Oprášením letitého demosnímku „Heaven In Black“ to neskončilo. Znovuzrození BLACK HEAVEN se před několika týdny vytasili s novinkovým CD „Kharmic Wheel“, jehož prostřednictvím se po letech noří do hudebního kolotoče. I navzdory tomu, že hudební svět je úplně jinde, nemluvě o celé společnosti. Vášeň a chuť však jedno jsou a doommetalová pohádka může tudíž směle pokračovat. Kdo by to byl řekl, že právě BLACK HEAVEN budou úplně poslední partou, jež ponese prapor vzpomínek na slavné devadesátky? DISSOLVING OF PRODIGY, LOVE HISTORY, HYPNOTIC SCENERY, CHIMERA… však to znáte. Na mé otázky odpovídal kytarista a zpěvák Tommy Rakvica.
Tommy, kdy nastala ta chvíle… Chvíle, kdy jste si řekli, že se BLACK HEAVEN s určitostí vrátí na scénu? Už když jste vydali na CD demo „Heaven In Black“, bylo o vašem comebacku rozhodnuto? Nebo to byl takový ideální „spouštěč“?
Otázkou asi bude, co je to comeback. Pokud to, že jsme se rozhodli zpracovat kromě oprášení dema „Heaven In Black“ i starý materiál z roku 1994, tak potom určitě to směřování bylo zřejmé už během roku 2020. Jiný příběh je koncertování, tuto možnou aktivitu kapely jsme začali reálně řešit až s podzimem 2022, kdy přišla nabídka na live vystoupení v rámci křestu alba kapely DECAY. Na premiéru to vystoupení nebylo vůbec špatné. Tak jsme si řekli, že se dalším zajímavým nabídkám na živé hraní určitě bránit nebudeme. Následný koncert a křest CD „Kharmic Wheel“ na festivalu Živý Zlín 24. 6. byl důkazem, že to myslíme vážně a jsme odhodlaní naši tvorbu důstojně prezentovat. A co bude dál, to už bude záležet nejen na nás samých, ale také na nabídkách na koncertování ze strany pořadatelů a hudebních agentur. Ale to už se ocitáme někde, kam nedokážu dohlédnout.
Máš nějaké ohlasy, jak bylo „Heaven In Black“ na CD přijato? Připomněli se vám posluchači, kteří vaši hudbu v devadesátých letech poslouchali?
Se všemi, kteří si remastrovanou nahrávku koupili, jsem v kontaktu a nezaznamenal jsem jediný negativní názor. Totéž se dá říct i o recenzích ve fanzinech, které byly loni napsány. A máš pravdu, že pro většinu z fandů to znamenalo nostalgický návrat do devadesátek, s touhle nahrávkou byli najednou o hodně let mladší.???? Někteří vzpomněli i naše koncerty, které navštívili. Možná si dokonce pamatují víc než my. Za každý takový ohlas jsme rádi, pište dál!
V současné době prezentujete na CD své novinkové album s názvem „Kharmic Wheel“, které je pro BLACK HEAVEN svým způsobem debutovou deskou.???? Věřil bys cca před takovými patnácti lety, že je ještě něco takového vůbec možné? Kolikrát jsi už v sobě kapitolu BLACK HEAVEN zcela uzavřel?
To bych nevěřil ani zdaleka! Kapitolu BLACK HEAVEN jsem uzavřel koncem 1994 a nedokázal ji otevřít ani po 15 letech, kdy se mi ozval kytarista Nucleár jestli si spolu nepůjdeme někdy zahrát do zkušebny (a to jistě neměl na mysli nějaké obnovování kapely). Tehdy jsem nebyl v tom správném rozpoložení a trvalo mi pak dalších deset let, než ve mně tato myšlenka uzrála a kdy přišel čas a řekl jsem si, že ta kapitola BLACK HEAVEN ve mně vlastně nikdy uzavřena nebyla a že této kapele dlužím, abych jí pár let svého tvůrčího života ještě věnoval. Žena mi tehdy dala jako dárek nový kazeťák a já začal z šuplíku vytahovat staré kousky z archivu. A tam jsem na nahrávce z garáže našel ty zapomenuté, nikdy nevydané skladby. Zaposlouchal jsem se do nich a zjistil, že nejsou vůbec špatné a byla by velká výzva začít na nich znovu pracovat. Psal se rok 2019 a naráz se to ve mně naplno otevřelo a už nebylo jiné cesty než Nucleárovi po dlouhých letech zavolat a pustit se společně do toho.
