezd do Nancy dle plánu. A navíc opět krvácíme na mýtném. Příprava na místě jde velmi rychle, nicméně klub i přes náš pozdní příjezd zeje prázdnotou, což nevypadá moc dobře. Zvukovka proběhne v pohodě, klub Azimut je prostorný, akustika výborná a se zvukařem se dobře spolupracuje. Dostáváme dobré pohoštění, kde se projevuje francouzský přístup. Pikantní je, že Amíci mají velkou nedůvěru k plísňovým sýrům , které my naopak považujeme za třešničku na dortu. Samotný koncert je zatím co do návštěvnosti nejslabší. Pořadatel tohoto koncertu totiž zkusil velmi progresivní metodu propagace – obeslal své známé sms-kami. A jaké překvapení, že dorazilo celých 40 lidí.. Noc po koncertě pak trávíme v F1.

15.5. 2007 zastávka šestá: Wermelskirchen, Německo

Na dnešní koncert se hodně těšíme. Hráli jsme tu před zhruba půlrokem na NRW Deathfestu po boku např. GORGASM nebo INSIDIOUS DECREPANCY a byl to jeden z absolutně nejlepších koncertů v éře DESPISE. Jde totiž o akci, kam se sjíždějí pouze lidi, které zajímá pouze brutal death US střihu a sjíždí se jich tam hodně, navíc dokážou udělat naprosto luxusní kotel a atmosféru, kterou jsem už dlouho v Čechách neviděl. Další potěšující věc je, že tento koncert je už cca tři měsíce vyprodaný. Na místo přijíždíme na naše poměry včas a rychle se aklimatizujeme. Zdravíme se s Torstenem, který organizuje i tuto akci i s dalšími známými z minula. Očekávání nezklamala, klub se utěšeně plní, u stolu s merchandise se začíná tvořit fronta. Dnes je před náma pouze jedna místní předkapela (BY BRUTE FORCE). Moc ji nestíháme sledovat, protože kluci se rozehrávají a my se Zdenou prodáváme jako vzteklí. Po předkapele nabíháme na stage a začínáme do lidí tlačit „Serenity Through Indulgence“. Sál je plný a tvoří se mosh pit. Ohlas na DESPISE je skvělý a dnešní vystoupení se vydařilo. Na PYREXII zveme na pódium Zdenu, abychom to střihli se dvěma zpěvy. Zdena je už ve Wermelskirchenu docela profláklý, takže sklízí slušný aplaus. Myslím, že po počátečním stresu si to konečně začíná taky užívat . Ovšem to, co se pak odehrávalo během setu VIRAL LOAD a hlavně DEVOURMENT, to se nedá popsat. Je naprosto zřejmé, na co sem lidi přišli. Přes celý klub se tvoří jeden velký circle pit a DEVOURMENT nechápou. Po koncertě jsou z toho absolutně odvaření a údajně v životě nezažili lepší koncert. Takže konečně můžeme říct – don´t fuckin´ mess with Texas! Opět se potvrdilo, že Welmerskirchen má neopakovatelnou atmosféru. Takhle si osobně představuju brutal death metalové koncerty! A pokud by všechny koncerty vypadaly takhle, tak snad ani nechci dělat nic jiného. Po koncertě spíme přímo v klubu, takže dáváme i afterparty a kapely se dávají celkem slušně dohromady. Tomáš to opět rozjíždí ve velkém stylu a do víru dění zapojujeme i Kapitána Morgana, což pak Tomáš zjišťuje další den až čistou náhodou . Zůstává tu s námi Torsten a skalní fanoušci.Ve Welmerskirchen totiž funguje tzv. Fistfuck Family, neboli místní moshovací komando, kolem kterých se to všechno točí. Jde o neskutečně zapálené lidi, kteří podporují spoustu akcí a dokáží dát kapelám najevo to, když je muzika baví. Jednoznačně jeden z vrcholů šňůry – návštěvnost kolem tří stovek a super atmoška.

