Když se v našich metalových končinách řekne jméno Petr Korál, jistojistě se všem zainteresovaným vybavíi mnoho věcí, které má tento človíček na svědomí. Ovšem jen ti nejzarytější vědí také to, že Pét’a drtí svůj vokál také u velice mírumilovného tělesa BREAKING BEADS. To byl také hlavní důvod, proč jsem se do tohoto rozhovoru pustil. Ještě připomenu, že si Petra nesmirně vážím a opravdu velice obdivuji jeho vitalitu. A to neni žádné ,,vlezdoprdelkování” to je prostě můj upřímný pocit..Petr je totiž muž, u kterého platí heslo: „METAL TO NENÍ JEN HUDBA, ALE I ZPŮSOB ŽIVOTA“. A zde je rozhovor…!

Tak Péťo, natočili jste první demo. Co od něho očekáváte a do jaké míry vlastně berete tuto kapelu vážně?
Hned z tvé prvni otázky cítím určité nepochopení, respektive mylný dojem, který se kolem BREAKING BEADS vytvořil. Já jsem tuhle kapelu zakládal sice ,,bez ambicí”, ale to není totéž co „bez cíle“. A to, že je mi – a zároveň asi všem členům BREAKING BEADS celkem jedno, kolik budeme mít koncertů ročně nebo kolik nahrávek prodáme, neznamená, že nám na téhle kapele nezáleží. Naopak! Když jsme před vice než dvěma roky začínali, možná to byl tak trošku „sranda projekt“, ale dnes už rozhodně ne. To, co děláme, není jen tak z legrace či dlouhé chvíle, protože bychom neměli do čeho píchnout! To, že jsme konečně natočili demo, je mimojiné právě důkazem, že to myslíme vážněji, než si někdo myslí. Základní filozofie, která by se dala vyjádřit slovy „Nikam se zbytečně necpat!“, se ovšem nezměnila.

Hrajete takový „old metal“, který se snažíte ozvláštnit srandičkami jako jsou např.“Prasata“ od ŠANOV 1.Budete i dále pokračovat v těchto „hrátkách“, nebo půjdete víc do vážna jako v případě skladby „Dědictiví“?

Nevím, jestli to, co hrajeme, je „old metal“. Kytarově to nepochybně vychází ze starého trashe, ale do úplně jiné roviny to hází jednak můj deathmetalový zpěv, jednak de facto grindcoreové bicí. Ony srandičky typu „Prasata“ nebo „Třetí galaxie“, o níž ještě bude řeč, máme rádi, ovšem v našem repertoáru působí jen jako zpestření a na demo-CD „Ze života slizu“ by měly být brány spíš jako bonus. Základem jsou vlastní věci, a nemyslím si, že by pouze „Dědictví“ šlo takzvaně do vážna… Není vyloučeno, že ještě nejakou coververzi spácháme (už dlouho máme zálusk na „Tenkrát na západě“ od kapely ASMODEUS, s níž jsem kdysi zpíval a tento text jsem ji napsal), ale opravdu chceme stavět na našich vlastních, vůbec ne legračních skladbách.