Prosím, zkus nám nyní rozklíčovat, kterak to s materiálem na „Kharmic Wheel“ vlastně je? Pochází tedy kompletně z devadesátých let? Měl původně v této formě, samozřejmě plus/mínus, navazovat na „Heaven In Black“?
Ano, tento materiál časově i formou přesně navazoval na náš debut „Heaven In Black“ a některé z těchto nových kousků již byly i součástí našich tehdejších koncertních vystoupení. Dokonce mám i záznamy live koncertů, které jsou toho důkazem. Nebýt tedy mého odchodu z kapely na podzim roku 1994, tak bychom je záhy začali točit ve studiu. Bohužel, stalo se, co se stalo, a tyto skladby nabraly osmadvacet let zpoždění, než se jim dostalo té cti, aby byly zvěčněny ve formě, kterou si od začátku zasloužily.
Z jakého důvodu nebyl tento materiál realizován v devadesátých letech? Jednalo se hlavně o to, že jsi z kapely odešel a primárně se jednalo o tvoje nápady?
O nápady snad ani nešlo, ale když ti odejde jedna ze dvou kytar a hlas, který tu kapelu dotváří v jeden osobitý celek, tak je mnohem složitější již vytvořený materiál nacvičit s někým novým tak, aby vyzněl dotyčný autenticky a aby se v tom cítil. Takže dle mého hlavním důvodem bylo, že kluci chtěli udělat tlustou čáru a s novou sestavou začít tvořit i nový materiál. Navíc to fakt asi jinak nešlo, vždyť se mnou z kapely odešel i basák. Tam už jediná cesta byla postavit zbrusu novou kapelu, která sice dál ponese stejný název, ale více než ten název prostě zachovat nešlo.
Jak moc těžké pro vás bylo znovu se dostat do „původního emočního stádia“? Funguje mezi vámi „chemie“ jako kdysi?
Mezi námi kytaristy, kteří v podstatě muziku tvoříme, je chemie pořád stejná beze změny a já si moc vážím toho, že i po letech ten tvůrčí proces funguje podobně jako kdysi. Je to opravdu dobrý pocit, když vím, že tuto jistotu v Nuclearovi mám. Věřím, že je to oboustranné. Jen doufejme, že to bude pokračovat i nadále a to kouzlo nezmizí.
Na nahrávce vystupuje početná enkláva hostů. Dle jakých kritérií jste je vybírali? Tipuju správně, že jsou mezi nimi i tvoje děti?
Vše přicházelo náhodně a postupně, tak jak jsme dostávali nápady, kde by třeba nějaký dodatečný nástroj nebo hlas mohl dostat své místo. Těmto muzikantům a jejich nástrojům jsme dali určitý prostor a bylo už na nich, jak nahrávku obohatí. Vznikly tak netradiční příspěvky zahrané na arabskou loutnu oud (čti: úd) nebo nástroj původních Australanů didgeridoo. Zde patří naše velké díky hráčům z kapely MARACA! I saxofon, který uslyšíte, je zajímavý v tom, že není zahrán na reálný nástroj, ale Pablo Křemének použil tzv. simulátor akustických nástrojů. Dceru Aney jsem požádal, jestli by si v „No Regrets“ se mnou nezkusila zazpívat. Nápad se jí líbil a následně ve studiu natočila svůj part. Manželka Šárka si zase stále hrála doma na piano motiv z „Gone Forever“ a líbil se jí tak, že jsem ji nemusel vůbec přemlouvat, aby to trošku vypilovala a do písně party nahrála – na své piano přímo u nás doma v obýváku!???? A nakonec dala piano i jako harmonickou podporu do slok v již zmíněné „No Regrets“, kde jsme si s dcerou střihli duet. Petr Fiala na kontrabas a Lenka Hartmanová na akordeon jsou kamarádi, kterých si vážím a byl jsem rád, že souhlasili s nabídkou, aby taky zkusili nahrát nápady, které jsme měli buď přímo my, anebo nás k nim nasměroval náš zlínský hudební guru Petr Zemlák.