16.5. 2007 zastávka sedmá: Gent (Frontline), Belgie

Další známá štace. Hráli jsme tu už dvakrát a pokaždé byl tento klub na jiném místě a tak čekáme, jak to bude vypadat tentokrát. Zjišťujeme, že klub byl rozšířen i do patra a dnešní koncert se má odehrávat na dvou pódiích (!!!). Což nám při kapacitě klubu cca 150 lidí přijde celkem kuriozní. Nakonec je to celkem elegantní řešení, protože nejsou žádné prodlevy mezi kapelami a máme dost času na přípravu. A vyplácí se, zvuk je celkem zabijácký. Výhodou je, že si na turné vezeme vlastní nástrojovku, ze které umíme vytáhnout slušnou kvalitu, takže žádné nervy a pak hluková koule. Daní za to je, že DESPISE hraje z šesti kapel jako druhý, protože lokální kapely hrají na horním podiu na jiné nástrojovce. Koncert dopadá i dnes skvěle, protože dorazilo nakonec něco přes 200 lidí, což je údajně na Frontline nevídaná návštěvnost, která slušně porazila i koncert VITAL REMAINS, který se na tomtéž místě konal před třemi dny. Potěšilo nás i to, že dorazil náš kamarád Emilio z Holandska i se svou manželkou. Je super je vidět zase po pár letech. VIRAL LOAD a DEVOURMENT sklízejí opět luxusní odezvu a vše špatné ze začátku je zapomenuto. Škoda jen, že po koncertě se hned musíme dekovat, protože další den hrajeme na Fuck The Commerce poměrně brzy a se spaním bychom to nestíhali. Frontline se totiž nachází na ulici, která je věrnou obdobou ostravské Stodolní a kolem půlnoci to tam žije tak, že pomalu ani nemůžeme projít k autům. Každopádně další velmi vydařená akce!

17.5. zastávka osmá: Fuck The Commerce, Juterbog, Německo

Absolvujeme první ze dvou plánovaných nocí v autě, což je sice nepříjemné, na druhou stranu dorážíme aspoň plně načas . Celou cestu nás provází hnusné počasí a na místě konání je neskutečná kláda. Po organizační stránce je to v pohodě, takže se to dnes obejde celkem beze stresu. Zklamáním je účast. Nicméně když srovnám kapely, které hrávaly na předchozích ročnících (DEEDS OF FLESH, DYING FETUS, SKINLESS apod.) versus letošní headlineři (např. VITAL REMAINS nebo MONSTROSITY, kteří navíc hrají v Evropě každou chvíli), není se zas tak čemu divit. Navíc jsme zaslechli i mezi lidmi negativní komentáře na adresu nových pořadatelů, kteří před časem odkoupili značku FTC. Každopádně to dnes vypadá tak, že jdeme na pódium jako druzí. Rychlá přestavba pódia, zvučení jde taky jak po drátkách, takže během chvíle jsme ready a začínáme. Návštěvnost ve čtvrtek odhadujeme na cca 500 lidí, z nichž většina se schází pod pódiem na náš set. Náš výkon nebyl dnes úplně nejlepší, nicméně ohlas překonal očekávání . Příjemným překvapením byla i Fistfuck Family i zde pod pódiem. Dalšího věrného fanouška získáváme v Mikovi Majewskem, který se chodí dívat na každý náš set. Po nás přichází blok cca pěti německých kapel, které – nic proti – ale plně dostály své pověsti. Mám pocit že v Německu se opravdu death metalu moc nedaří a napadají mě pouze DESPONDENCY nebo DEADBORN jako jedny z mála slušných kapel v tomto ranku. Je to i znát na počtu lidí pod pódiem – při vší skromnosti zhruba čtvrtina toho, kolik lidí se přišlo podívat na DESPISE. Prodej merchandise je taky slušný, i když je znát, že jsme ve východním Německu, kde ta kupní síla je přece jen nižší. Nákupní horečka zachvacuje i některé členy naší výpravy (viď Dejvy ) a někdy působí i menší rozbroje (např. když mi Zdena vyfoukne digipack GORGUTS – The Erosion of Sanity). Po Němcích jdou na řadu VIRAL LOAD a James se Shawnem jsou dnes ve formě a ukazují, jak se dělá hustě nasypaný, technicky velmi slušně zvládnutý brutal death s občasnými houpačkami. Ohlas mají naprosto skvělý a pod pódiem to opět zhoustlo. DEVOURMENT bez komentáře, dnes zahráli doposud před největším publikem a se zvukem, který jim tu připravili, je to fakt vražda! Po nich hrající DISBELIEF už jen paběrkují. Suma sumárum, vypadá to, že úroveň FTC, obsazení a návštěvnost rok od klesají a dnešek stál drtivě na Butchering Europe Tour package, nicméně pro nás to byla další pozitivní zkušenost. Nastupujeme na další noční přejezd, abychom stihli dorazit včas na jedinou domácí zastávku – Olomouc.

