Jsem skutečně rád, že v R.U.M. zinu mohu zrecenzovat nahrávku estonské kapely BESTIA, které přednedávnem vyšlo CD „Ronkade parved“. Do rukou se mi dostala přímo verze od Hexenreich records, což je domovský label podepsaný prakticky pod každou nahrávku této skupiny. Disk ovšem není uložen v klasické krabičce, ale v digi-packovém paklíku DVD formátu. Celé to vypadá skutečně moc pěkně! Abych ovšem nezapomněl…ústřední postavou této skupiny je kytarista Andres, kterého jsem měl možnost potkat při svých cestách po Pobaltí. Skromný chlapík mi v té době poskytl spoustu informací ohledně estonského metalu, zasvětil mě do tajů zdejších skupin či nenápadných projektů až do takové míry, že jsem zůstal věrným pozorovatelem tamní scény až do dnešních dob. V Estonsku zkrátka metal žije a pozornost mu věnují i ústřední media ve státě.
Abych ještě připomenul jednu skutečnost. O kapele BESTIA jsem už v R.U.M. zinu několikrát psal a samotný Andres odpovídal na mé otázky (rozhovor se nachází ve stejnojmenné sekci doposud) ohledně pagan metalového dílka „Hallutsinatsioon“, které pro kapelu znamenalo vlastně první větší průnik do lůna estonské scény. Na následovníka se ovšem čekalo poměrně dlouho, jelikož se formace tak trochu ponořila do personálních problémů a dokonce vypadalo tak, že po prvotním nadšení přijde hrubé vystřízlivění. Andres měl ale štěstí. Narazil totiž na výborného vokalistu V. Arckharuma, který zničený soubor skutečně nastartoval, ba co víc, přinesl do tvorby skupiny nové nápady a zároveň rozšířil pole její stylové působnosti. I když rozšířil… z původní tváře kapely toho moc nezbylo, novinka na debutovou desku vůbec nenavazuje.
Stačí jen pohlédnout na promo fotky! Hoši se utrhli ze řetězu a poprvé ve své historii se jejich tváře blyští war-paintem! A k tomu ty kápě! Že by vývoj úplně na druhou stranu? Mohlo by se zdát, naštěstí to však neplatí o hudební produkci. BESTIA se vyprofilovala do velice zajímavých tvarů. Po stránce zvukové je příklon k black metalu jednoznačný, zvuk je typicky „řezavý“ a hlavně v rychlejších skladbách je příklon k tomuto žánru neoddiskutovatelný. Druhá strana mince ovšem obsahuje mnohem pestřejší menu. Kapela do své tvorby protlačila nejeden nevšední nápad, který s ústředním žánrem nemá vůbec nic společného. Zastavit se mohu např. u rockových vsuvek či přímo dirty rockových elementů, jež vzdáleně mohou připomenout slavnější kolegy LOITS. To však není nic proti zařazení saxofonu, který dostal v některých skladbách skutečně hodně prostoru. Komplexní náladotvorný kontrast je pak skutečně pikantní. Jako kdyby se black metalová kapela nějakým zvláštním způsobem ocitla v bluesovém klubu, kde překvapení černoši s otevřenými ústy hledí na estonské šílence. Kapelu skutečně musím pochválit, jelikož ze saxu vytvořili legitimní nástroj s vlastními vskuvkami. A že se skutečně nejedná o primitivní „troubení“! Dalším nástrojem, který zde zaslechnete je píšťala, opět jedna z dalších novinek, která na albu nalezla své místo (poslechněte si skladbu „Arg sodalane“). Vítězoslavnou pochvalu pak závěrem podstupuji již výše zmíněnému vokalistovi. Jeho hlasivky jsou skutečně nezdolatelné, blackový skřehot naprosto jedinečný, nehledě na časté střídání poloh, mezi kterými figuruje zpěv čistý, a nebo se v některých chvílích jedná dokonce o recitaci. Lyrika obecně v jazyce mateřském.
„Ronkade parved“ je určitě nejlepší deskou, kterou Andres a spol. vytvořili. Pokud kapela vydrží pohromadě, může v budoucnu atakovat příčky úplně nejvyšší. Alespoň tedy co se týče vlastní domoviny. Nejdůležitějším zjištěním však pro mě je, že tuhle placku si vždycky rád pustím. Zajímavá nápady, vyvedený zvuk a nebojácný přístup. Doufejme, že na další desku nebudeme čekat dlouho…
ALL
[yt-black]Cq6tQGJfrF4&feature=related[/yt-black]