Na demo jste nahráli skladbu „Třetí galaxie“. Mám pocit, že ji zde proslavil Míša David…Jak se zrodil tenhle nápad? Mimochodem, ten ženský zpěv je super!
Tvůj pocit je správný: „Třetí galaxie“ zde opravdu už před dvaceti lety nazpíval Michal David. Nejde však o jeho písničku, jejím originálním interpretem je někdejší italská pop hvězda Umberto Tozzi. A proč právě tahle věc ? Za prvé jsem tak trochu úchyl a už léta mne lákalo předelat do tvrdého hávu nějaký popový šlágr, za druhé jsem chtěl něco právě od Davida a ne žádný „Nonstop“ nebo jiné provařené sračky, a tak jsme zvolili „Třetí galaxii“, což je snad jediná písnička z repertoáru Michala Davida, která už v originále je docela rocková. A propos, na Míšu Davida mne kromě jiného přivedla moje zkušenost z tak zvaných Hard Music Live neboli metaloték, které máme každý měsíc v Praze s kolegou z Radia 1 a mým velkým kamarádem Bohoušem Němcem (jinak redaktor časopisu Big Beng!), když jsme vždycky po čtyřech hodinách nekompromisního metalu nasadili coby popůlnoční odlehčení srandičky typu Davida, death- a blackmetalisté se mohli zbláznit nadšením! Po těchle zážitcích už jsou mi k smíchu nějaké řeči o ortodoxnosti publika, náležejícího k metalovému undergroundu… Čímž kromě jiného chci naznačit, že s BREAKING BEADS se sice rozhodně cítíme být součástí undergroundu, ale v žádném případě neodmítáme ani úplně jinou muziku. A jinak díky za poklonu – zpěvačka Helena Kubelková je opravdu mistr svého řemesla! Ostatně ne náhodou jsem její kapele TETA věnoval nějaké své texty.

Posloucháš tedy velké spektrum tvrdé hudby…myslíš, že by se tento prvek mohl podepsat na tvorbě BREAKING BEADS? Co takhle elektronika ? Jak se ti líbí např. nový TÖRR?
Samozřejmě, že poslouchám strašně moc muziky, a zdaleka nejen tvrdé muziky. A samozřejmě, že se to na BREAKING BEADS zákonitě musi projevit – at’ už v textech, nebo třeba právě v tom, jaké jsme udělali coververze… Vůči elektronice žadné předsudky nemám, u některých kapel – třeba právě u TÖRRu se mi jeji využití líbí, ale BREAKING BEADS asi vždycky budou jen o kytarách a bubnech. Zpočátku jsme ovšem měli saxofon a to byla jízda! Zmíněnou poslední hodně diskutovanou desku TÖRRu považuju, na rozdíl od některých jiných lidí, za velice zdařilou záležitost. Pouze se musím smát názoru Vlasty Henycha, že TÖRR je tu s tímhle jediný, bůhvíjak progresivní apod. Je vidět, že nikdy neslyšel DARK GAMBALLE, RHONDIAN a další kapely… (…a asi ani nikdy neslyšel starou VANESSU nebo GUN DREAMS pozn.)

Již dlouho se pohybuješ na metalové scéně…Měl jsi někdy chut’ se vším praštit?
Je to možná zvláštní, ale nikdy! A to, že jsem řadu let dělal „jenom“ novinařinu, radio, texty pro jiné kapely a podobné věci a nepůsobil aktivně ve vlastním souboru, mi fakt strašně chybělo.

Letos BREAKING BEADS hráli v Přerově na BRUTAL ASSAULT festu. Jak se ti tam líbilo ? a co ostatní festy?
V Přerově to bylo hodně super, až na to ukrutné vedro a na skutečnost, že jsme tam nedostali zaplacenej ani cest’ák… Bohužel jsme hráli ve stejnou dobu jako naši kamarádi INTERVALLE BIZZARE (tímto je zdravím!), kteří nám „odčerpali“ většinu publika, ale na druhou stranu nám je celkein fuk, jestli hrajeme jenom pro pět lidí, anebo pro dobré dva tisíce, možná až tři tisíce osob – což se nám povedlo při našem vůbec prvním koncertě, který proběhl v rámci festivalu ROCK FOR PEOPLE v červenci 1999… Ostatní metalové festivaly mi letos většinou unikly a třeba neúčast na Obscene Extreme Festu nebo Open Hell Festu mě hodně mrzí. Pochválím tedy aspoň lidi, kteří letos dělali Metal Breath Tour a rozhodně ne proto, že jsme na téhle tradiční putovní šňůře v uplynulých letech hráli.

