Skupina Rakvičky zahraje jen a pro Vás pár slaďoučkých, šlehačkově nadýchaných hitů! Úvodní ceremoniální vítání „Black End“ (1) je na desce šestiminutovým nudným natahováním, protahováním a vyplňováním stopáže. Na koncertě určitě funguje a při dobře zvládnuté choreografii setu je takováto introdukce lákavou a atmosféru navozující. Není pochyb o vlivech na tuhle chmurnou trojici. Motivy MASSACRE, BURZUM, DEATH a jiných kapel na tričkách, stejně jako nezbytná děkovačka a pozdravy kapelám, firmám a kámošům nejsou všeříkající, ovšem něco málo poodkryjí. Svojský zvuk, tvrdý a drtící hutnou muziku nejen podporuje, on ji přímo tlačí. Záhrobní kytaristův vokál je kumulován v nafouknuté puse a rozvážně hučen do mikrofonu. Monumentální! Opatrné, nikam nepospíchající akordy, plácané bicí, basa muziku netvrdí, ale rovnou drtí! Lehko na hnojišti, težko na deathmetališti. Rozvážné ničení, zpomalovací plížení, těžkotonážní krutismrt, záhrobní oživování, sraz na Petrových kamenech. Když se chlapíci s vizáží čerstvých majitelů inženýrských diplomů „rozjedou“, okamžitě si vybavíte tančící smrtky na dobové rytině. Je to smutné veselí, ale podupávání se neubráníte! Na závěr si střihnou předělávku „Into The Coffin“ od OPPRESSION, která naprosto zapadá do stylového konceptu Rakví. Ještě hrst hlíny na rozloučenou a zasypat.

p.s. Chtěl jsem vzít zpět slova o špatném začátku, ale ani po opětovném poslechu mi nesedí.

RadeK.K.