Vždy nesmlouvaví a razantní, s maximální možnou srdečností hluční a nepochybně extrémní. Ano, takhle si je všichni pamatujeme! Severočeši DEAF & DUMB, kteří se před deseti lety vrátili na scénu, se už nějaký ten měsíc radují z druhého velkého alba „Lipsygade Slegr“, na kterém ještě dotěrněji stlačují death-grindově industriální páku. „To je prostě vývoj,“ říká kytarista a jeden z dvojice původních členů Leoš Virgler, jenž takto jednoduše komentuje žánrový přerod, jímž si jeho družina prošla ve vší počestnosti. Že by se totiž jednalo o „jemné kocouří škrábání“, tak to ani omylem…
Leoši, na úvod mě napadá naprosto jednoduchá otázka! Jak se ti vede a jaká je momentálně nálada v táboře DEAF & DUMB? Jak jsi kupříkladu prožil dlouhou covidovou pauzu?
Ahoj Aleši, na začátku zdravím tebe i tvůj zine, díky moc za oslovení, a jdeme na to! Jak se mi vede? Dobře, když pominu malé zdravotní komplikace, úbytek váhy, který mi ve finále prospěl. Takže vlastně dobře. Rodina je zdravá, jíst máme co, a zbytek už je jen bonus. Jedním z bonusů je i DEAF & DUMB, kde vše funguje, jak má (aspoň zatím teda).???? Já a Standa jsme už pánové v letech, děti už jsou z hnízda, takže si děláme, co nás baví. A pokud teda Kánikovi (zpěvák) necvakne v kouli, nezamiluje se moc a nerozhodí nás ženská, tak myslím, že pohoda na dlouho. A covid? Covid bylo svinstvo pro všechny, to je jasný. My jsme pracovali na novém albu, já si prošel amputací žlučníku (to jsou ty zdravotní komplikace) a koupil jsem si auto na svezení jako bolestný.
Jak často nyní koncertujete? Zvýšila se kadence vašich koncertů už jen díky tomu, že se dlouho hrát nedalo? Jste v současné době ochotní dojet kamkoliv?
Hele, mi už nejsme jedna z těch ambiciózních kapel, co si myslí, že hraje nejlepší muziku a tlačí to za každou cenu někam, kam se stejně nedostane. Děláme to, že nás to baví, bez křečí a stresu. A jelikož nejsme moc zastánci výměnných akcí, tak letos jsme měli zatím pět koncertů. Myslím, že kdybychom měli jezdit na akce každých čtrnáct dní, asi by nás to omrzelo. Určitě bychom si museli začít akce vybírat. Prostě někdy míň je víc. Jinak jsme ochotni dojet kamkoliv, v tom nemáme problém. A jelikož to děláme pro radost a zábavu, tak víceméně skoro zadarmo. V červnu jsme byli v Seredi na flešce, a to už je slušný koosek cesty…
V metalovém undergroundu jsi prožil řadu let. Je ještě něco, co tě dokáže pozitivně i negativně překvapit?
Ajaj, co je to ten underground? V dnešní době? Chápu, že je asi nějaký novodobý UG, ale s tím původním už to nemá moc společného. Nechci se opakovat, někde už jsem to myslím říkal, možná to bylo i u tebe někdy v minulosti… V devadesátých letech bylo to slovo pojem, který každý chápal tak, že třeba jedeš zahrát na akci přes celou republiku se spacákem a je ti jedno, kde budeš hrát, na čem budeš hrát, spát a snad dostaneš i na benzin. I fans byli úplně jiný.
Jinak docela mě třeba zarazilo, jak covid dokázal rozdělit i tu naši komunitu kapel… očko neočko, hraju nehraju, ten je vůl a ten blb atd… To bylo docela zajímavý. A pozitivně mě asi nic nepřekvapilo, nic mě teď nenapadá.