---

18.5. zastávka devátá: Olomouc, ČR

Myslím, že po osmi zahraničních koncertech jsme se navzdory dosavadním úspěchu už všichni hodně těšili na domácí půdu. Provedli jsme menší bilanci a zjistili jsme, že jsme stihli za první půlku turné prodat cca 150 CDs, což je super vzhledem k tomu, že se teprve snažíme si dělat jméno. K Praze dorážíme poměrně brzo ráno a dělíme se, protože kolínská část DESPISE jede do Kolína, pražská zůstává v Praze a Zdena s VIRAL LOAD a Devo frčí rovnou do Olomouce. I když frčí – Shawn si nechal poslat do Čech balík s CDs VIRAL LOAD a musíme pro něj na celnici. Což nám nakonec vzhledem ke špičce a uzávěrkám v Praze a hlavně kvůli ne-funkčnosti a neefektivnosti celního aparátu (na vyřízení cla ve výši cca 1.300,- Kč pracují průběžně 4 (!!!) lidi) trvá cca 3 zbytečné hodiny. V Olomouci se nakonec sjíždíme kolem třetí a protože to všechno leží na Zdenových bedrech, panuje trochu stres a hektika, protože se snažíme pomáhat, kde to jde, takže není moc prostor na přípravu. Fest začíná cca v 7h, jako otevírák funguje místní kapela DISILLUSION, kteří nás tedy celkem překvapili svými požadavky na asistenci s technikou a zvukovkou. Naše vlastní zvukovka se protahuje, protože je potřeba po předkapele znovu předělat bicí soupravu a připravit zvuk pro ostatní kapely večera. Další komplikací bylo, že zvukař zvučil death metalovou akci poprvé. Každopádně navzdory tomu všemu se snažíme odvést slušný set před cca 3 stovkami lidí. Lidí je hodně, škoda jen, že kotel nebyl skoro žádný. Bereme dnešní akci jako druhý křest CD (první proběhl 27.4. v Praze) a za kmotry jdou Mike Majewski, Ruben Rosas (oba Devo), Shawn Whitaker (VL), Joel Sta (ARSEBREED), který nám jako speciální host přidal pár pyaemiích backingů (mimochodem, má je i na desce ve třech skladbách) a Zdena (taky má na desce slušné backingy :-)). Zdena s námi dává i Pyrexii a klidíme se. Rádi bychom na tomto místě znovu Zdenovi za všechno poděkovali – „Fragments of Reprisal“ vydal, výborně zpracoval booklet, zajistil nám obal od Ziga a navíc nás vzal na tour s Devo. Přemýšlím, co lepšího nás mohlo potkat, a nic mě nenapadá. Doufám, že jednou plně doceníme význam všeho toho, co se teď kolem DESPISE děje. Ale zpátky ke koncertu. Po nás jdou DESPONDENCY s novou sestavou a novými sestřihy. Jejich set jsem bohužel neviděl, ale co se neslo ze sálu, znělo hodně slibně. DESPONDENCY mají nyní venku mini CD „Supreme Misanthropic Brutality“ a je to nutnost pro všechny fanoušky BDM. ABOMINABLE PUTRIDITY nevystupují, protože kytarista nedostal víza, takže jdou na řadu hned ARSEBREED. Ti se jednoznačně stávají kapelou večera. Výborné instrumentální výkony a zřejmě nejnadupanější muzika. Romain Goulon nakopl ARSEBREED stejně jako DISAVOWED. O kvalitách Joelových vokálů netřeba pochybovat, dnes mu místo Robbeho (DISAVOWED) sekunduje Anton (ex-PYAEMIA), který zřejmě v mezičase strávil hezkých pár večerů v posilovně. Set VIRAL LOAD nestíhám, protože jsem jako obvykle u distra, ale verdikt zní, že James King dnes kraloval. Aby ne, když laťka pro Romainovi bylo sakra vysoko. Co se týče DEVOURMENT, tak ohlasy byly dvojí – nadšené od zapřísáhlých fanoušků až po znuděné od technodeathových fajnšmekrů. Ať je to jak chce, je super, že DEVOURMENT v Čechách zahráli – oni ten ultraslammogutural styl definovali a všechny kopírky už jsou jen odvarem. Takže já osobně rád nedokonalosti v instrumentaci přehlížím. Ke Zdenovi domů se po akci dostáváme až ve 4 ráno, takže naděje na vydatný spánek se opět rozplývají.

