Setkal se Braun s Choldou a společně založili kapelu BRAUNCHOLDA. Jak prosté a jednoduché. Pak už zbývalo jen adoptovat bubeníka (Míďa), přemluvit vokalistu (Michal) a vypůjčit si hráče na saxofon. Výsledkem této kooperace je hodně zajímavý debut „Stínohrad“, jenž grindcoreovou tvrďárnu prezentuje alternativně a s patřičným nadhledem. Myslím si, že toto všechno jsou velmi pádné důvody k tomu, abych kapelu trochu proklepl.
Na úvod bych se zaměřil především na okolnosti spojené se vznikem kapely BRAUNCHOLDA. Je zřejmé, že je odvislá od setkání Brauna a Choldy… Jak jste se vlastně dali dohromady? Znali jste se už z dřívějších let?
Cholda: Znali jsme se jen podle vidění, sdíleli jsme spolu jeden čas společné bydliště v jednom malém středočeském městečku. Stěžejní byl však zápas místní fotbalové ligy koncem prázdnin roku 2018, kam jsem náhodou zabloudil zkouknout poslední čtvrthodinu zápasu (déle bych to nedal). Zde byl Tomáš v tričku NAPALM DEATH, pozorující s nadhledem a spokojeným úsměvem místní borce.
Cholda: „Zdar, se známe podle vidění, jak to že máš triko NAPALM DEATH, když hraješ jazz?”
Braun: „Mně se hrozně líběj!“
Cholda: „No vidíš, to bychom mohli založit grind core kapelu.“ (smích)
Braun: (smích)
Uběhl týden, opět liga, opět konec zápasu… mno a před restaurací opět Braun.
Cholda: „Nazdar, tak co, uděláme tu kapelu?“
Braun: „Tak jo!“ (smích)
A za čtrnáct dní přišly do emailu první dva songy. 🙂
Jak pokračovalo doplňování sestavy? Měli jste od začátku plán vytvořit legitimní kapelu, nebo byste se „spokojili“ i se studiovým projektem?
Cholda: Původně jsme sami nevěděli, řekli jsme, že uděláme pár písniček a uvidíme. Já jsem věděl o bubeníkovi Míďovi (UNSOLVED CASE, ex-URIN), který by do toho s námi šel. Tak jsme časem spojili síly. Trochu byl ale problém s hledáním zpěváka. Toto zachránil Viktor Palák, který nám doporučil Michala z VOLUPTAS. A jelikož se nám nabídlo pár koncertů, tak hned co se Braun naučil hrát ve stoje s kytarou na Hetfielda, což pečlivě trénoval před zrcadlem, začali jsme i vystupovat.
Jakým způsobem se formovalo vaše žánrové zaměření? Zajímá mě, jak mezi vámi probíhala diskuze ohledně prvních skladeb, které pravděpodobně předurčily další vývoj kapely? Tak nějak cítím, že každý z vás je příznivcem trochu jiné hudby. Na čem se ale kupříkladu shodnete?
Cholda: Já jsem to osobně neřešil. Z toho, co mě zrovna napadlo, jsem udělal písničku. Kritérium bylo, aby to bylo svižné a ulítlé. Řekli jsme si s Tomem (Braun), že uděláme každý šest věcí a bylo to. 🙂 A s Tomem se shodnu na všem, kdyby byl ženská, tak by to byla ideální hudební manželka. 🙂
Braun: Úplně první track napsal Cholda. Byl to nástřel skladby, která se na desce jmenuje „Thanatorium“. Ne, že bych snad byl vůči Choldovi do tý doby skeptickej, ale přece jen všechno se nejdřív neslo v teoretický vesnicky-fotbalový rovině. Ten Choldův první song mě postavil do latě a já věděl, že si budu muset dát hodně záležet. A tak vznikly „Konce lan“.
