Říká vám něco název CALATHEA? Většině lidí možná nic neřekne, ale zasvěcení (lépe řečeno, příznivci temné a depresivní hudby) určitě potvrdí má slova o velice kvalitním uskupení. Možná, že předešlá věta působí trošičku klišovitě, ale tak krásnou, bolestivou a melancholickou hudbu u nás nikdo nehraje. Pokud mi nevěříte, můžete se přesvědčit na vlastní uši. Sám za sebe musím konstatovat, že nahrávka „The Touch Of Empty Verse“ mě absolutně dostala. V těchto dnech však kapela nabízí svůj novinkový počin „Wish Thinking“… Více ale už Lukáš Pirkl, zpěvák a kytarista v jedné osobě…
Můžeš čtenářům přiblížit hudbu, kterou se zabýváte? Co vás inspiruje k tvorbě takovéto pesimisticky laděné produkce?
Naši hudbu bych charakterizoval jako jemnější kytarový gothic rock plný bolestně vášnivých melodií. Velkou úlohu ovšem hrají klávesy, resp. piáno a čistý zpěv. Asi jako pro každého umělce i pro nás je největší inspirací běžný život a mnoho neradostných situací, které tento věčný koloběh přináší. Pocity osamění i přesto, že máš kolem sebe spoustu na první pohled přátelsky vypadajících tváří, postupná ztráta vlastní identity v naprosto netolerantní společnosti, nedobrovolná podřízenost hodnotám, které sám neuznáváš, citová vyprahlost, přetvářka… to je jen pár věcí, které nás nutí dávat naší hudbě tak pochmurný ráz.
Také v recenzích vám přisuzují škatulku gotic rock. Já osobně vašemu stylu dal přímo název„pain rock“. Co si o tom myslíš ?
My sami se do žádné škatulky nikdy neřadili. Začali jsme prostě tvořit hudbu, která nejlépe vystihuje naše postoje, nálady… celkové osobnosti, a to včetně image. V recenzích na „The Touch Of Empty Verse“ nás všichni označovali jako gothicrockovou kapelu a my proti tomuto zařazení nic nemáme. Jednoznačně ale nejsme a nikdy doufám nebudeme otroky tohoto stylu a neustále budeme objevovat nové obzory, pro naši hudbu nebudou nikdy existovat žádné hranice. „Pain rock“ ve smyslu duševních bolestí je výborné označení, ale myslím, že málokdo si pod touto nálepkou představí něco konkrétního.
I vaše texty vypadají dosti pesimisticky a smutně. Jak jsem pozoroval, píšeš je se svým bratrem. Vychází z vás jejich obsah automaticky, nebo počkáte, abych tak řekl, na nepříliš příznivé období ?
Texty píšeme většinou několik dní před nahráváním. Jenom málokdy napíšu text, když mě k tomu nenutí okolnosti jako studio nebo koncert. Témata textů i konkrétní obsah ale v hlavě nosím dlouho před tím, než se objeví na papíře. Jsou to většinou myšlenkové reakce na nějaké hodně intenzivní emoční prožitky. Po delším čase, kdy nad těmito zážitky přemýšlím, získají podobu textu, který je ale hodně lyrický, symbolický… Nesnažím se nic vyprávět, nikomu radit, ani nic řešit. Myslím, že nejlepší texty neříkají nic konkrétního a pro každého mají jiný význam. Tím se s nimi posluchač snadněji ztotožní.
Moc kapel, které hrají jako vy v ČR není. Se slovy gothic bývají často spojovány kapely, jako jsou např. ALVARÉZ PÉREZ, DOMINA IN nebo XIII.STOLETÍ. Znáš tyhle kapely ? Líbí se ti ?
Dvě prvně jmenované kapely vůbec neznám. Kapelu s názvem XIII.STOLETÍ jsem zaregistroval již dlouho před tím, než jsme začali fungovat jako CALATHEA, ale až zpětně jsem zjistil, jak velkou základnu fanoušků tahle legenda má. Slyšel jsem pouze ukázky z desky „Gotika“ a jejich „old school gothic rock“ mě opravdu nenadchnul.
Máte už nějaké nové skladby ? Kam by si ty konkrétně chtěl nasměrovat hudbu CALATHEI ? Bude vaše vyjádření znít opět tak smutně a ponuře ?
V létě jsme dokončili novinkové 12-ti skladbové CD s názvem „Wish Thinking“, které zatím sklízí výborné ohlasy. Skladby už nejsou tak dlouhé, jsou trochu něžnější, důraz je kladen hlavně na silné melodie a písničkovost. Polovina songů se nese v rychlejším tempu, ale nechybí ani pomalejší písně nebo celoakustická melancholická balada. Všechny songy by sice pořád měly evokovat pocity opuštěnosti a smutku, ale neznějí už tak temně a ponuře. Možná někdo objeví i trochu optimismu, ale ten jen zvýrazňuje hloubku a naléhavost těch smutnějších pasáží. V současné době máme hotové tři úplně čerstvé novinky, které mají až romanticko-poprockový nádech.
Neláká tě někdy zkusit úplně jiný druh hudby? Např. založit nějaký „boční projekt“, kde byste zase vyjádřili spíše ty pozitivnější nálady ?
Neláká. Myslím, že CALATHEA hraje takový styl hudby, ve kterém je možno čerpat ze všemožných hudebních žánrů. Navíc boční projekty odčerpávají energii, kterou bys jinak vložil do jedné kapely. Co se týká pozitivních nálad, tak jsou natolik pomíjivé a falešné, že mě nenutí k žádnému uměleckému vyjádření, které by mělo mít jen špetku opravdovosti.