19.5. zastávka desátá: Traun, Rakousko

Ráno nás Zdena všechny nechává déle spát, protože únava se na všech začíná hodně projevovat. V důsledku toho vyjíždíme z Olomouce až po poledni, což se nám později celkem nevyplácí. Sraz se zbytkem DESPISE máme v Benešově, kam se díky pauze na oběd pro Amíky a vyzvedávání další várky merchandise dostáváme až hodně pozdě. Cestu z Benešova už absolvujeme v plné sestavě. Na hranici to nejde úplně nejrychleji, ale naštěstí dnes neprobíhá žádná blokáda. Zato ve všech příhraničních obcích je možné vidět všude dvojjazyčné plakáty typu „Temelín je nebezpečný“ nebo „Zastavte Temelín“. Cesta do Linze je už naštěstí bez problémů. Na místě zjišťujeme, že pořadatel nechal čekat ARSEBREED na náš příjezd. Následuje tedy rychlá výměna nástrojovky a ARSEBREED potvrzují jen včerejší dojem. Naprosto dokonalá záležitost a spolu s DISAVOWED je to to nejlepší, co v tuto chvíli evropský BDM nabízí. Je těžké jít na podium po takové kapele, ale snažíme se :-). Publikum je kupodivu velmi vstřícně naladěno a kotel se slušně rozjíždí. Po nás k údivu nás všech nejdou po nás na podium VIRAL LOAD, ale nějaká francouzská goregrind dvojka s automatem (omlouvám se, ale jméno mi opravdu vypadlo), a to mi hlava nebere – pořadatel nechává ARSEBREED hodinu čekat na naši nástrojovku, po celou tu hodinu se nic neděje, aby pak v momentě, kdy celá akce má skluz, dal před hlavní kapelu nějaké duo s automatem? Údajně to měli být jedny z hlavních hvězd dnešní akce, ale smysl mi nějak unikl. Naštěstí na VIRAL LOAD i DEVOURMENT zůstává poměrně dost lidí a je i kotel, takže nakonec to zas takový průser není. Možná bych měl dodat, že lidi jsou celkem rozjetí a tak mimo role bedňáků se ujímáme i role ochranky na podiu, aby aparát neutrpěl žádnou újmu. Zvlášť Tomáš těžce nese, co se na podiu před jeho škopky děje. Protože nás čeká přejezd do Itálie, vyrážíme hned po akci, takže dnes žádný spánek.

20.5. zastávka jedenáctá: Brescia, Itálie

Budíme se až v momentě, kdy přejíždíme Alpy. Jde asi o nejhezčí úsek cesty. Amíci zvyklí na texaské pouště to taky celkem oceňují. Hornatý sever Itálie fakt stojí za to. Stejně jako zvyky italských řidičů. Nějak jsme nenašli moc logiku v tom, jak funguje provoz na italských silnicích, ale mám pocit, že o logice to zrovna moc není. Díky jejich nedisciplinovanosti se všude tvoří zácpy, o kruhových objezdech radši ani nemluvě. Na místo konání dnešní akce dorážíme nakonec přesně včas. Koncert se koná prakticky ve squatu, pro účely dnešního koncertu se ale akce přesunuje z vnitřního klubu do stanu ve dvoře. Místa je sice málo, se zvukařem je těžká domluva, všude visí plakáty Che Guevary a logistika je náročná, ale samotný koncert se nakonec celkem povedl pro všechny kapely. Taky je klika, že dnes vystupují dvě místní předkapely, takže se nemusíme role otevírače dnes zhostit my. Každopádně jde o první akci, kde technické zázemí nic moc a kde jdou prodeje rapidně dolů. Pořadatel se ale o nás stará velmi dobře, a tak máme pro dnešek velmi civilizované spaní.

