S produkcí pražského vydavatelství už jste prostřednictvím mých recenzí přišli do konfliktu, s kapelou RUiNU rovněž, zbývá tedy pro začátek představit B.B.N.U.

Dvojka z hlavního města své zvuky doluje z gramofonů. Ač se to nezdá, přehráváním, sekáním, manipulováním rychlostí, kombinováním a jinými operacemi dosahují vskutku zajímavé koláže. Ať už jde o podkladové plochy, atmosféru určující ruchy, útržky hudeb či nástrojů, vše je precizní a vyvážené. Rytmizace celku není plánovaná a díky nepochybné improvizaci je všechno velice napínavé. Střídání se děje přelévacím způsobem, takže díky absenci jakýchkoli razantnějších změn dostává celek šestatřicetiminut velmi poslouchatelný nádech. Pokud rozeznáte saxofon, smyčce, zvonkohru, klavír všechno je v pořádku… a to je teprve polovina setu. V té druhé dojde na kytaru, skřípoty, mluvené slovo, trubku i německé píšťalkový pochod.

I RUiNU si hrají s atmosférou tajuplnosti, tá má však naprosto jiné parametry, než je tomu u jejich předchůdců. Veškeré zvukovstvo tvoří sami. To sebou někdy samozřejmě nese riziko chybování. Nikoli u pražské trojky. Zkušenosti z jiných projektů, opatrné vstupování na platformu volné improvizace s industriálním podtextem vyznívá pěkně. Pěkně – myslím v intencích jiné hudby. Na ambient moc neučesané, na industriál měkké, noise to už vůbec! Bouchat do pružiny, neumětelsky foukat do saxofonu, prskat do trumpety, funět skrz klarinet. Elektronika? Jasně mačkat klávesu sampleru a kroutit čudlíkem u efektu. To jsou takové ty kraviny co umí každý! Sejít se a dělat nesmylný bordel.

Pod dramaturgickýmm vedením Josefa Jindráka vystoupily na festivalu Babí léto (19.9.2008) skupiny, Torzo Postižené oblasti, RUiNU, Birds Build Nests Underground, Zabloudila, Mahout a 01. Záznamy všech účastníků jsou vydány v podobě tří kompaktů. Kartonový obal se samolepkou na vnějšku, malý vnitřní obal patří ke standardu firmy. V rámci zlepšení je disk uložen do plastového pytlíku.

RadeK.K.