Instrumentální metal bývá často neprávem redukován na chladnou, technickou disciplínu, v níž údajně chybí emoce, příběh i lidský rozměr. ABSTRACT však už po celé tři dekády systematicky a přesvědčivě dokazují, že opak může být pravdou. Od poloviny devadesátých let totiž staví svou hudbu výhradně na instrumentálním vyjadřování, protože lidský hlas by v jejich případě mohl paradoxně působit spíše jako rušivý element než jako přidaná hodnota – i když, kdo ví, kam by se jejich výraz mohl v jiném vesmíru ubírat. Nicméně i naživo slouží mikrofon maximálně k občasnému navázání kontaktu s publikem, neboť samotná hudba mluví zcela dostatečně, hlasitě a přesvědčivě. Kdo by snad pochyboval o její energii, intenzitě a fyzickém dopadu, tomu obvykle stačí jediné osobní setkání na některém z jejich koncertů, kde se (skutečně!) abstraktní kompozice mění v hmatatelný zvukový proud.
Banskobystričtí loni oslavili třicet let existence a vydání nového alba „Monogram“ lze bez nadsázky považovat za tu nejpřirozenější a zároveň nejdůstojnější formu oslavy. Devět skladeb zde vytváří kompaktní koncepční celek, který posluchače nenápadně, ale vytrvale vtahuje do tajuplného příběhu ženy jménem Valérie. Ta během zdánlivě obyčejné procházky městem narazí na podivný dům a impulzivně se rozhodne vstoupit dovnitř – aniž by tušila, že tím otevírá sled událostí prostoupených symbolikou, vnitřními reflexemi, životními ozvěnami a významovou nejednoznačností. Každá skladba zde funguje jako samostatná kapitola tohoto hudebního románu, přičemž zároveň ponechává dostatek prostoru pro vlastní interpretaci a osobní cítění.
ABSTRACT na „Monogramu“ znovu a velmi přesvědčivě potvrzují, že patří k mistrům práce s atmosférou. Hudba se přirozeně přelévá od melancholických, introvertních a kontemplativních pasáží k ostrým, místy až agresivním momentům, aniž by přitom ztratila vnitřní soudržnost nebo tolik potřebnou kontinuitu. Tento kontrastní přístup je kapele vlastní už z předchozích alb, tentokrát však působí ještě vyzráleji, sebevědoměji a výrazně filmověji. Celá deska tak evokuje soundtrack k neexistujícímu filmu (místy až hororového ražení), který může v paměti posluchače vyvolat ozvěny kultovních VHS klasik, na nichž vyrostla celá generace vášnivých diváků.
Zároveň je patrné, že kapela ani po letech nezůstává uzavřena ve vlastním stylovém mikrosvětě, ale naopak dál rozšiřuje své žánrové hranice. Moderní post-metalové postupy se zde zcela přirozeně prolínají s charakteristickým rukopisem ABSTRACT, výrazně například v rozjímavé kompozici „Something Between Us“, která jasně ukazuje, že ani současné trendy nejsou této formaci cizí. Experimentálnější polohu pak reprezentuje skladba „Memoirs“, jejíž zvukomalebný, téměř ambientní úvod patří k nejsilnějším a nejpůsobivějším momentům celé desky. Na albu se ovšem objevují i jemné stíny původní tvorby, které působí spíše jako vědomé ohlédnutí než jako krok zpět. Například ve skladbě „Nobody Sees That“ je zřetelně cítit rukopis starých ABSTRACT – jako by šlo o lehce nostalgický, retrospektivní pohled do vlastního zrcadla, v němž se minulost setkává se současností. Vrchol desky přichází se skladbou „Room With a View“, jež v sobě koncentruje mnoho z toho, čím je Monogram výjimečný. Jemné, avšak výrazné využití trubky dodává skladbě nečekanou hloubku, křehkost i emocionalitu a zároveň ukazuje, jak citlivě dokáže kapela pracovat s barvou zvuku a dynamikou aranží. Právě zde se naplno projevuje schopnost ABSTRACT vyprávět příběhy beze slov a bez nutnosti explicitních gest.
„Monogram“ je silná, promyšlená a opakovaně poslouchatelná deska, která si žádá čas, soustředění a otevřenost. ABSTRACT možná nestojí v hlavním proudu reflektorů, přesto dlouhodobě potvrzují, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co instrumentální metal ve středoevropském prostoru nabízí. Jako někdo, kdo kapelu sleduje už od prvního dema, mohu s potěšením konstatovat, jak výrazně se jejich hudební vize rozvinula – a že její cesta zdaleka nekončí. Zároveň je však třeba dodat, že se stále pohybujeme v poměrně specifickém metalovém teritoriu: aby si z tohoto alba posluchač odnesl maximum, musí pečlivě naslouchat a přijmout fakt, že poslech je zde neoddělitelně spjat se správným rozpoložením.
ALL
Skladby: Aluminium House, A Room with a View, Something Between Us, Nobody Sees That, Memoirs, Storm Phoenix, Stereolies, Spheria, Good Morning Night