Jako hudební publicista jistě sleduješ naše hudební časopisy. Co říkáš na nynější SPARK, ROCK REPORT, BIG BENG! atd?
Sleduju, to dá rozum…jasně nejlepší je Big Beng!, protože v něm jsou téměř všichni jeho redaktoři na patřičné novinářské úrovni. To, že SPARK šel dost do komerčního rocku, mi až tak nevadí, je to svobodné rozhodnutí pana šéfredaktora Balčiřáka – horší už je to občas právě s češtinářskou či stylistickou úrovní některých (zdůrazňuji: jen některých) příspěvků. A ROCK REPORT se poté, co se změnil na REPORT, definitivně vydal do úplně jiných hudebních vod, než tomu bývalo. Nechápu, proč píšou tolik o taneční hudbě, když jejich běžné čtenáře to asi moc nezajímá a navác si o tomtéž a ve větším množství a v lepší kvalitě mohou přečíst jinde. Tvrdá muzika je v REPORTU bohužel už úplnou popelkou. A kromě toho, s některými názory Jana Petřička (kterého jinak mám docela rád) na různé kapely naprosto nesouhlasím. Ale to je možná jenom můj problém…

A co metalové fanziny ? Jaký máš na ně názor? Máš nějaké oblíbené?
To, že existují fanziny, je strašně fajn, protože scéna je nutně potřebuje. V některých směrech je jejich role nezastupitelná „velkými časopisy“. Jestli mi na nich něco vadí, tak nezřídka značná neaktuálnost, občas příliš velké nadšenectvi, amatérskost a nekritičnost, s nimiž jsou články psány, ale především dost často špatná jazyková úroveń. Hrubky a stylistickou neohrabanost opravdu nemám rád… Když tohle pominu, líbí se mi hlavně WHIPLASH (i v té současné internetové verzi), PAYO, UNBLEMISHED, SPAWN REBIRTH a METAL BREATH. A musim konstatovat, že i RUM se oproti začátkům výrazně zlepšil. (díky! pozn.)

Dalši tvá činnost je spojena s pořadem Hard Music na Radiu 1. Máš nějaký výjimečný zážitek z natáčení?
Těch je víc  a většmou souvisí s tím, když některá kapela přijde na natáčení ožralá, snaží se být strašně vtipná a přitom je v lepším případě naprosto trapná. Stalo se to třeba v případě YBCA, SKWARu nebo bývalého basáka DEBUSTROLu. Navic svými rádoby vtípky a tím, že mluví sprostě a dementně, ohrožují samotnou existenci Hard Music, protože kvůli nějakému zásadnímu průseru bychom taky mohli úplně skončit. Po téměř deseti letech, kdy Hard Music je jediný čistě metalový rozhlasový pořad v Praze a středních Čechách, by to byla docela škoda… Sere mě, že někteří lidé si tohle neuvědomují. Jinak celkem zábavné bylo, když v září do vysílání přišel Bárny z PERVERSIST, pouštěli jsme ukázky z jejich CD a do studia zavolali hned dva nepříčetně rozčilení lidé, co že to pouštíme za příšernou muziku, že se to nedá poslouchat a ať to okamžitě vypneme…

Joj…Zpět tedy k BREAKING BEADS. Zajímalo by mne, co na vaši hudbu říkají tvoji kolegové novináři…A nebo členové ARA-KAINU (viz. song „Výheň“ Vs „Ve výhni sebeklamu“…)
Moc kolegů nás zatím neslyšelo, ale ohlasy od některých (Němec, Čermák, Třískala… ) jsou dost pozitivní. Z ARAKAINu nás slyšeli Aleš Brichta a Jirka Urban a jejich názor byl spíš neutrální, protože až takhle drsnou muziku moc neposlouchají (tedy hlavně Brichta ne). A jinak gratuluju k bravurnímu postřehu: jsi vůbec první člověk, který si všiml podobnosti textů „Výheň“ z CD projektu KAIN a „Ve výhni sebeklamu“ z naší nahrávky! Původně jsem to napsal pro KAIN, ale tam to vyšlo v trochu jiné upravené a hlavně neúplné podobě. Proto jsem tu původní znovu použil pro BREAKING BEADS. Něco podobného je i případ textu „Dědictví“, který jsem už před 11 lety napsal pro ASMODEUS. Lehce jsem ho poupravil a věnoval BREAKING BEADS, už jen proto, že nikdy nevyšel na žádném albu ASMODEA (jenom na dávném demu) a za tím textem si stále stojím. I když byl psán s ohledem na společenskou situaci v Čechách na konci 80. let, jeho obsah platí pořád. Bohužel…

