Promo kopie dorazila v naprostém pořádku, navíc se vším co k tomu patří. Přiložena je tisková zpráva (PR – press release) s krátkou historií, diskografií, detaily o aktuální desce, několika výseky recenzí prestižních časáků a na reversu fotky z koncertů. Osmatřicetiminutový disk s celobarevnou dvoustránkou je doprovozen nášivkou s logem AUDIO KOLLAPS.

Ostřílení kozáci z Německa, se kterými už jste dozajista museli přijít do styku, se s tím nemažou. Vskutku výživná porce mixů tvrdých stylů. HC pohoupáníčka, crustová drzost, power-violence záblesky, metalická hutnost, grindový tlak. Vše je nenásilně prostřídáváno, kombinováno hrdelním křikem v německém podání. Nenechejte se odradit, němčina je neznatelná. Mix nahrávky je přehledný, poslouchatelný i na několikeré opakování. Trochu divný je činel, který zní jako syčení páry, ovšem to neříkám abych našel nějakou mouchu. Relativní normálnost zajišťují kytarové škrtačky i pevná baskytara. Zvláštní jsou kytarové efekty navozující syntezátorové vstupy (např. 3,4,5,13,14). Nejsou nijak vlezlé, ovšem všimnete si něčeho zvláštního. Tak jako jsou kombinovány elementy extrémních hudeb, mění se i nálady skladeb. Zkušení chlapíci ví co a jak, takže po několika sypanicích dojde na volnější, náladotvornou, přesto stále peprnou šumivku „Der letzte Schrei“ (7), nebo skočnou „Deustche im Dübelwahn“ (9). Poté už se opět dočkáte svižné jízdy, která vydrží až do konce desky.

Je-li Vám to málo, poohlédněte se po předchozích celoformátech „Ultima Ratio“ (2002), popř. „Music from an Extreme Sick World“ (2005).

RadeK.K.