Nedávno jsem v hospůdce s kamarády probíral zajímavé téma. Otázka zněla: stačí hudební kvalita k tomu, aby se kapela dokázala dostat pod křídla renomované firmy? Jeden z mých kolegů pravil: už se o tom nebavte, stejně je to všechno o kontaktech a kamarádšovtu. Kdo má tedy pravdu? Zkuste se zamyslet i Vy! Nicméně proč jsem tuto recenzi začal právě takto? BALROG je totiž francouzský „objev“, patřící pod křídla mocných Holy records a můžete si být jisti, že na jejich metalové scéně existuje x zajímavějších kapel, ovšem jsme zpět u těch „proklatých“ kontaktů. BALROG tvoří prakticky jeden člověk, jmenující se Sébastien Tuvi (jinak legitimní člen brutal death metalové kapely ABORTED). Také ostatní najatí hudebníci patří do zkušeného metalového arsenálu. Namysli mám především členy kultovních MISANTHROPE, kytaristu Anthony Scemameho a bicmana Gaëla Féreta. A to není rozhodně všechno! Sébastien si do kapely přivedl také Anthonyho sestru, Olivii (jinak také ABORTED), hrající na basu (doporučuji navštívit oficiální stránky kapely, na vlastní oči uvidíte, jak vypadá pravá black metalová čarodějnice). Nicméně silná sestava budí u posluchačů respekt a přiznávám se, že také já jsem se stejnými pocity k této desce přistupoval.

Album „Bestial Satanic Terror“ navazuje na pět let starého předchůdce „Kill Yourself“ a už samotným názvem předurčuje posluchače k tomu nejbestiálnějšímu black metalovému masakru. Zřejmě největší devízou nahrávky je skutečně výborný zvuk. Jeho syrovost a mrazivost musí každého black metalového fajnšmekra zvedat ze židle. S kvalitou materiálu je to však o něco slabší. BALROG jsou totiž až příliš silnou odpovědí na MARDUK a DARK FUNERAL v jednom. Osobně zde postrádám jakousi vlastní „auru“, která by mě do alba ještě hlouběji stáhla s sebou. Deska působí spíše „povrchním“ dojmem, a to i přesto, že je z ní cítit hudební profesionalita a nepřeslechnutelný instrumentální um. Skladby samy o sobě nepůsobí vůbec špatně, ovšem po vzájemné pospolitosti ani památky. Mezi nejlepší patří přece jen barevnější skladby jako např. „Give War a Chance“ nebo „Where All Paths End“, zatímco přímočaré „sypačky“ působí značně nedůvěryhodně, a jak už jsem výše nastínil, jsou až moc načichlé „severním větrem“. „Bestial Satanic Terror“ je tedy vcelku podařené dílo, které si však cestu k mému srdci nenašlo. Třeba se to podaří vám!

A teď zbývá ještě uzavřít kruh další otázkou: jsou ti BALROG opravdu natolik výjimeční? Možná bych měl připomenout, že právě MISANTHROPE už pěknou řádku let vydávají své nosiče pro Holy records a samozřejmě patří k nejobletovanějším francouzským artiklům a možná právě proto měli BALROG cestu k úspěchu hodně zjednodušenou. Sakra, jak to tedy s tím undergroundem je? Stoprocentní odpověď zřejmě neexistuje…

ALL