V posledních letech nejvíce vyhledávám japonskou muziku. Je-li neznámá, nekomerční jsem rád, ale objevují se i tituly, které si poslechnu minimálně jednou a někdy i naposled. Co jsem ale chtěl zmínit je taková bezvýznamná drobnost. Jak mám ve svém vnitřku přistoupit na roztodivné spolupráce a účast nejaponských hudebníků. Někdy jich je v projektu víc, než účastníků z souostroví. Doposud jsem nezaujal postoj a buď tento fakt přejdu mávnutím ruky, nebo titul obejdu. Jedním z takových je tato deska, jíž obejít nešlo.

AUS je autorský projekt Yasuhiko Fukuzano, která všechny písně napsala a produkovala, ovšem k výslednému tvaru jí dopomohli i další muzikanti, ponejvíce zpěváci a zpěvačky jako třeba Sylvian Chaveau (1), cokiyu (2,3,4), Yukiko Okamoto (5) a Lindsay Anderson (7). Kromě nich jsou tu uvedeni i spoluproducenti mondii (1), Takafumi Tsuchyia (2,3), Andreas Berger (5) a Craig Tattersall (8). Tihle všichni spoluvytvořili písničky tak křehké, že je lepší ani nemluvit, aby se nerozpadly. Snově ‚chytrá elektronika‘, opatrně používané mraky samplů reálných nehudebních nástrojů i konkrétních zvuků. Chvíli jen tak ledabyle poletují, aby se vzápětí pospojovaly do formy, která snese pojmenování písnička. Autoland (5) je pohledem krasohledu, kde se přeskupují pestrobarevné skleněné střípky a k tmu nohou postrkujete plastového sněhuláka, ve kterém klinkají rolničky. Častěji však budete poslouchat zaseknutý sampler, jinak naprogramované bicí, jazzovou náladu, éterické vokály, klavíry, klimpry, hrací strojky, jemné lupance, laptopové škraby, beaty či nebeaty, atd. Dá se říci, že takhle nějak by mohl vypadat zpomalený digitální rozklad Ecstasy Of St. Theresa nebo přeskupení hudby v čase a prostoru.

Předchozí věta byla myšlena jako příměr projektu Aus, ale u remixů už je to fakt. Motoro Faam se zmocnil skladby „Hero Of The Paper Boy“ (2008). Neznám ji, ale v rámci kontextu snad udržel náladu, ať už množením, sekáním nebo opakováním. Middle Most překopal Ametsub. Předělávka songu Middle March z roku 2004 a taktéž splňuje srovnání s konáním původní tvůrkyně. Samply jsou řazeny a manipulovány nervně s cílem dosíci klidu. Rozporuplné, zajímavé. Závěrečné a zároveň nejdelší přemíchání je od „The World On Higher Grounds“. Ambientní, skoro až hudba léčivých vibrací vyššího myšlení nabíhá, roste, šíří se, přelévá a končí. Jak je to tedy s tím omezováním a cenzorováním nejaponských výtvorů? Nevím…

RadeK.K.