Když jsem psal o vašem CD „The Touch Of Empty Verse“, tak jsem se zmínil o tom, že máš podobné zabarvení hlasu jako Johan Endlund z TIAMAT. Znáš tuhle kapelu ? Jak se ti líbí ?
Před TIAMAT a MOONSPELL odehrajeme v březnu minimálně jeden koncert, který by měl proběhnout v pražském paláci Akropolis. TIAMAT tedy samozřejmě znám, ale v poslední době jejich tvorbu nijak zaníceně nesleduji. Ale před asi šesti lety bylo mým velice oblíbeným albem jejich přelomový skvost „Wildhoney“. Myslím, že toto dílo ukázalo mnoho podobným kapelám cestu ze začarovaného kruhu zatvrzelé brutality a opomíjení jiných hudebních směrů. „Deeper Kind Of Slumber“ bylo zase velice experimentální, tak hojné využití elektroniky v tvrdě rockové hudbě předběhlo výrazně dobu. Další album už bylo velké zklamání, a starší alba neznám vůbec.
Dobrá, Lukáši, co pro tebe hraje v životě důležitou úlohu ? Jaké jsou tvoje životní hodnoty ?
V těchto věcech nemám ještě úplně jasno. Stále jsem ve fázi hledání. Mnohokrát jsem se již zklamal a tudíž si dávám pozor než se pro něco obětuji. Teď je v mém životě nejdůležitější hudba. Ta je jenom moje. Můžu do ní vložit všechna svá trápení, v textech se můžu beze strachu vypovídat. Hudba mě nikdy nezradila a vše, co jsem jí obětoval, mi zatím bohatě vrátila v podobě krásných pocitů, když se někomu moje práce líbí. Určitě ale nemohu zapomenout vzácnost, jakým je pro mě zdraví. Před půl rokem jsem byl celkem vážně nemocný a vím, že v takovém případě jde všechno stranou a člověk by dal cokoliv za to, aby se uzdravil.
Jaký je tvůj názor na náboženství a jiné podobné věci. Co třeba reinkarnace ?
Myslím, že v dnešní době vzájemného odcizování a neustálých nejistot je velice důležité něčemu nebo v něco opravdu věřit. Něčemu, co nás zbaví osamění, o co se můžeme „opřít“, ať už je to náboženství, umění… Ale ať si každý nechá své náboženství pro sebe a nechává se jím ovlivnit pouze natolik, aby jim nenarušoval svobodu a soukromí ostatních. Za nejvíce bolesti, utrpení a lidských životů může právě nutkání přesvědčovat a vnucovat své přesvědčení lidem jiného vyznání. Ve většině případů je k tomu víra přímo nabádá. Sám nejsem věřící v tom pravém smyslu slova a mám svou osobní víru i představu třeba posmrtného života, ale tyto věci bych ti asi nebyl schopen několika větami přiblížit. V reinkarnaci nevěřím.
Na obalu vašeho CD „T„The Touch Of Empty Verse“ je foto hřbitova. Jaké pocity v tobě vyvolává tohle místo? Bál by ses na hřbitově přenocovat ?
Hřbitovní ticho u mě vždy vyvolává určitou pokoru a úctu, ale i pocity tajemna a nejistoty, protože nikdo nikdy nebude vědět, co nás po smrti čeká. Na tomto místě se musí každý alespoň na chvíli zamyslet nad tím, jak krátký vlastně život je a jak zbytečným věcem ho někdy zasvětíme. Hřbitovy ale záměrně nevyhledávám. Přenocovat mezi pomníky bych se určitě nebál, protože největší strach jde z živých lidí.
Budete se snažit svou hudbu tlačit do rádií a televize? Nebo jde primárně o to soustředit se jen na určité spektrum posluchačů?
Nevyhýbám se žádnému způsobu, jak dostat naši hudbu k co největšímu počtu posluchačů. Několik rádiových stanic už naše skladby odvysílalo /např. i Český rozhlas/ a nebudu mít nic proti tomu, když to bude ve stále větší míře. O TV bych v tomto okamžiku nerad mluvil, neboť se děje opravdu mnoho věcí a nechci nic zakřiknout. Kdo navštěvuje naše internetové stránky, tak se vše dozví.
Jaké jsou tedy cíle skupiny CALATHEA do budoucna?
Tento měsíc jsme podepsali smlouvu s manažerem Martinem Fořtem, se kterým jsme se setkali už při našem pražském koncertě s HIM a jehož agentura Mafo zastupuje a zastupovala již mnoho známých lidí (Anna K, KURTIZÁNY Z 25. AVANUE, Děda Mládek Illegal Band) a pořádala většinu koncertů v pražském Akropoli. Martin dlouhou dobu pracoval v Holandsku pro jednu renomovanou evropskou agenturu. Po návratu do Čech se rozhodl, že využije svého jména a celosvětových kontaktů a pokusí se prorazit s nějakou českou kapelu v zahraničí. Takže uvidíme, co tato spolupráce přinese. Jasné je, že chceme najít schopného vydavatele, a to pouze za hranicemi na západ od nás. Pak také odehrát kvalitní koncerty, jako byl již zmiňovaný koncert s HIM.
OK, díky moc za odpovědi. Můžeš cokoliv dodat na závěr. Případně, kde můžou čtenáři sehnat vaše nahrávky.
Děkuji ti za prostor ve tvém zinu. Vše, co by kdokoliv chtěl vědět o kapele, najde na WWW.CALATHEA.CZ nebo na mé adrese: Lukáš Pirkl, Donská 959, Liberec 30, 463 11, Tel: 0605/958839.
ALL