21.5. zastávka dvanáctá: Lyon, Francie

Opět přejíždíme částečně Alpy a je na co se dívat. Do Lyonu se dostáváme opět načas – že by se blýskalo na lepší časy? Klub je velmi podobný tomu italskému. S jedním rozdílem ovšem – dnes není zvukař. Takže nejen bedňáci a ochranka, ale taky zvukaři. Francouzské akce nás nepřestávají překvapovat. A to Virgil dokáže navíc slušně prudit. Dlouho to nevypadá, že by mělo přijít nějak extra hodně lidí, navíc v sousedním městě hrají dnes Suffo, takže si neděláme iluze. Nakonec něco kolem padesátky lidí přišlo, na Suffo bylo ten den údajně 65, takže ani tam se Frantíci nevytáhli. Odezva lidí byla slušná až překvapivá, nicméně vrcholem dne bylo, že dorazil i Meliš – spolužák z VŠ, toho času pracovně v Grenoble – i s dalším českým kamarádem, takže celá akce získává hned více domácí ráz. Ještě jednou oběma moc díky za podporu, super překvápko!

22.5. zastávka třináctá: Barcelona, Španělsko

Na jihozápadní Evropě tedy zřejmě nebudou ty nejzajímavější koncerty, ale ta místa, přes která jedeme a kam se podíváme, to bohatě vynahradí. Z Francie se totiž na čtyři dny přesunujeme do – snad slunného – Španělska. Myslím, že doposud tam nikdo z nás nebyl. První zastávka je Barcelona. Před tím ale musíme zvládnout přejezd Pyrenejí, což pro nás představuje první ochutnávku této země. A nebylo to vůbec špatné. Akorát jak se zdá, našim americkým přátelům je to celkem šumák :-). Protože máme hodně slušný mezičas a počasí nám snad podruhé za celou dobu přeje, míříme na Costa Brava. Parkování sice prekérka, ale pudy suchozemců jsou silnější a za chvíli už bojujeme s vlnama. A po vlnách s hamburgry v nedalekém McD. A už zde se projevuje, že Španělé zas tak nikam nespěchají. Osvěženi a posilněni míříme ke klubu. Parkujeme na zákazu, ale nemáme moc na výběr, přece jen tahat nástrojovku kilometr se nám nechce. Čekáme, až dorazí Fialka s vládci nejmocnějšími – SUFFOCATION! Protože to chvíli trvá, necháváme Amíky spát na místě a vyrážíme omrknout město a nakoupit něco málo suvenýrů pro své blízké. Chvíli před čtvrtou doráží Suffo a nastávají opět klasické přípravy. Klub je výborný a máme to štěstí, které nepotká jen tak někoho – jsme svědky zvukovky SUFFOCATION. Jedním slovem vražda! Myslím, že dnešní koncert bude fakt masakr. Frank demonstruje, že nejen na podiu s ním není radno vtipkovat, když se pustí do jedné homelesačky, která přišla dovnitř opruzovat, a nemilosrdně ji vypoklonkuje ven. Dnešní koncert je sice speciální, protože v Barceloně dochází k prvnímu průniku dvou šňůr – Butchering the Europe (Devo+VL+Desp) a Kill or Be Killed Tour (Suffo+NATRON) – ale nám se dnes nedaří. Během druhé sklady dochází k poklesu napětí, což neunesl Tomášův komp a spadl. A s ním kompletní ozvučení bicích. Vzhledem k tomu, že už tak jsme měli sakra málo času, znamenalo to dost velký stres, protože nahození PC zpátky trvalo nekonečně dlouho, alespoň mi to tak přišlo. Po celkem razantním nástupu a za přítomnosti téměř celých Suffo v sále to fakt zamrzí. Díky tomu samozřejmě nestíháme celý set a Fialka nás nemilosrdně típe. Po nás jdou na řadu VL a naštěstí se problém už neopakuje. Po nich nastoupivší NATRON předvádějí celkem kvalitní set, jen nový zpěvák nepůsobí úplně přesvědčivě. To DEVOURMENT rozpohybovávají sál zaručeně. A Suffo byli absolutně neuvěřitelní. Myslel jsem si, že mě už napotřetí nedokážou překvapit a bál se zklamání, ale opak byl pravdou. Zvuk absolutně zabijácký, všechny nástroje stoprocentně čitelné a Frank houstne čím dál tím víc („… I got fuckin´ fourteen-year old daughter.. I know it makes me an old man but I don´t give a fuck..“) a nechávají všechny BDM spolky daleko za sebou v Lese Zapomnění. Nejen my, ale i Devo a VL si to absolutně užívají a není je možné po koncertě od Suffo odtrhnout, nesou hodně těžko to, že musíme ihned vyrazit, protože nás čeká přejezd delší než 1000km. Já se od kluků odděluju, protože ráno musím sednout na letadlo do Prahy kvůli pracovním povinnostem :-(. Budiž mi útěchou, že jsem spal na stejném hotelu jako Suffo – takže ještě jednou, Tome, díky za pomoc!