Cholda s FDK natočil dvě velmi ambiciózní nahrávky, kapela u nás získala značný kredit, to stejné se dá říci i o MUD PIES. Kde se v tobě stále bere energie spojená se zakládáním nových kapel? Jednu dobu tě hodně bavilo electro, z metalu jsi byl skoro venku, ovšem od jisté doby hezky přitvrzuješ… 🙂
Cholda: Ono to vzniká spontánně samo. Na jaře 2018 bych netušil, že budu hrát takový nářez. Prostě to beru, jak to přijde. Jsem schopen hrát a vymýšlet cokoliv. A hlavně mě to moc baví. Druhá stránka je, že mě nebaví hrát klišé, snažím se, i když je to těžké, dělat to tak nějak po svém.
Působil jsi v mnoha kapelách, ovšem téměř všechny měly poměrně velké ambice hned v prvopočátku. Jak to máš (či máte) s BRAUNCHOLDOU? Půjde ve vašem případě hlavně o zábavu? Nebo už jste přece jen o stupeň výše a budete se snažit dávat o sobě vědět i v rámci propracovanější propagace?
Cholda: Pro mě je to především zábava, propagaci řešíme ve spolupráci s labelem, jak čas a síly dovolí. Tímto pozdravuji Berryho. 🙂 Vrhnul jsem se tak trochu na videotvorbu, takže na YouTube jsou a budou k vidění i nějaké klipy. Náš první klip je už teď ke zkouknutí (viz níže pozn. aut.).
Zajímavé je i nástrojové obsazení. Jsi dlouholetým kytaristou, ovšem zde zastáváš pozici basáka. Vyhovuje ti tato nová role?
Cholda: Od začátku jsme oba chtěli mít v kapele saxofon. Ale původní spolupráce s Mikolášem Chadimou nevyšla kvůli jeho zdravotní indispozici. Nakonec tedy vypomohl Tomův kamarád Honza Grunt, se kterým se Tom zná z jiných projektů. Co se týče basy, u mě se to pravidelně střídalo. Jen s FDK „kytaruji“ poměrně dlouho, až dodnes. Přechod na basu mi tedy nedělá problém, vyhovují mi všechny role. 🙂
„Stínohrad“ je album, na kterém se grind core střetává s celou řadou alternativních subžánrů, metalových i nemetalových. Zároveň bych ale neřekl, že je deska experimentální. Snažili jste se o to, aby byla nahrávka sice pestrá, ale zároveň i „poslouchatelná“? Kam by se měla vaše tvorba v tomto ohledu dál posouvat?
Cholda: My jsme vůbec neřešili, jestli to bude poslouchatelné nebo ne. 🙂 Já jsem ze sebe vydal trochu historie, a Tomáš předtím nehrál náhul nikdy, takže do toho spadl rovnou po hlavě. Pravděpodobně ještě něco vymyslíme, ale neodvážím si říct, co to bude. Každopádně za sebe mám už něco málo rozdělané.
Pokládáte kapely, které se věnují svéhlavě pouze ortodoxně zaměřenému žánru, za nezajímavé? V současné době se ve velkém vrací klasické metalové žánry, různé verze „old schoolů“ atd. Co o tom soudíte?
Cholda: Ty hodně zamrzlé kapely raději moc neposlouchám. Mám rád svoji starou osvědčenou klasiku, ke které se občas vracím, ale spíše se věnuji aktuálnímu dění. Baví mě neustále objevovat nové věci.
Braun: Vyrůstal jsem na extrémním metalu a hard coru, ale v patnácti jsem na tyhle žánry nějak zanevřel a v životě jsem se jim muzikantsky nevěnoval. Bylo příjemný se k tomu všemu s odstupem vrátit.
Jakým způsobem probíhala cesta k nahrávce „Stínohrad“? Byl materiál pořízen v jednom celku, nebo nahrávání probíhalo na několik částí?
Cholda: Nahrávalo se postupně. Nejdříve vznikly domácí demosnímky, ke kterým jsem udělal bicí linky a sem tam náznak zpěvu. Toto jsme pak předali bubeníkovi a zpěvákovi, ať si to po svém zpracují. 6 tracků ode mne a 6 od Tomáše. Nahrávání ve studiu pak proběhlo po stopách, každý nástroj zvlášť.
Michal: Jo, když mě poprvé Cholda oslovil, zhruba k půlce songů už měl vymyšlenou i vokální linku. Na ty jsem až na pár maličkostí už nesahal, dokonce jsem se snažil držet i Choldou naznačené střídání hlasových poloh. Další polovina skladeb, která ke mně dorazila jako instrumentálky, byla pak kompletně mou prací. Výhodou bylo, že jsem nic nemusel otextovat, ale vybíralo se z již existujících textů (viz níže), které jsem pouze napasoval do hudby. Samotné nahrávání pak trvalo docela dlouho, byť jsme ve studiu moc času nestrávili. Pár z nás ale bojovalo s nemocí, a také byl problém se domluvit na konkrétním dni, takže mezi nahráváním bicích, basy, kytary a vokálů byly určité rozestupy. A saxofon, ten už ani nevím, kdy se vlastně nahrával. 🙂
Ve vaší hudbě slyším odkazy mnoha velmi osobitých kapel, a to napříč časovou linií. Z KOPCE, PRAŽSKÝ VÝBĚR (viz ony „kvákající kytarové efekty“), PRVNÍ HOŘE… A z toho grindové rybníčku např. SOCIAL DEFORMITY. Znáte tyto kapely? Jsou vám nějakým způsobem blízké?
Cholda: V době, kdy hrála kapela Z KOPCE, jsem byl zarytý thrasher, tudíž mi to nic neříkalo. Ale PRAŽSKÝ VÝBĚR jo, čím starší tvorba, tím lepší. Nové věci už mě od nich tak neberou. PRVNÍ HOŘE mě baví hodně. Několikrát jsem měl tu čest být na koncertě a jsou super. SOCIAL DEFORMITY neznám, ale už mi to tu řve. 🙂
Michal: Kdosi nám kdysi řekl, že BRAUNCHOLDA zní jako PRAŽSKÝ VÝBĚR na kokainu! Od té doby jsem lepší popis naší hudby neslyšel. 🙂
Hodně zajímavé jsou i texty, místy takřka surrealistické. Je v nich ukryto nějaké poselství, které by se měl posluchač snažit rozklíčovat?
Michal: Tohle je hlavně otázka na autora textů, kterým je básník Ondřej Hanus. Vlastně až na „Masakryště“ a „HeLu Hell“ jsou všechny texty převzaty z jeho sbírky „Stínohrad“, kterou Tomovi s Choldou propůjčil. A co jsem tak pochopil, sám je moc rád, že se jeho tvorba objevila v nějaké tvrdé hudbě. Za sebe musím říct, že kromě toho, že jsou zajímavé, samozřejmě trochu temné a někdy i zábavné, tak mnohdy se jedná až o jazykolamy. Třeba zrovna titulní song „Stínohrad“ jsem měl napoprvé pomalu i problém přečíst, natož si jej zapamatovat a odeřvat, což jsem nakonec pojal jako výzvu a musím říct, že mě i s odstupem času většina z nich fakt baví. 🙂
Cholda: Ondřej je básník s extrémně obrovským přehledem v tvrdé muzice. 🙂 Jsme rádi, že jsme mohli použít jeho skvělé texty!
Nové kapely mají dnes poměrně potíž s hledáním vydavatele, velká většina se o to ani nesnaží. Vy jste ale měli štěstí, neboť Berry z Magick Disk Musick vám okamžitě dal šanci. Jak se vaše vzájemná spolupráce zrodila?
Cholda: Já se znám s Berrym díky mému kamarádovi Jiřímu H., který mě vzal před několika lety na Berryho festival MAGICK MUSICK, zde jsem se s ním seznámil. Mno a jelikož je Berry sympatický chlapík a já mám slabost pro Šumavu a Sušici, tak jsem jej oslovil jako prvního a poměrně rychle jsme se pak domluvili.
Michal: On Magick Disk Musick byla pro BRAUNCHOLDU celkem jasná volba a jsme rádi, že Berry na spolupráci nakonec kývl. Přece jen vydává i kapely jako MASÁŽ nebo MASSOLA, které máme rádi a máme k nim svým způsobem trochu blízko. Od začátku tedy dávalo smysl se s Berrym spojit.
Myslím si, že hlavně díky Berrymu jste se hodně rychle dokázali na scéně zviditelnit. Podařilo se vám díky tomu spojit síly i s jinými subjekty? Myslím tím např. promotéry, webziny, případně i kapely?
Cholda: Máme celá kapela hodně známých v hudebních kruzích, takže koncerty nějak přicházely dle přátelských domluv. Zahráli jsme si s výbornými kapelami, např. s GRIDE v Teplicích, což byla asi naše nej akce, ASO-NAGA, DR FLEISCHMAN, a díky kapele znám UNCLE GRASHA´S FLYING CIRCUS, což je mňam hluk.
Nahrávka vyšla na kazetě a vinylu. Co stojí právě za touto volbou? Bude později k dispozici i na CD?
Cholda: Tato volba vznikla po vzájemné dohodě s labelem. Na začátku vzniku BRAUNCHOLDY jsme s Tomem chtěli udělat jen kazetu, ale postupem času se to vyvinulo tak, jak se to vyvinulo. CD asi neplánujeme, to by musel vzniknout velký zájem od japonských fanoušků. 🙂
Až jednou budete vzpomínat na vydání debutu, spojíte si ho rovněž s dobou covidovou? Ovlivnila tato krize nějakým způsobem vaši kapelu, případně finalizaci samotného alba? Jaký bude podle vašeho názoru rok 2021?
Cholda: Nás se covid nějak moc nedotkl, v klidu jsme si dodělali desku, v minulém roce jsme si i zahráli na skvělých akcích. A jelikož jsme každý odjinud, tak ani pravidelně nezkoušíme. Takže zdárně fungujeme dále na dálku.
Michal: Je pravda, že všechny domluvené koncerty na rok 2020 jsme s BRAUNCHOLDOU úspěšně odehráli. Zvládli jsme třeba výše zmíněné Teplice těsně před lockdownem, dokonce i přesunutý Alter fest a jeden relativně velký fest v Chodově. Pravda, nebylo možné zatím udělat žádný křest a ani hrát žádný další koncert po vydání alba, což by pomohlo s propagací i prodejem. Ale s tímhle teď bojují prakticky všechny kapely, které něco poslední dobou vydaly.
Jak si podle vašeho soudu stojí tuzemská scéna ve srovnání s tou zahraniční? Slyšeli jste v nedávné době nějakou česko-slovenskou nahrávku, která je ve vašich očích opravdu prvotřídní a konkurenceschopná?
Cholda: Já myslím, že u nás jsou velice dobré a schopné kapely. Ale asi jsme moc malí, takže se skoro nikdo ve větším měřítku neprosadil tak jako u sousedů. Samozřejmě kromě klasických kapel jako MASTER´S HAMMER a ROOT. Mám na mysli například větší kapely z Polska (VADER, BEHEMOTH, MGLA) nebo Maďarska (EKTOMORF). Myslím, že třebas TORTHARRY a CULT OF FIRE to drtí dobře… Rozdíl je v grind core scéně, kde si stojíme poměrně obstojně. 🙂
Mějte se skvěle, ať vám všechno vychází a zdraví slouží!
Cholda: Děkujeme!
ALL
https://madmusickcz.bandcamp.com/album/brauncholda-st-nohrad-full-album-2020