Jak se BLACK HEAVEN posunuli z hlediska témat, které se objevují v textech? Nebo byly texty napsány už v devadesátých letech?
Na „Heaven In Black“ tehdejší textař Petr Olbort vykresloval převážně temná zákoutí lidské duše a celkovou atmosférou se klonil spíše k typicky doomovým tématům. Ostatně na „Kharmic Wheel“ s tím pokračuje neméně zdatně ve skladbě „Isle Of The Dead“. Veškeré texty tedy vznikly až nyní, v průběhu posledních řekněme dvou let. Velký náš dík za ně patří bývalému zpěvákovi BLACK HEAVEN Marku Dolinovi, který jich na album napsal většinu. Témata jsou různá, každá skladba má svůj příběh a kdo se do nich chce ponořit více a anglicky nerozumí, tak na našem webu www.blackheaven.cz najde k anglickým textům i české překlady. Co bych ale rozhodně vyzvedl, je skutečnost, že každá skladba má kromě své hudební a textové stránky i ztvárnění výtvarné. Jarda Luhan se tím v podstatě stal dalším členem kapely. 24-stránkový booklet k CD obohatil vpravdě originálním způsobem. A i tyto jeho grafické pohledy na témata skladeb nejdete na našem webu.
Skladby, které je možné na CD slyšet, ani v nejmenším nezestárly. Doommetalovou tvář jste hodně rozvinuli, hudba se mi zdá mnohem progresivnější – jestli to tak mohu nazvat. Jak dalece se původní nápady liší od těch stávajících?
V těch původních skladbách určitě nebyly zamýšlené žádné samply ani dodatečné nástroje, toto jsme řešili až nyní, dá se říct, že na poslední chvíli. I nový bubeník si s lecčíms poradil jinak, ale určitě ku prospěchu věci. Takže moc jsme tvář těch skladeb neměnili, pokud jde o strukturu, chtěli jsme co nejvíc zachovat ducha té doby, kterou měly skladby v sobě. Pravdou je, že ve dvou věcech jsme některé momenty obohatili o novou pasáž či rozvinuli více původní nápad. Ale naprostá většina toho materiálu zůstala v té podobě, jak vznikla před osmadvaceti lety. Cílem bylo zrestaurovat staré songy, a ne je měnit, a dělat z těch původních nápadů nové písničky.
Prozraď nám něco ze zákulisí nahrávání? Něco krásně nepublikovatelného…???? Z jaké důvodu jste si vybrali zrovna studio Šopa a pana Valáška?
Jooo, tak to nevím, nic takového mě čoveče nenapadá. ???? Do studia jsme dojížděli každý den pouze pracovat a na večerní zábavu prostor vůbec nebyl. Ale třeba to bude příště jinak. ???? Ve studiu Šopa u Standy Valáška jsem začal nahrávat s kapelou FLOOD už v roce 2006 a pak jsme od 2015 navázali a pokračovali ve spolupráci na jejich posledním albu, vlastně až do roku 2021, tak dlouhá anabáze to byla! Navíc bubeník Vojta v Šopě taky nahrával s kapelou MYSTICA, takže když jsme studio pro BLACK HEAVEN řešili, byla volba jasná. A Standa je neskutečně pohodový člověk na spolupráci, umí poradit a pomoct kdykoliv je to potřeba. Jeho přístupu si moc vážím!
Kapely všeho druhu se primárně zaměřují na propagaci svých aktivit na sociálních sítích. Už jste se s tímto stačili sžít? Dá se očekávat, že i na tuto stránku se nyní více zaměříte?