23.5. zastávka čtrnáctá: Vigo, Španělsko

Zde Sepp nebyl takže jen ve stručnosti : Vigo (městečko asi 20 km. Od Portugalských hranic) na nás udělalo dojem když jsme vůbec neměli čas na průzkum. Klub klasa – prý jde o jeden z nejlegendárnějších klubů ve Španělsku – před lety v něm hráli kapely jako třeba METALLICA, SLAYER, MOTORHEAD, PANTERA … atd. – jako důkazní materiál slouží dobové plakáty na zdech. Koncerty zde prý začínají hodně pozdě takže si čas zkracujeme sledováním finále ligy mistrů (Amíci nechápali proč ta banda lačně pobíhajících postaviček po hřišti jen tak čutá do míče a nevezme ho raději pod rameno a neutíká k soupeřově bráně :o))) /hold jiný svět :o)))/. Jinak koncert pohoda – první hráli GOLDENPYRE a tady šlo o takovej hodně „old-skůl“ death metálek – my jsme poprvé vyrazili na steč se Zdenou za mikrofonem, bylo mi ctí že si s námi Zdena střihl dva koncerty – je pro mě čest stát na pódiu s takovou UG legendou. Koncert proběhl v pohodě, sál se zaplnil takže spokojenost. O VIRAL LOAD a DEVO se nemusím rozepisovat – masakr !!!!! Padla asi třetí ranní a my začínáme nakládat – živě se debatuje jak se spaním neboť se má jet do Portugalska na chatu pořadatele, nakonec s díky odmítáme a vyrážíme do města „Bílého baletu“ …

Dejvy

24.5. zastávka patnáctá: Madrid, Španělsko

Tato zastávka pro mě má zvláštní příchuť – cítím že dnes by to všechno mohlo být jiné. Trochu mě mrzelo že jsem se opět nedostal ke stadionu (byl jsem v Paříži, Barceloně a v Madridu a neviděl jsem ani jeden fotbalový svatostánek – stydím se !!!!!) přesto vládne spokojenost neboť dnes opět zahrajeme po boku SUFFOCATION !!!!!! Hned první kroky v klubu mě dokázali náladu pozvednout o notný kus (v tomto čase už jsme si procházeli opravdu krutou fyzickou krizí) – klub je jedním slovem nádherný. Celý vypracován ve stylu paluby pirátské lodi minulých století. Nosíme aparát a diskutujeme – probíhá zvukovka a jde se na to – Zdena drtí své hlasivky, lidi paří !!!! Celé SUFFO se jde podívat a my do vystoupení dáváme vše !!!!! To co se ale strhává na DEVO nemá obdoby – pro mě měl ale vrchol teprve přijít – jelikož jsem si SUFFO v Barceloně pořádně nevychutnal těším se na „tatíky Death Metalu“ jak malej kluk. NEZKLAMALI !!!!!!! To co předvedli mi vyrazilo dech – skvělá jízda. Byl jsem tak unešen že jsem i přes týden trvající horečku přestal vnímat počet vypitých piv a pařil jak za mlada !!!!!! Nakonec probíhá focení, rozdávání CD a triček a těšení se na postel ve španělské F1.

