Martin „Spacosh“ Peřina začal před několika lety psát příběh projektu BETWEEN THE PLANETS, přičemž s debutovou nahrávkou „Immersion into the Unknown“ si rozhodně nevedl špatně. Na konci roku 2017 však s nově utvořenou sestavou a hosty vyprodukoval  dílo, jenž v mnoha ohledech může směle soupeřit s jakoukoli konkurencí. „Of Inner Sight“ jsem si už v recenzi řádně „vychutnal“ a jsem velice rád, že další „porcování“ mohu učinit ve spolupráci s hlavním protagonistou…

Martine, jak dlouho ti trvala příprava materiálu na aktuální nahrávku „Of Inner Sight“? Začal jsi s komponováním skladeb hned po vydání debutu?
Jelikož to mám většinou tak, že po vydání desky si musím dát chvíli pauzu, abych nabral novou energii a směr, tak fázi přípravy a ladění nového materiálu jsem započal zhruba až od roku 2014 . Celý proces pak trval cca do první půlky 2016. V červnu 2016 jsme šli do Biotech studia nahrát bubny a následně v mém studiu probíhalo nahrávání zbytku nástrojů. Nějaký čas pak zabral mix (opět v Biotech studiu), na jaře 2017 bylo v podstatě vše hotovo a bylo třeba už jen počkat na grafiku (tu nakonec vytvořil Lukáš Lancko z ISISDESIGNSTUDIA, který dělal artwork už pro první album). Takže vydání nakonec proběhlo až na podzim 2017.

Nahrávka „Immersion into the Unknown“ se setkala se solidní odezvou kritiků. Jak je to ovšem s fanoušky? Zaznamenal jsi jejich zájem o tvorbu BETWEEN THE PLANETS? Jak na tvoji hudbu reagovali např. posluchači ze zahraničí?
V zahraničí jsme zatím neměli žádný koncert, takže reakce člověk vnímá vlastně jen skrze virtuální komunikaci, případně skrz prodeje alba. Co se týká prvního alba, tak reakce od lidí byly pěkné, i když samozřejmě byli (a jsou) i lidi, kterým to nesedne, to je normální. Každopádně míra odezvy záleží taky na propagaci, koncertech a tak. To je něco, na čem je dobré pracovat kontinuálně. 🙂 My jsme začali hrát až cca rok a půl po vydání alba. Trochu mě mrzí, že vydání tehdy nemohlo být podpořeno živým hraním.

Z BETWEEN THE PLANETS se v průběhu času stala regulérní kapela. Jaká pozitiva to pro samotnou tvorbu přineslo? Budou se tvoji spoluhráči v budoucnu podílet i na komponování nových skladeb?
Proces vzniku nové tvorby probíhá stále stejně. Hudbu dělám i nadále já, jen party pro bubny nechávám zfinalizovat bubeníkem Filipem. Jeho pohled to vždy pěkně obohatí. Každopádně ten živý feeling, který pak tomu dají ostatní, je důležitý. Navíc to jsou skvělí hráči, kterým nedělá problém zahrát v podstatě cokoliv. Je super, že z původně „one man“ projektu je teď seskupení, které je schopno ty skladby prezentovat naživo.

Jak zásadně se podle tvého názoru změnil tvůj skladatelský rukopis? Dokázal bys vybrat nějaké prvky, o kterých si myslíš, že jsou tvojí současnou doménou?
Zajímavá otázka, na kterou je pro mne celkem těžké odpovědět. 🙂 Co se týká materiálu z nového alba, tak mám pocit, že ty skladby jsou dotaženější z kompozičního hlediska. Ubylo násilných přechodů a skladby tak nějak přirozeněji plynou. Ale těžko se mi to posuzuje, nemám ten potřebný nadhled. Těžko taky přemýšlet o nějakých mých prvcích, jako o své „doméně“. Určitou svojskou charakteristiku snad mají akustické pasáže (podpořené zvukem mého letitého telecastera). Tyto jsou možná nejvíce patrné v mých dalších kapelách, např. SOUSEDI.

Soustředil ses při skládání nových skladeb především na jejich „košatost“? Řekl bych, že novinkový materiál je ještě o dost pestřejší oproti debutu, nicméně je také evidentní, že do nahrávky není úplně snadné proniknout. Vnímáš to podobně?
Je to spíš takový můj způsob práce a aranžování, než že by to bylo úplně cílem, prostě to tak vyplyne. Rád si vyhraju u každé skladby s postprodukcí. Možná si s tím někdy dávám až moc záležet, dávám si odstup, abych se pak k tomu mohl zase po čase vrátit a případně něco posunout dál, nebo změnit a postupně vypilovat každý detail. Je fakt, že u některých kapel by se takový přístup nehodil . Někdy je dobré to tam prostě „naflákat“ a moc se s tím nepárat. Jinak ale nemám pocit, že by to bylo až tak moc náročné na poslech, prostě se tam toho jen děje o něco víc a chce to trochu vnímavější poslech.

Přestože je hudba BETWEEN THE PLANETS stále velmi hutná (především díky kytarovým riffům), vnímám ve vaši tvorbě stále intenzivnější vlivy post-rocku či rock-ambinetu. Považuješ tyto žánrové končiny pro tebe za doposud nejméně prozkoumané?
Hudební směry, které zmiňuješ, jsou mé oblíbené a nějak mě to tam pořád táhne. 🙂 Dokážu si představit, že na dalších skladbách bude ještě více výše zmíněných vlivů. Obecně mám raději v muzice náladu a atmosféru než technickou onanii.