Ano, už nějakou dobu náš bývalý bubeník Maxim vede profil BLACK HEAVEN na Facebooku, budeme se snažit umísťovat zde co nejvíce zajímavostí kolem kapely. Naposledy to byl videoklip ke skladbě „Gone Forever“. Ale to samé platí o našich webových stránkách www.blackheaven.cz, které jsme postupně začali budovat a kde se snažíme ucelenou a pokud možno vyčerpávající formou a obsahem shrnout všechny informace o kapele z dob minulých i z přítomnosti. Najdete zde opravdu všechno možné, např. texty skladeb a jejich předklady do češtiny, aby se všichni mohli seznámit s tématy, o kterých zpíváme. A také kresby Jardy Luhana, které ilustrují nové album „Kharmic Wheel“. Těší nás, že naše hudba oslovuje i mladou generaci, třeba právě tvůrce našeho webu Lukáš Luhan je toho dobrým příkladem.
Jaký je tvůj vztah ke streamovacím službám (Spotify, Apple Music, Deezer atd.)? Objeví se nahrávky BLACK HEAVEN i na těchto platformách?
Ano, máme toto v plánu, realizovat budeme zřejmě ještě letos někdy na podzim. S touto formou prezentování kapely problém jako kapela nemáme.
Všiml jsem si, že už hrajete i naživo. Jaké jsou vaše dosavadní zážitky s koncerty? Už jste stačili oprášit některá stará přátelství s ostatními kapelami?
V březnu jsme si dali premiéru na křestu CD kapely DECAY a opravdu jsme byli z atmosféry nadšení. Setkání s přáteli z DECAY po mnoha letech bylo příjemné, přijetí publika bylo nad naše očekávání vřelé a moc nás to hraní bavilo. Na této vlně jsme pokračovali v červnu na křestu pro změnu zase našeho CD. Na festivalu Živý Zlín se sešla spousta nadšenců této muziky, kteří naše vystoupení ocenili a z koncertu si odnesli kromě zážitku i naše zbrusu nová cédéčka a trička. Děkujeme za jejich podporu! Pokud jde o samotné živé vystoupení nutno dodat, že pracujeme se samply a všemi nástroji použitými na nahrávce i naživo a s pomocí moderní techniky tak hrajeme skladby přesně tak, jak je můžete slyšet na originální nahrávce. Přijďte nás někdy na vystoupení podpořit, věřte, že se máte na co těšit! Co se starých přátelství s kapelami týká, zatím jsme toho moc nestihli, kromě již zmíněných DECAY jsme v kontaktu např. s DIRECTOR a TORTHARRY. Ale jistě brzy přibudou i další.
Máte už v současné době připravené nějaké nové skladby?
Na opravdu nových skladbách jsme začali pracovat už začátkem roku 2021. Zatím máme tři songy téměř hotové a myslím si, že pokud jich bude do konce roku pět, tak půjdeme opět do studia, abychom mohli sebe i skalní fanoušky potěšit příští rok další nahrávkou. Možná jsou to smělé plány, ale je dobré si dávat cíle a snažit se je potom naplnit. Nám se takový přístup vyplácí.
Jak bys ve zkratce popsal dobu, ve které žijeme? Je pro tebe realita současného světa takříkajíc inspirující?
Ta doba je zcela odlišná od doby, kdy BLACK HEAVEN začali hrát. Nicméně každá doba má své a i dnes můžeme vnímat spoustu pozitivních lidských pohledů na svět, jako tomu bylo v devadesátkách. Ale je třeba říct, že v mnoha ohledech tehdy nebyl na lidi vytvářen tlak, který je dnes patrný na každém kroku. To se mi nelíbí. Tehdejší doba byla více free. Jistě se ta skutečnost, v jaké době žijeme nyní, odráží i v našich textech. Ten můj pohled na nedobrovolné umírání mladých lidí ve válce v textu „Gone Forever“ můžeme totiž vztáhnout nejen na dobu 1. světové války, ze které tematicky původně vychází, ale bohužel, i na tu dobu dnešní, právě na tu dobu, na kterou ses mě ptal. Takže asi tak, ve zkratce.
Tommy, měj se skvěle, děkuji za rozhovor!
Naopak, já děkuji Tobě za Tvůj zájem o kapelu! Přeju Tobě i čtenářům jen to dobré!
ALL