Dejvy

25.5. zastávka šestnáctá: Bilbao, Španělsko

Konečně zase naskakuju na tour! Poslední tři koncerty jsem si nemohl nechat ujít. I když rozmrzelost nad tím, že mi utekl zrovna Madrid – opět se Suffo – přetrvává. Dnešní přejezd patří opět k těm delším, ale do Baskicka se hodně těšíme. Počasí nám ale nepřeje a jedeme v hodně silném dešti. Do Baskicka se vjíždí horskými průsmyky a okolní scenérie opravdu stojí za to. Samotné Bilbao je umístěno uprostřed kopců a silnice poskytuje další úžasné výhledy. Klub trefujeme kvůli jednosměrkám a zmatkům až napotřetí a během manévrování s dodávkou úspěšně blokujeme dopravu. Klub je malý, ale o to příjemnější. Návštěvnost nepatří k největším, ale myslím, že stovka se sešla. Odezva je ale o to příjemnější. Taky mě velmi potěšilo přivítání ze strany VIRAL LOAD a DEVOURMENT, že jsem dorazil zpátky. Koncert je výborný. Promotér sice hodně prodělal, ale jako malou satisfakci nám nabídl, že můžeme po koncertě zdarma zůstat na diskotéce, která se tam pak konala. Během hodinky se celé místo změnilo a vyměnilo se i publikum a nikdo by si netroufl říct, že ještě před nedávnem se na tomto místě těžce slammovalo a moshovalo. Poněvadž máme spaní na místě, část posádky ještě využívá nabídky a chvíli paří. Zítřek a pozítří už něco podobného nedovolí.

26.5. zastávka sedmnáctá: Marseille, Francie

Loučíme se se Španělskem a míříme na jih Francie. Úspěšně za sebou necháváme i špatné počasí. Provance je slunná a celkem si užíváme pohodu, protože máme slušnou časovou rezervu a nemusíme tedy stresovat. Cesta je sice nekonečná, ale kolem třetí odpoledne jsme na místě. Nutno dodat, že opět dřív, než promotér. Že by náš time management opravdu začal lepšit? Akce nakonec není přímo v Marseille, ale ve vedlejším městečku, ale uklidňuje nás, že před nedávnem tu hráli VITAL REMAINS a po nás tu budou hrát IMMOLATION a KRISIUN. Klubík hodně v pohodě, akorát návštěvnost opět francouzská. Koncert otevírají Virgilovi LOATHING a lidi se alespoň trochu rozehřívají. Tento koncert sice nepatřil k těm top, ale byl alespoň slušně odehraný, alespoň z mého pohledu. Závěrečnou Pyrexii s náma odezpíval Mike Majewski a sklidil za to zasloužený aplaus. Každopádně všeobecná únava začíná být znát na všech frontách. A není se čemu divit – průměrný přejezd 600km, polovina nocí v autě a za jízdy a žádný day off. Po koncertě ale probíhá menší afterparty před odjezdem, kdy se všichni fotíme s fanouškama a ničíme je slivovicí. A do toho se přidává majitel klubu se šampaňským. Atmosféra je super, ale musíme vyrazit, protože přejezd do Švýcarska je dlouhý a počítáme s případným zdržením na hranicích.