A jelikož to píšu na etapy, vzpomněl jsem si na něco, co mě docela mile dostalo. Byli jsme pozvaný do Chebu klubu (my a BUM – s těma sdílíme zkušebnu a víceméně jezdíme za jeden cesťák). Klub fakt malinkej – třicet lidí + kapely a bylo plno. Tenkrát to bylo na podzim 2019, kdy jsme tam hráli ještě s MEATKNIFE a VAGINAL DEARHOEA. Cesťák byl domluven na blbých 500 Kč za benzín… (to byl ještě levný). No a kluci, kteří to pořádali, nám zajistili i nocleh, prý v penzionu.. hmm, dobrý. No a teď ta pointa. Nejenže přišlo sotva padesát lidí, takže ti kluci museli prodělat kalhoty! Oni nám fakt zaplatili dva pokoje v penzionu s klimatizací, telkou, sprchou, záchodem, takže to byl spíš hotel, ale vnutili nám ještě 1000 Kč navíc, že to nejde, abychom tam jeli jen za 500! O hovězím gulášku ani nemluvím, kdo ti dneska pro kapely uvaří kýbl hovězího guláše.???? Takže tohle byl náš zatím asi nejlepší novodobý koncert! A ještě v duchu undergroundu. Lidi, fans, super, hraješ přímo do lidí, atmosféra, jak za starých časů. Ten litr jsme na jejich počest prožrali v McDonaldu ve Varech. Takže zdravíme Daniel Novák a spol. do Chebu!
Když pominu kompilaci „Evildarkrooted… Total Dumb!!“, tak oficiální albový návrat se u vás odehrál v roce 2017, a to prostřednictvím CD „Faceless Future…“ Jak ho s odstupem času hodnotíš? Navykli si staří fans na určitý žánrový posun, jenž byl, s ohledem na xy důvodů, nevyhnutelný?
CD „Faceless Future…“ se nám stále líbí. Myslím, že se i povedlo. Samozřejmě tam hudební posun jinam je, je to vývoj. V 2012, když jsme se probudili z kómatu, jsme chtěli hrát „valivku“ ve stylu BOLT THROWER, prostě oldies death metal. Vyšlo promo… pak „Faceless Future…“, který už byl jinde… a když si poslechneš teď nové album, je to zase malinko jinde. Nemáme nalajnováno, že budeme hrát ten a ten styl a že se budeme držet toho a toho. A jestli si fanoušci navykli? To nevím. Každou změnou někoho ztratíš a nového získáš. S tím nic neuděláš…
„Lipsygade Slegr“ je název vašeho nového alba. Zdá se, že se jedná o titul koncepční. Je tomu tak? Jaká je jeho stěžejní idea či pointa?
Divím se, že ses nezeptal: „Co to znamená?“ No, máš smůlu, stejně bych ti nic neřekl.???? O koncepci tady nejde… Snažíme se nedržet v jedné koleji, snažíme se dělat každou skladbu jinou (nebo alespoň jinak). Máme tam ty šlapavý pasáže, ty nás baví, ale nebojíme se změny. Hodně to souvisí s tím názvem alba, ale to se veřejně nedozvíš.???? Kdyby byly skladby na albu za sebou tak, jak vznikly, byl by tam ten vývoj a posun asi slyšet.
Jaké největší rozdíly spatřuješ mezi dvěma posledními alby? Co jste třeba chtěli vědomě udělat jinak?
Největší rozdíl je v tom, že na „Faceless Future…“ bubnoval člověk a na „Lipsygade Slegr“ už je čistě programing. U „Faceless Future…“ jsme byli jakoby limitováni lidským faktorem, což nemyslím nijak zle. Tomáš byl skvělej. Kdyby jel s námi dál, myslím, že by nám tam dnes ty 340BPM dával taky, protože na sobě hodně makal. Ono vlastně posun od proma k „Faceless Future…“ byla i jeho zásluha, protože to on začal s tím, že by bylo fajn zrychlit. Jeho hláška: „Buďto začni pořádně sypat, nebo si to sbal a vypadni,“ s námi zůstane asi už napořád.????Ono už to bylo divný na začátku, když jsme ho přemlouvali, aby s námi hrál. Pustili jsme mu „Butcher is Back“, což byla naše první věc a on na to povídá: „To mám jako hrát bum čvacht?“ No a od té chvíle jsme mu říkali „Čvachťák“… A pak to gradovalo až k „Faceless Future“ Kurňa, to jsem se rozkecal…
Vědomě jsme na „Lipsygade Slegr“ chtěli určitě změnit zvuk – víceméně jsme museli. Kytary musí ladit s virblem, který jsme chtěli jiný, a celkově s bicíma. Hodně se tedy řešily bicí a indu zvuky. Je tam prostě už malinko problém do rychlé muziky smíchat všechno dohromady, aby se to netlouklo.
