V sousedním Polsku stále existuje velmi silné doom metalové podhoubí a to už ani nemluvě o tamní gothic rockové scéně, která nabízí tuny vskutku zajímavých formací. Je zvláštní, že zvuk těchto kapel na naše území jaksi stále ještě nedoléhá a to je rozhodně škoda. První paprsky a zájem o naší republiku začíná v poslední době vzbuzovat label Metal Mind, patřící v Polsku k jednoznačné jedničce mezi vydavatelskými subjekty. Pod křídla této firmy zaparkovalo také temné seskupení DARZMAT a výsledkem je celkově čtvrté album s názvem „Transkarpatia“. Kapela pro tento rok nasadila upíří image a vrhla se do lůna transylvánských lesů. Na troskách starých časů tak vznikl koncepční příběh, který by hned na první poslech mohl imponovat všem příznivcům hororů s upíří tématikou. Mně osobně se však zdá, jakoby „vamp“ témata pozvolna ztrácela na intenzitě a působivosti. Ani DARZAMAT na nové desce nevytvořili vůbec nic nového a skladby s názvy „The Burning Times“ nebo „Letter From Hell“ zavánějí hodně klišovitou vůní. I přes tyto připomínky však lze vzít DARZAMAT na milost, ovšem jen do té doby, než posluchač zasune disk do přehrávače.
Nedávno ještě vcelku perspektivní kapela (možná si vzpomenete, kterak právě tato formace překvapila mnohé fandy na předminulém ročníku BRUTAL ASSAULT), zabředla do toho nejhlubšího bahna a cesta z něho bude nesmírně trnitá a složitá. I když pochybuji, že by si kapela brala mé připomínky zrovna k srdci.
Předně jde o to, že nové CD je jakýmsi souhrnem těch nejokoukanějších gothic-black metalových motivů, které lze vůbec slyšet. Rozvleklé skladby se vlečou jako stádo krav na dopolední pastvu. Ženský zpěv, mužský murmur, omamné klávesy a upíři si pomalu zacpávají uši, padají do rakví s přáním se už neprobudit… DARZAMAT se zkrátka od minulého CD nehnuli z místa a v tom vidím asi ten největší problém. Navíc jednotlivé skladby nejsou zrovna dvakrát poutavé a s mizivou osobitostí se vytrácí jakákoli motivace dalšího nebo nedej Nosferatu opakovaného poslechu. Začínám mít vážné obavy z toho, že za rozlet těchto Poláků může spíše schopný management, než samotné kvality. A právě o ty by mělo jít posluchačům především.
Touto recenzí jsem si patrně rozhněval všechny fandy, ale ruku na srdce, tohle album nenabízí nic, co by stálo za nějakou výraznější pozornost. Zároveň hodně ukáží dva koncerty, při kterých právě DARZAMAT doprovází slovutné Francouze MISANTHROPE. Album „Transkarpatia“ však končí v zatuchlém propadlišti dějin. Nuda na „entou“…
ALL