27.5. zastávka osmnáctá: Zug, Švýcarsko

Budím se za svítání na francouzské riviéře. Za sebou máme Saint Tropéz a před sebou Monako. Neuvěřitelně nádherný kus země – malebné pobřeží a pobřežní města, hory, skály a tunely, těžko se to popisuje. A navíc se zrovna v Monaku jede Velká cena, jestli se nepletu. Obecně tento přejezd patří k těm nejhezčím. Přijíždíme na hranice se Švýcarskem a Shawn opět konzumuje své zásoby. Podle očekávání nás celníci staví stranou (aby ne – dodávka a auto s přívěsem a do toho death metalová trika), ale k našemu překvapení nedělají prohlídku a jedinou jejich starostí je, abychom si koupili dálniční známky. Takže hurá – dnešní koncert nepadá! Jedeme dnes završit toto tažení Evropou, o kterém už teď můžeme říct, že bylo sakra úspěšné – skoro každý večer nadstandardní návštěvnost, super odezva, k tomu cca 200 prodaných CDs a kamarádství s Devo a VL. Dneska to prostě nemůže být špatné! Už samotná cesta je unikátní – průjezdy alpskými údolími, která jsou zalita jezery, takže města musejí být na úpatích třítisícovek, a taky průjezdy desetikilometrovými tunely. Zug sice není úplně uprostřed Alp, ale přesto jde o hezké město. Místní klub patří k těm nejlepším a má takové zázemí, o jakém se nám ani nesnilo. Schází se opět kolem dvou stovek lidí a atmosféra začíná připomínat Wermelskirchen nebo Strasbourg. Celou akci otevírají CROPMENT a po nich jdeme na podium my. S vědomím, že je to poslední akce této skvělé šňůry a že něco takového se nemusí už třeba nikdy opakovat, jdeme do toho opravdu na plno a lidi to oceňují. Spolu s prvním koncertem v Southendu patří tento k těm nejlepším. Na této akci bylo unikátní taky to, že se o vokály ve Spiral of Paranoia dělím se Zdenou, který je tu už zavedeným jménem, a v Pyrexii opět nastupuje Mike Majewski. Jednoznačně unikátní závěr! Na VL a Devo je pak v kotli učiněné peklo – circle pit, klasický mosh pit a do toho intenzivní stagediving. A nechybí opět část FistFuck Family z Německa. To je naprosto neuvěřitelně oddaná skvadra. Jedním z vrcholů je skok kapitána Chrise z balkonu do lidí. Nechtěl bych být dole – balkon je ve výšce minimálně 3 metry a Chris má určitě metrák. Pro mě je taky vrcholem to, že mám možnost přispět backingy do Babykillera. Dnešní koncert byl jeden z těch, které nabíjejí energií na dalších deset. Možná ale proto, že po něm už nemělo nic přijít. Opět pár rychlých piv s fanoušky a balíme se na cestu zpět. Shawna a Jamese vezeme do Curychu na letiště a docela by měl zajímalo, jak docestovali, protože navátý James měl poměrně velký problém sbalit si svůj kufr a virbl-nádobíčko. S Devo pak dále míříme do Frankfurtu. Kuriózní je, že počítáme s tím, že letí dle původních informací v 15h a cca ve 12:15 Devo zjišťují, že letadlo jim vlastně letí už ve 12:45, což samozřejmě nestíháme. Takže se kruhem vracíme na začátek – problémy na letišti začaly a na letišti opět končí. Naštěstí se situace řeší přebookováním, což ale kluky stojí nějaké to euro navíc a další noc mimo postel. Snad ale vše dopadne pro ně ok.

Epilog
My přijíždíme do Čech až někdy v pondělí navečer a jedeme už všichni těžce z posledních sil. Není možné si vychutnat to, co vlastně jsme za poslední skoro tři týdny zažili a uvědomit si význam toho všeho. Jedno je ale jisté – podařilo se nám to, co se ale málokomu podaří – odjet evropské turné s DEVOURMENT. Třeba už se to ani nikomu nepoštěstí. A stálo to sakra za to. Zdeno, díky moc! A díky taky všem, kdo jste nám drželi palce a taky vám, kdo jste přišli podpořit do Olomouce!

SEPP

I já bych se chtěl připojit a na závěr poděkovat Zdenovi za nezapomenutelné TOUR !!!!! Dnes mohu říci že právě TENTO člověk mi splnil můj sen a dostál tak svému jménu !!!!! Zdeno z celého srdce DĚKUJI !!!!!

Dejvy

www.despise.cz
www.myspace.com/despise666
www.laceratedenemy.com
www.myspace.com/laceratedenemyrecords