Jako posluchač preferuješ spíše náročnou hudbu (řekněme podobné té, kterou sám tvoříš), nebo dáváš ve volných chvílích přednost úplně jiným žánrům?
Hudba BETWEEN THE PLANETS je pouze určitá část toho, co dělám. Mám více projektů a některé jsou i docela minimalistické – třeba SOUSEDI . To je violoncello, kytara a je to spíš o hraní si s náladou, emocemi, klidně jen na jednom tónu, když na to přijde. Tzv. post-rocku se teď nejvíce věnuji v projektu ELBE , který mám se Standou Jelínkem z kapely DYING PASSION. Na konci ledna 2018 nám vyjde první album u Epidemie Records. V lednu také vyjde první singl mého projektu MARTIANS, který mám s Martinem Schusterem (ex-MINDWORK, FA THE DAY), a tady si také pohráváme s různými hudebními směry, nemáme to nijak limitované. Hudbu tedy poslouchám různou a technická náročnost pro mě vlastně není až tolik důležitá. Nemám to tak, že pokud se ve skladbě nezahraje alespoň tisíc tónů, tak je to pro mě „nuda“. O tom, myslím si, hudba není.

Velice by mě zajímalo, jakým způsobem přemýšlíš o výsledném zvuku. Máš vždy jasnou představu, jak byl měl konečný produkt znít, anebo k tomu ideálnímu obrazu dospíváš po etapách a takříkajíc evolučně?
Pokud se jedná o vznik konkrétní skladby, tak je to spíše evolučně. Na začátku si víceméně jen v hlavě načrtnu, kam by se daná skladba měla ubírat – nějaký záměr, vizi – rámcově. Pak při vlastní realizaci je to spíš takový evoluční vývoj. Ono to vlastně obdobně funguje u celého alba – člověk má nějakou i konkretní představu, jak by to mělo znít a vlastně všechny kroky k tomu (i podvědomě ) směřuje – prostě je k tomu tak nějak nasměrován tím záměrem. Ale finální reálný výsledek je vždycky závislý i na dalších okolnostech a ve výsledku je to z části taková míchanina reality s vizí. Ovšem taková, se kterou je člověk v ideálním případě ztotožněn a bere to tak, že je to 100 procent toho, jak to nejlíp v daný okamžik dokážu udělat, ohlídat apod.

Můžeš prozradit, jaká tuzemská nahrávka tě po stránce zvuku nejvíce zaujala? A nemyslím teď zrovna BETWEEN THE PLANETS… 🙂
Namátkou třeba Lenka Dusilová & BAROMANTIKA – V hodině smrti.

Na albu se jako host objevil i norský saxofonista Jørgen Munkeby. Jak ses k jeho angažování dostal? Přál sis předně jeho účast na desce, nebo jsi především řešil saxofon jakožto nástroj, který se skvěle hodil do konkrétních skladeb?
Měl jsem na desce dvě místa, kde by se hodil nějaký charakteristický saxofon. Munkeby má svůj nezaměnitelný rukopis a vždy se mi jeho hra hodně líbila. Na internetu jsem si všiml, že je nakloněn spolupráci s ostatními kapelami, tak jsem mu zkusil napsat a k mé radosti jsme se domluvili. S výsledkem jsem nadmíru spokojen.

BETWEEN THE PLANETS je prozatím kapela spíše instrumentální. Bude to tak i v budoucnu? Jaký rozměr by podle tvého soudu vaše hudba získala? Už jsi pro BETWEEN THE PLANETS napsal třeba i nějaký „zkušební text“?
Zdá se, že v budoucnu by pár skladeb na albech BETWEEN THE PLANETS mohlo být zpívaných. V současné době mám doma předprodukční verzi jedné nové skladby, která bude se zpěvem a zní to podle mého názoru parádně. Někdy na jaře by to mělo být venku (snad i s klipem). Text v tomto případě napsal zpěvák. Vypadá to sice pouze na studiovou záležitost, ale  myslím si, že jako zpestření desek to rozhodně nebude na škodu. Hlavně mě to motivuje přemyslet jinak nad psaním skladeb, nehledě na nové nápady, které v souvislosti s tím přicházejí. Ale pokud by se našel zpěvák, který by s námi chtěl fungovat i na koncertech, tak bych se tomu asi nebránil.

Co můžeme od BETWEEN THE PLANETS očekávat v následujících obdobích? Je ve vašich možnostech vydat další nahrávku mnohem dříve? Myslíš, že intenzivnější práce by mohla novému materiálu přinést něco, co se ve vaší tvorbě ještě neobjevilo?
Jak jsem už uvedl, na jaře bychom chtěli zveřejnit jednu novou skladbu se zpěvem. A celkově více uveřejňovat singly, které překlenou mezeru mezi vydáním dalšího alba. Kdy další album vyjde, prozatím nejsem schopen odhadnout. Intenzita práce je samozřejmě důležitá věc, ale nové skladby také potřebují patřičně uzrát a to nejde uspěchat.

Děkuju moc za rozhovor a na závěr bych se ještě zeptal na to, kde vás budou moci fanoušci v dohledné době vidět naživo.
Rovněž moc děkuji za rozhovor a za zajímavé otázky. Na únor a březen letošního roku je v plánu turné „Svlékni Tmu Tour 2018“ , které pojedeme spolu s DYING PASSION a ELBE. Budem moc rádi, když se přijdete podívat.

Termíny koncertů jsou zde:
08.02.2018 – Praha, Modrá Vopice
09.02.2018 – Plzeň, Divadlo Pod Lampou
10.02.2018 – České Budějovice, MC Fabrika
23.02.2018 – Šumperk, H-club
24.02.2018 – Karviná, Hard Rock Cafe
02.03.2018 – Banská Bystrica, Tartaros Club
03.03.2018 – Uherské Hradiště, Klub Mír
09.03.2018 – Česká Třebová, Modrý Trpaslík
10.03.2018 – Brno, Melodka

ALL