DARK GAMBALLE – Panoptikaria (CD-2015, X-Production/Redblack)

V Česku v současnosti nepůsobí moc kapel, které by dokázaly zaujmout tak, jako se to opětovně daří vyškovským DARK GAMBALLE. Když sečteme všechny řadové počiny, dostáváme se nyní na číslo „dvanáct“, a přestože by se mohlo zdát, že hoši zkrátka nemohou už ničím překvapit, děje se tak právě na „Panoptikarii“, tj. albu, jež nepopírá cestu, na kterou se DARK GAMBALLE vydali od dob počinu „Superstar“, ovšem ve srovnání s poslední řadovkou „Zatím dobrý“ se přece jen jedná o solidní revoluci. Ano, mnozí posluchači budou patrně překvapeni z toho (jak ve špatném, tak v dobrém), co že si to na ně DARK GAMBALLE vlastně vymysleli. Ale pojďme hezky krok za krokem…

Když jsem CD poprvé držel v rukou, pomyslel jsem si něco o šperku. Neskutečná nádhera! Fakt jsem se bál, abych si booklet i přebal se svou šikovností nepoškodil, jelikož tuhle krásu je skoro hřích brát do rukou. Verneovské kresby na retro papíře, nová a tajuplně dýchající image, na které se mimochodem podílela samotná kapela vskutku vyvedenou fotomontáží. Už z těchto indicií je zřejmém, že se DARK GAMBALLE znovu vrátili do světa abstrakcí a sci-fi příběhů a svým způsobem navázali na období alba „Merizo Nanen“, byť „Panoptikaria“ neobsahuje žádnou dějovou linii, ale pouze spojuje určité jevy/postavy, o kterých vokalista 10 vypráví uvěřitelným a zaníceným způsobem. Aby ne, vždyť i on sám a jeho kumpáni patří do světa, jenž je představen v titulní skladbě, sázející na atmosféru a chytlavý refrén, ovšem mě osobně nejvíce učarovaly klávesy, jejichž aroma je silně doom-gothic.

Po zavedení posluchače do děje následuje řádný kopanec v podobě mimořádně interesantní skladby „Tma“. Zde odhaluji nezvykle špinavý zvuk kytar, kdyby nebylo 10dova zpěvu a tradičního gamballského crossoveru mezi popem a nejdrsnější formou hard coru, vůbec by mě nenapadlo, že takhle „divně“ můžou znít DARK GAMBALLE. 🙂 Vlastně se to i špatně popisuje… „retro s moderním vyzněním“? Nicméně „Tma“ je naprosto skvělá skladba a v mých očích s přehledem dorovnává jedinečný hit „Večer pod kometou“ z alba „Perpetuum Gamballe“. „Fata kapitána Morgana“ poté sází na mnohem útočnější Dark Gamballenotu a představuje vyškovskou pětici ve vyšších otáčkách, řekněme metalově industriálních (to „sturm tempo“ made in Gemany kapele nesmírně sluší a osobně bych snesl i víc). Drive ovšem neopadá ani s „Vítězožroutem“ a zběsilé palbě „Kostlivci“ – kytary, zvuk bicích – úplně něco odlišného ve srovnání s některými „laskavě znějícími skladbami“ z předchozí řadovky.

A dále? Znovu se to valí! Úlisné „Hadí ženy“ a další vrcholné číslo „Klauni a parfémy“ – právě zde byl „depeche core DG“ povýšen na bod varu. Jednou z nejdůležitějších skladeb na „Panoptikarii“ je však po odhalení „Mlha“, ve které je nejvíce ukryt celkový námět kolekce, takže doporučuji vnímat i onen text. Skladba má neskutečnou vnitřní sílu, působí vpravdě pikantně a rozhodně ji dopomohly i dívčí zpěvy hrozivých sépií. Punc jízlivosti má v sobě ale i předposlední vpich „Lektvar“ a celé dílo končí stylovou baladou „Kouzelné“, de facto jediné pomalejší skladbě, která odnáší jeden z dalších gamballských příběhů někam vysoko nad mraky… A pak už žádná skladba, žádný bonus, ani remix… zkratka tam, kde má album skončit, skončí. Tečka! Šlus!

DARK GAMBALLE natočili za svou éru nespočet osobitých alb, dokázali šokovat neskutečnými i dost možná nelogickými hudebními přemety, a přestože jich v posledních letech nebylo tolik, tak „Panoptikaria“ je především po stránce vyznění úplně jinde a dokonce tak jinde, že to některým posluchačům může být až nepříjemné. Především ten správně prasácký zvuk kytar – znovu jsem v pasti – prostě „dirty-industry“. 🙂 Zřetelná je pak snaha o komplexní přitvrzení, přímočarost a sám za sebe pozitivně vnímám i návrat do světa fantazií a virtuálních světů, neboť právě tenhle bonus je ve spojitosti s prožitkem nesmírně důležitý. Pokud jsem tedy „Zatím dobrý“ hodnotil pozitivně, avšak s tím, že bych nějakou tu skladbu vyndal či upravil, tak s albem „Panoptikaria“ panuje v mém případě spokojenost absolutní. Právě tohle „gamballské“ pojetí mi vyhovuje a baví nejvíc. A co Vás?

ALL

www.darkgamballe.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *