Jedno jediné demo stačilo k tomu, aby se jihočeští BONE ORCHARD zapsali do povědomí tuzemských příznivců doom metalu. Stalo se tak v roce 1995, kdy se hudební svět, potažmo ten metalový, točil podle úplně jiných pravidel. Vůbec se mi nechce věřit, že už je to tak dávno. O to větší radost teď mám z reinkarnace nahrávky „Moonwards“, která vyšla na konci minulého roku ve vinylové podobě. Další velká „nespravedlnost“ byla tímto napravena a osobně jsem velice rád, že jsem u rozhovoru pro Rumzine mohl přivítat Pepeho, tehdejšího zpěváka a kytaristu.
Než se dostaneme k tomu aktuálnímu, tj. vydání Vašeho počinu „Moonwards“ na LP, rád bych zabředl do dávné minulosti, ostatně jak jinak. Vzpomeneš si ještě na vaše úplné začátky? Jakou hudbou jste tehdy byli nejvíce ovlivněni?
Ahoj Aleši, také zdravím a děkuji za prostor v RUM zinu. Je to už dost dávno, ale na tu dobu se prostě nezapomíná. Ač spolužáci, byli jsme seskupení dosti hudebně rozdílných osobností, ale lze říci, že nás všechny spojoval zájem o okrajové a extrémní hudební žánry. Já nejvíc sjížděl desky od klasických deathmetalových záležitostí. DISMEMBER, ENTOMBED, PESTILENCE, MORGOTH, DEATH, INCUBUS až po death/doomy jako WINTER, PARADISE LOST, TIAMAT, ANATHEMA, AMORPHIS, TYPE O NEGATIVE, MY DYING BRIDE. Deska „Turn loose The Swans“ od posledně jmenovaných mi tenkrát dokonale učarovala. U Odoshe to bylo dost podobné s tím, že už tenkrát byl velkým sběratelem a znalcem metalových nahrávek a všechny nás zásoboval množstvím novinek z celého spektra metalového žánru. Bubeník Mára a basák Radim k tomu všemu ještě rádi poslouchali industrial.
Jak vlastně vznikl název kapely? Vůbec si nevybavuji, že byste ohledně názvu někdy něco prozradili?
Pokud si dobře vzpomínám, tak na název narazil Odosh v knize Wang-Dang American Slang.
V první polovině devadesátých let vládly doom metalové scéně zejména severomoravské spolky, které měly v médiích docela dost publicity. Vy jste se ale pak zjevili jakoby z ničeho nic. 🙂 Vzaly vás ostatní kapely jaksi „k sobě“, anebo jste s nikým v kontaktu nebyli? Měli jste mezi severomoravskými formacemi nějaké oblíbence?
Samozřejmě přehled o severomoravské doomové scéně jsme měli dobrý, pořizovali jsme si jejich nahrávky, většina věcí nás hodně bavila, částečně i proto jsme jeli točit „Moonwards“ přes celou republiku až do Ostravy (studio Barbarella). Na jednom pódiu jsme se ale tehdy potkali pouze párkrát. Nedá se říct, že bychom udržovali nějaký úzký kontakt. Hodně mě bavili BIGOTRY/DISSOLVING OF PRODIGY, HYPNOTIC SCENERY a VACUUM.
Jak s odstupem času hodnotíš tehdejší undergroundovou scénu? Kapely, ziny, koncerty, všeobecné nadšení, zapálení fans… Zkus přihodit nějaký zážitek na toto téma? Ozývají se vám tu a tam posluchači i po těch dlouhých letech?
Tehdejší česká UG scéna byla podle mě velice rozvinutá a to jak počtem kvalitních kapel, tak vším okolo. Ve srovnání se zbytkem světa jsme se neměli za co stydět, naopak. Pořádalo se hodně koncertů, na které chodilo většinou plno lidí. Nemalé množství fans neváhali strávit i mnoho hodin cestováním na dost vzdálené UG akce. Ziny, tehdy většinou množené na kopírce, jsem měl hodně v oblibě, někde na půdě jich mám doma slušnou sbírku. Celkově panovalo, jak trefně uvádíš, všeobecné nadšení. Ohledně BONE ORCHARD se občas někdo ozve, konkrétně na nápad s vydáním „Moonwards“ na vinylu mě vlastně navedl jeden fanoušek z Argentiny.
BONE ORCHARD zněli vždy hodně odlišně, i ve srovnání s výše uvedenými kapelami. Dali jste si za cíl se odlišit od „konkurence“ a nezapadnout? Nebo jste hudbu tvořili pouze přirozeně a nad ničím jste příliš nespekulovali?
Vzpomínám si, že nás moc nebavil model řev + ženský čistý zpěv, a přestože jsme měli v kapele klávesistku Markétu, která zpívala velice dobře, šli jsme jinou cestou. Samozřejmě zásadní vliv na soundu měl Odosh, který nosil většinu riffů a jeho zpěv zněl také dost specificky. Každopádně jsme nad tím nespekulovali, šlo to přirozeně.
Kazeta „Moonwards“ měla velmi solidní úspěch. O BONE ORCHARD, zcela neznámé kapele, se hodně psalo, recenze na demo byly rozhodně pozitivní, rychle jste se dostali do povědomí posluchačů atd. Přemýšlel jsi někdy nad tím, v čem ten klíč úspěchu vlastně spočíval? O takovém nástupu na scénu se mnohým dnešním kapelám může jen zdát…
Nepřemýšlel, asi prostě naše tehdejší pojetí death/doomu posluchače zaujalo. 🙂
Byl úspěch dema „Moonwards“ pro vás svým způsobem zavazující? Jak moc těžké bylo se znovu opřít do skládání a tento materiál ještě překonat? Veřejnost určitě očekávala, že brzy přijdete ještě s hodnotnějším materiálem, zvláště poté, co jste se objevili na kompilaci Breath Of Doom…
Asi bylo na místě se nad tím tenkrát tímto směrem zamyslet, ale to jsme nedělali, nevzpomínám si, že by nás to nějak svazovalo. Užívali jsme si života a když byla nálada, dělal se nový materiál, se kterým jsme následně i pár koncertů odehráli.
Mohl bys nyní zpětně osvětlit, jakým způsobem jste se ze scény vytratili? Došlo k rozpadu kapely, nebo jste se čistě přetransformovali v SEDATIVE? Co bylo tou hlavní příčinou?
Bylo to vlastně dost jednoduchý, část kapely šla na vojnu a z toho důvodu vznikla pauza. Po odkroucení základní vojenské služby už se prostě u některých členů nenašlo to správné nadšení, takže jsme to zabalili. Část BONE ORCHARD chtěla hrát dál, a tak jsme dali dohromady SEDATIVE. Přišli noví členové, kteří ovšem doom/death vlastně neposlouchali, a proto se začala tvořit i jiná muzika. SEDATIVE potom udělali dvě nahrávky – Eclipse (2000) a Coma (2004).
S novu kapelou jste už nikdy nedosáhli na úspěch BONE ORCHARD. Čím myslíš, že to bylo způsobeno? Není ti s odstupem času líto, že jste rozpracovanou kapitolu nedotáhli alespoň ke vzniku regulérního alba?
Kapela SEDATIVE šla od počátku trochu netradičním směrem, k tradičním nástrojům přibyly synthezátory a experimentovalo se jak hudebně, mícháním stylů jako hard core, metal, industrial, tak i zvukově. Vždy šlo ale hlavně o zábavu a vyšší ambice jsme vlastně nikdy ani neměli. Po SEDATIVE vznikla ještě banda THE OLD FOUR, se kterou jsme odjeli spoustu koncertů. Co se týká BONE ORCHARD, tam mi to trochu líto je, protože doom jako styl mám hodně rád dodnes a také proto, že materiál na album už byl tehdy skoro připraven.
Zbyl tedy po BONE ORCHARD ještě nějaký archivní materiál, který nikdo nikdy neslyšel? Jak případně nová tvorba zněla?
Žádný archivní studiově nahraný materiál nezbyl. Pouze vím, že někdo nahrával přímo od zvukaře z mixu živé vystoupení, kde se už hrál i novější, trochu progresivnější, materiál s vesmírnou tématikou. Myslím, že to byla akce nějak kolem roku 97/98 v Chvalešovicích, ale bohužel ta nahrávka se už dávno někde ztratila. Celkově se archivního materiálu dochovalo velice málo, tímto bych chtěl požádat fans, kteří disponují nějakými dobovými materiály s BONE ORCHARD (fotky z koncertů, audio/video nahrávky, plakáty, články), aby nás kontaktovali na FB profilu Bone Orchard.