A jaké jsou dalši plány BREAKING BEADS?
Chtěli bychom začít trochu více koncertovat, protože hrajeme jen tak kolem deseti vystoupení za rok a to je docela málo. Ale zase to nechceme a ani nemíníme přehánět, už jen proto, že kromě mne všichni ostatní členové BREAKING BEADS hrají i v jiných skupinách (MASTURBACE, NEGATIVE FACE, SECTOR X, LYKATHEA AFLAME) a i já mám strašnou spoustu různých pracovních aktivit, vesměs souvisejících s muzikou. Chceme udělat pár nových skladeb, jenže brání nám v tom skutečnost, že už od jara nemáme bubeníka (koncerty hrajeme s minidiskem). Tímto vyzývám všechny případné zájemce, aby se mi ozvali – bud’ telefonicky (0605/982572), nebo e-mailem (koral@muzikus.cz). Živého bubeníka jsme se rozhodně nezřekli! Ale upozorňuju, že každy, kdo by k nám chtěl nastoupit, to bude mít po Tomáši Cornovi (LYKATHEA AFLAME), který nahrál demo, strašně těžké. Corn je totiž šílenec a nejen přes dva šlapáky a vražednou rychlost. .. Jinak v listopadu budeme předskakovat v Kadani známým Němcům VIU DRAKH a 12. ledna proběhne v pražském klubu Inferno křest našeho demo-CD. Zahrají tam s námi němečtí APROSOPY, kteří hrají brutal death a la CANNIBAL CORPSE a ještě jedna pražská death/grind kapela. Není vyloučeno, že tam s námi vystoupí i někteří bývalí členové a také už zmiňovaná zpěvačka Helena Kubelková. Následně pak pojedeme s APROSOPY k nim do Německa, což bude náš první výlet do zahraničí.

Dobrá…Na závěr bych byl rád, kdybys okomentoval tato alba(v současnosti je nejvíc poslouchám): WAYD – Barriers, GUN DREAMS – Totem, MACABRE – Dahmer, PERVERSIST -Necrophilharmony.
Prosím prosím, jak je libo. WAYD: líbí se mi, technickou, propracovanou tvrdou muziku mám strašně rád (do dneška miluju CYNIC, ATHEIST a podobné záležitosti). GUN DREAMS: „Totem“ sice není žádná novinka, ale ve své době to byla docela bomba. Když se takhle kloubí elektronika s tvrdým rockem, je to naprosto v pořádku. Jsem zvědav, s čím vyrukují nedávno obnovení GUN DREAMS… MACABRE: není co dodat, to je prostě klasika. Na jejich koncert v Praze asi před sedmi lety do dneška vzpomínám, to byl fantastický zážitek. V Rock Café už to takové nebylo. PERVERSIST: bezesporu jedna z nejlepších domácích grindových desek. Především proto, že „kanál“ dokáže zahrát každý, ale nápaditý a nenudící kanál málokdo.

Velice děkuji za odpovědi… poslední slovo je tvé! Ať se daří…
Především díky za prostor ve vašem zinu. Ať se R.U.M.u daří! A posluchačům chci vzkázat, aby BREAKING BEADS nebrali jen jako sranda-kapelu a aby ji nepovažovali za „skupinu Petra Korála“, na což pořád narážím. Není to žádná moje doprovodná skupina, ale regulérní plnohodnotná formace o několika lidech!

All