Přestože DEAF & DUMB nefungují nepřetržitě dvaadvacet let, tak přesně po tak dlouhé době se dočkali regulérního debutového alba… 🙂 Je to paradox paradoxů, ale opravdu tomu tak je. Čas všechno mění, a přestože už asi málokdo doufal v reinkarnaci legendární grindové mlátičky, stalo se. Sice z původní sestavy zbyli pouze dva členové (Leoš – kytara, Standa – basa), ale i tento „comeback z radosti a nadšení“ se počítá. Mně osobně už koneckonců potěšila reinkarnace starých demáčů, a to pod sjednocujícím názvem „Evildarkrooted… Total Dumb!!“ – klasika a jednoznačný zápis do kroniky tvrdé hudby v Česko-Slovensku. Takže tak.
Nyní ovšem k nové tvorbě. Když jsem před několika lety podnikl s Leošem rozhovor pro Rumzine, hovořil o tom, že noví DEAF & DUMB budou fanouškům k dispozici s dovětkem RELIC, ostatně takový malý vzorek byl k mání už na výše zmíněné kompilaci. Na aktuální nahrávce „Faceless Future…“ však kapela vystupuje s klasickým názvem, doplněk označující novou kapitolu zmizel, avšak za obrovskou chybu považuji vyhazov starého loga, nejlepšího loga na světě! 🙂 Když v nějakém distru ležela kazeta s logem DEAF & DUMB, nešla přehlédnout. Je sice pravda, že v dnešní době je situace úplně jiná, možná je tato má poznámka v podstatě malicherná, ale já to logo měl prostě hrozně rád… To mě mrzí (no, narovinu, docela jste mě tím nasrali 🙂 ). Naopak mě ale nemrzí, jakou hudební cestu zvolila nově okysličená sestava, hledající pravděpodobně nejoptimálnější žánrové zakotvení. Brutální grindové mlátičce sice nadobro odzvonilo, ovšem extrémní hudební formě zůstali DEAF & DUMB věrni až za hrob. Obrovským překvapením pro mnohé posluchače bude příklon k radikální industrializaci zvuku, jenž dosti zásadně ovlivňuje feeling a samotné podaní death metalu s grindovými prvky.
Nahrávka rozhodně nepostrádá patřičnou hloubku, a přestože obsahuje celou řadu rychlých partů napříč tracky, už se nejedná o takový kvapík, jako tomu bylo v oněch památných letech. Ovšem s přihlédnutím k tomu, co nyní DEAF & DUMB tvoří, není potřeba nikterak mohutně šlapat na plyn. Kapela totiž jednoznačně vsadila na nezměrnou syrovost. Plechový zvuk jde na ruku veškerým industriálním zvuko-tvarům, přičemž samotný výsledek – i s připočtením extrémního vokálu, mi přijde opravdu zabijácký. Po hříchu se pak se vší nenápadností jedná o produkt v Česku poměrně osobitý, teď mě opravdu nenapadá žádná jiná kapela, která by v současnosti produkovala něco podobného. DEAF & DUMB se tak trochu nenápadně podařilo vyplnit neobsazený prostor a myslím si, že zde existuje předpoklad k tomu, aby dokázali oslovit nové posluchače. Takové, které v extrémním metalu hledají povyražení a „obyčejně“ znějící party jim už nic moc neříkají.
Naopak staří fandové se budou pravděpodobně cítit podvedeni, přece jen byli zvyklí na nekompromisní mlátičku… Docela by mě ovšem zajímalo, jestli mezi pamětníky nejsou už jen píšící nadšenci, neboť starší ročníky mají dnes často úplně jiné starosti. Nicméně kapele se povedlo vytvořit materiál vskutku hodně zajímavý. To píši i s vědomím toho, že CD nebudu zrovna točit každý den, neboť mi zde trochu chybí nějaká hitovější skladba, taková, jež by čněla nad ostatními. Jinak jsem ovšem s návratem DEAF & DUMB kupodivu spokojen.
ALL