A nyní už k tomu hlavnímu… LP reedice „Moonwards“, dárek pro všechny pamětníky, zkrátka skvělý to počin. Kdo s tímto nápadem vlastně přišel? Vzešla tato myšlenka přímo od vás?
Jak jsem již výše zmínil, na myšlenku vydání LP mě navedl fanoušek z Argentiny, který původně vlastnil kazetu „Moonwards“, o kterou přišel a rád by si pořídil jinou. Při té příležitosti se ptal také na vinyl, tak jsem si řekl proč ne a začal na tom pracovat.
Podoba vinylu vypadá opravdu moc pěkně, také přibyly texty, myslím si, že i po stránce grafiky se deska povedla. Jaké máš z toho všeho pocity, když se nyní na LP podíváš? Splněný sen? Zadostiučinění?
Díky, výsledek nás také moc baví. O grafickou úpravu se postaral Radek Popel (zpěv BOHEMYST (dříve AVENGER), AFTER RAIN, DIEVISION), za což mu velice děkujeme. Když se na LP podívám, tak mám prostě radost, že se to podařilo, protože ta nahrávka si to, myslím si, zasloužila. „Moonwards“ symbolizuje nádhernou etapu našeho života.
Co dnes dělají bývalí členové BONE ORCHARD? Kdo z vás zůstal hudebně aktivní?
Všichni bývalí členové BONE ORCHARD, až na klávesistku Markétu, kterou zavál osud do Anglie, žijí s rodinami v úžasné krajině šumavského podhůří, pod tajemnou horou Kleť v jihočeské vesnici Holubov. Jsme stále kámoši, chodíme spolu na pivo, posloucháme metal a je nám príma. Částečně hudebně aktivní jsme momentálně pouze dva, já s Márou Vernerem, bubeníkem, připravujeme studiový HM-2 OSDM projekt. Nedávno se do projektu připojil další holubovský přistěhovalec Robert Kubík (INGROWING,LOCOMOTIVE), takže to snad v dohledné době dostane konkrétnější rozměr.
Věnovali jste se doom metalu, žánru, jež se samozřejmě za ta léta proměnil. Poslechneš si i v dnešní době něco podobného? Jak např. nahlížíš na současné kapely z obdobného ranku? Máš nějaké oblíbence?
Jasně, já se v tom co poslouchám moc neposunul, jenom jsem trochu rozšířil úhel záběru. Stále jedu hlavně death a doom metal, k tomu ale i další formy extrémnějších stylů – black/thrash, post/sludge až po D-beat/crust. V každém metalovém subžánru mám své oblíbence. V doomu a přilehlých vodách mám mimo klasických old school záležitostí rád třeba DAYLIGHT DIES, GHOST BRIGADE, PALLBEARER, THE 11TH HOUR, HANGING GARDEN, ZATOKREV a mnoho dalších.
Hodně velkým překvapením je i to, že se o remaster postaral celosvětově uznávaný Dan Swanö. Jak jste s jeho prací spokojeni? Zároveň by mě zajímalo, jak jste se k němu dostali? Je to profík, který zkrátka „bere všechno“, nebo měl nějaké speciální požadavky?
S Danovou prací jsme velice spokojeni, žádné speciální požadavky neměl, i komunikace byla naprosto v pohodě. Je to velký profík, který má už dlouhá léta náš velký respekt. Dostali jsme se k němu zcela prostě, normálně jsme mu napsali a domluvili se. 🙂
Během poslední doby se na scénu vrátila spousta kapel. Objevily se dokonce návraty, na které by si ještě před několika lety nikdo nevsadil. Jak jsou na tom v tomto ohledu BONE ORCHARD? Měli byste chuť se ještě nějakým způsobem připomenout?
Ano, návratů je vidět spousta a ne vždy to stojí za to. Odpovím jako vždy, nikdy neříkej nikdy, ale u nás je to velice nepravděpodobné. Nechme mrtvé spát.
Moc děkuji za rozhovor, jsem rád, že co jsem nestihl před lety, dokázal jsem nyní dohnat…
Ještě jednou děkuji za Tvou podporu a trpělivost. Rád bych zde ještě pro případné zájemce uvedl, že LP reedice BONE ORCHARD „Moonwards“ vyšla u vydavatelství Iron Bonehead Production.
ALL