Už u předchozí nahrávky mě bavil zvuk, ovšem na novince jste ještě více dupli na plyn. Ostrost industriálních „hran“ v součinnosti s death-grindem je ještě mnohem intenzivnější, zážitek z poslechu o to hlubší. Jak bys definoval přesně to, co se vám po zvukové stránce povedlo?
My jsme hlavně nechtěli ten moderní čistě středovej a sterilní zvuk. Přece jen jsme stará škola. Jestli se nám to povedlo, nechám na posluchačích. 100 lidí, 100 uší, 100 názorů. Každý má rád něco jiného. Ale jinak přesně to, co popisuješ, o to jsme se snažili. Měl jsem obavy o to smíchání všech těch zvuku a zpěvu, aby to bylo vyvážené. Myslím, že se nám to povedlo. Je sice velká výhoda, když si to děláš vše sám (recording, mix, master…), přesně víš, co chceš a jak, netlačí tě finance atd. Ale je to obrovská zodpovědnost, aby se něco neposralo nebo nezapomnělo. Občas už mi hrabalo a musel jsem dávat delší pauzy, aby uši a mozek vychladly.
Už jsi to trochu nakousl, ale stejně se ještě zeptám. Do celkové mozaiky mi právě zapadá onen bicí automat, ze kterého jste svým způsobem učinili jeden z přirozených prvků tvorby. Souhlasíš? Anebo byste spolehlivým bubeníkem nepohrdli?
Snažím se ten automat dělat pokud možno co nejvíce reálný. To se ti ale nikdy nepovede, člověk je člověk. Na druhou stranu zas ale musím podotknout, že se ho nesnažíme nějak maskovat, nebo že by nám to vadilo. Je to prostě člen kapely a říkáme mu Tomáš.???? A co se týče živého bubeníka; když se podíváš, jak to dneska s bubeníky je, nechceme znovu procházet stadiem, že bubeník řekne, že končí, ať už z jakéhokoliv důvodu. A navíc jako bonus: tenhle bubeník chodí včas, neremcá, nechlastá, nekecá do toho… a hlavně! Zahraje všechno!
Vnímám, že tvorba DEAF& DUMB je v určité míře otevřena mnohým experimentům. Ovšem platí pro budoucnost právě to „v určité míře“? Kam až byste byli ochotni zajít ve smyslu dalšího hudebního posunu?
No, nikdy neříkej nikdy, jak se říká. Ale určité stylové hranice nejspíš máme. Osobně vím, že máme stále dost prostoru v té elektro-industriální části. Nesnažím se to tam hnát nějak do extrému, aby zbyl prostor na nějaký posun. V novodobých kapelách není moc kde se inspirovat, všude slyším něco, co už jsem někdy dřív slyšel, takže ani tyhle kapely moc neposlouchám. Spíš ta inspirace jde z těch našich devadesátek…
Připravili jste k nové nahrávce i nový merch? Na jaké parády se mohou fanoušci těšit?
Mno s merchem jsme na tom jako kapela na „štýru“, jak se říká. Ani nevím proč. Nejsme ta kapela, co vydá demo nebo odehraje jeden koncert a už musí mít trička, čepice, plachty a všechno možný. My to máme asi obráceně. Hudba na prvním místě, pak se uvidí. Ale plánujeme nějaký trička, kluci by rádi nášivky.???? Alespoň…
Jakým způsobem nyní zkoušíte? Jedete takový ten starý model ala zkušebna, nebo vaše spolupráce probíhá výhradně on-line?
Jedeme old schooool model, a to bys čuměl, až jak „old“. Já přijedu na zkoušku z práce, ještě v montérkách, musí se umýt hrníčky, kde už roste plíseň od minulé zkoušky, uvařit káva, samozřejmě turecká. Podává se sladké pečivo z pekárny, jako nugetové koblížky, tvarohové, makové šátečky. To je rituál, nás, dědků… Kanik si většinou naleje ruma s kolou, nebo to co zbylo z minule a ubalí brko. Hold jiná generace. Jenže pak dostane hlad a někdy nám to všechno sežere…
Když posloucháš nahrávky jiných kapel, zaměřuješ se primárně na samotné provedení, nebo v hudbě potřebuješ registrovat punc osobitosti (aby tě to celé dokázalo zaujmout)?
Ten punc tam musí být. Dneska je těžké přijít s něčím novým, obzvláště když sama kapela chce dělat něco jako někdo. Není to nic špatného, ale jsou pak jen další z mnoha. Někdy mě kapela zaujme zvukem, ale po dvou skladbách zjistím, že mě to vlastně nebaví. Zvuk má samozřejmě obrovský vliv na prezentaci, ale pak začnu víc vnímat tu muziku a u třetí skladby už třeba nevím, kolikátou skladbu vlastně poslouchám. Všechny jsou vlastně stejný, stejný postupy, hodně podobný riffy. Stačila by vlastně jen jedna skladba, a to jako prezentace celého CD. Dřív sis pustil kapelu a hned jsi věděl: „Joo, to je DISMEMBER, DEATH, CANNIBAL CORPSE nebo NAPALM DEATH“. Dnes si pustíš kapelu a začneš tím, že to zní jako něco… Samozřejmě jsou i dnes originální kapely se svým ksichtem, ale je jich pomálu. Anebo jsou ještě z té staré školy.
Také CD „Lipsygade Slegr“ vyšlo u Bizzare Leprous Productions. Jak zásadní je pro vás tato spolupráce? Bereš fyzický nosič stále jako podstatný prvek spojený s prezentací kapely?
S Bizzare Leprous Productions jsme už spjatí dlouhodobě, vlastně od probuzení v roce 2012, a to i díky Ganayovi. Spolupráce s každým labelem je zásadní, obzvláště když ten label funguje tak, jak má. Za to Bizzare Leprous Productions moc děkujeme! Vždycky mě potěší a zahřeje na srdci, když přijede Ganaya na kafe a povídá třeba: „Tak jsem teď posílal ‚Dýfaky‘ do Brazilie a Mexica…“ Takže ano, jsem přesvědčen, že fyzický nosič je podstatný prvek!
Všeobecně se hovoří o tom, že nás v následujících měsících čekají těžké časy. Co si o tom všem myslíš?
No hele, není to dobrý, o tom žádná. Ale jelikož jsem zastáncem toho, že do muziky politika nepatří, nebudu se k tomu nějak konkrétně vyjadřovat. Já tu něco napíšu a budu u někoho, kdo nechápe svobodu projevu a názoru, za idiota a bůh ví co ještě. Víš, jak to dneska chodí. Je až taková demokracie, že vlastně můžeš říkat jen to, co můžeš říkat.???? Jinak si jiný…
Jaké jsou vaše nejbližší kapelní plány?
Hrát, bavit se tím, dokud to půjde. Chceme udělat na jaře po tříleté odmlce další Deafest a asi nějaký klípek. Máme novou skladbu, tak asi k ní. Uvidíme.
Leoši, děkuji za rozhovor, ať se Vám daří ve všech ohledech. Už teď se těším na další setkání při interview…
Já děkuji za celou kapelu tobě, za to, co děláš pro muziku a hlavně za korekturu, kterou jsi po mně, doufám, udělal.???? Ať se tvému zinu daří!
ALL