Hovoříme-li o folkmetalovém žánru, jedné ze speciálních odnoží „těžkého kovu“, nemůžeme v této souvislosti vynechat estonské METSATÖLL. Ti si za dvacet let vybudovali na metalové scéně velmi dobrou pozici a svým způsobem se jim podařilo překonat i všeobecný pokles zájmu o tento styl. Jenže Estonci byli vždy tak trochu jinde. Jejich pozice na domácí scéně je vpravdě úplně neskutečná, v Česku si něco podobného představit opravdu nelze. Jsem doopravdy moc rád, že si na mé otázky našli čas v podstatě všichni členové, jež si interview poctivě rozdělili.
Děkuji za možnost s Vámi pohovořit! Zároveň Vám upřímně blahopřeji k vydání nového alba. Jak ho vnímáte ve srovnání s těmi ostatními?
Markus: Z našeho nového alba máme opravdu velkou radost. Myslím, že je to zatím naše nejlepší nahrávka. Stylistika psaní písní je podobná té, kterou jsme kdysi použili na albu „Hiiekoda“, emoce jsou pak podobné desce „Äio“. Každá ze skladeb je jiná, ve výčtu songů není nic, co by tvořilo pouhou výplň.
Vypadá to, že jste dokázali do nové desky dostat spoustu čerstvé energie a skvělých nápadů… Je to dáno onou tvůrčí přestávkou? Přece jen, nová deska vyšla po pěti dlouhých letech.
Markus: Po albu „Karjajuht“ jsme hodně cestovali. Za jeden rok jsme odehráli více než 100 koncertů. Když ovšem tvoříš album, potřebuješ na to dostatek času. Je zkrátka nutné nechat všechno ostatní běžet a zaměřit se pouze na hudbu a texty. A tím jsme se vždycky řídili. Nové album zkrátka uděláme teprve tehdy, když se rozhodneme, že ho uděláme. Ne z toho důvodu, že bychom ho měli udělat.
Lauri: Ve skutečnosti jsme nikdy žádnou pauzu neměli. Přinejmenším se cítíme, jako by nic takového nebylo – má to stejný účinek jako návštěva některých vzdálených příbuzných, kteří mají malé děti. Nevidíte je pár let a pak se s nimi na nějakém místě setkáte a zjistíte, že mezitím povyrostly. Chci tím říct, že dění okolo METSATÖLL bylo plné aktivit… Turné, demo nahrávky, zkoušení. Mezitím byly vydány dvě kompilace, kam jsme umístili dva nové songy. A pak jsme samozřejmě vyhodili našeho sebestředného bubeníka Marka. Po krátkém hledání jsme ovšem našli velmi dobrého a kreativního hráče Tõnisa Noevereho, se kterým jsme nyní už více než rok. Mám pocit, jako kdybychom Tõnise znali celý život, je to opravdu skvělý kamarád. Navíc je schopen hrát na mnoho různých nástrojů. Ve studiu jsme ho jednou ráno přistihli s kytarou, zkoušel si tam tenkrát pro sebe nějaké riffy, ze kterých jsme nakonec udělali jednu z našich nových písní.
Jak rozdílné bylo nahrávání tohoto alba ve srovnání s předposledním počinem „Karjajuht“? Co je ve vašich životech tou největší inspirací, kterou přinášíte do kapely? Je pro Vás METSATÖLL jakýmsi alternativním způsobem vyjádření?
Markus: Abych ti řekl pravdu, příliš se nahrávkou „Karjajuht“ nezabývám. Od té doby uběhlo už docela dost času a v mé mysli teď spíše rezonuje nové album. Také si myslím, že „Karjajuht“ bylo vytvářeno až s přílišným úsilím, jednotlivé skladby jsou krátké a nahrávka je celkově hodně rozzlobená. Zní jako zbytky z alb „Äio“ a „Ulg“ s nižším laděním. Jinak nová inspirace vzešla z našeho společného zkoušení.
Lauri: Pro mě osobně je hodně inspirativní každodenní život. Inspiraci nacházím v knihách, poezii, u mých blízkých. Hudba je můj každodenní život a METSATÖLL je součástí té hudby. V mnoha ohledech se však hraní liší, zvláště pak když hraješ v kapele, ve které máš velmi důležitou roli. Zároveň je ale nutné, aby člověk sdílel své nápady s ostatními. Když jsou všichni tvoji kamarádi dobrými lidmi, je snadné se s přetlakem inspirace dobře vypořádat.
Odchod dlouholetého bubeníka Marka jste už zmínili. Můžete prozradit, proč z kapely odešel? Jste s ním stále v kontaktu?
Markus: Ne, nyní už o něm nic nevíme. Jen můžu říct, že teď jsou v METSATÖLL nejlepší členové. Jsme upřímní, máme rádi to, co děláme. Jsme ten pravý „wolfpack“.
Lauri: Ano, Markovi jsme jako kapela dali několik stovek koncertů a sdíleli jsme s ním všechno od pódia až po hudbu. Abych byl upřímný, hned jak jsme vzali Marka do kapely, říkali jsme si, že s námi nemůže vydržet dlouho. No a tento okamžik nastal někdy před rokem – lepší pozdě než nikdy. Já osobně doufám, že ani my, ani žádný muzikant nebo podnikatel, nebude mít tu čest s ním komunikovat. Zároveň ani já sám nikterak nehodlám jeho další cestu sledovat. To je ten rozdíl, neboť s aktivitami ostatních bývalých členů jsem poměrně dobře obeznámen. Náš první bubeník Silver Rattasepp – Factor překládal texty METSATÖLL v průběhu dlouhých let, a taktéž překlady textů z aktuálního CD jsou jeho prací. Náš první kytarista Andrus s námi v nedávné době několikráte vystoupil se současnou sestavou METSATÖLL, a to v rámci oslav dvacetiletého jubilea. METSATÖLL se starými kamarády vždycky držel pohromadě.
Pro vaši kapelu byla vždy výsadou neuvěřitelná tvořivost a kreativita. Jak se ale dostat do toho ideálního stádia, aby z vás vzešlo vůbec to nejlepší? Jakým způsobem získáváte nejlepší nápady?
Markus: Náhodně. Nejlepší riffy obvykle pochází ze zkoušek. Ve zkušebně si jen tak náhodně hrajeme a nějakým způsobem se vždycky dobereme k něčemu zajímavému. A pak někdy něco vznikne, když jsme třeba na cestách.
Lauri: Chceš-li řezat obilí, musíš nejprve začít pluhem. Nemůžeš prostě chodit s kosou v lese a čekat, že se někde za kouzelnou břízou objeví skrytý ječmen. Abys vytvořil dobrou píseň, musíš zkrátka hrát každý den. Abys vytvořil dobrý text, musíš denně psát – jinak dobrého verše nikdy nedocílíš. Nemá smysl čekat na múzu na růžovém oblaku – ty sám musíš být svou vlastní múzou.
Co byste řekli, že vás odlišuje od ostatních umělců, kteří se pohybují v obdobném žánru? Co ve skutečnosti dělá METSATÖLL tak jedinečnými?
Markus: To je otázka, na kterou bys měl odpovědět hlavně Ty. 🙂
Tõnis: Neznám žádnou jinou kapelu, která má ve stejné kapele Markuse, Lauriho, Raiva a Tõnisa. 🙂
Lauri: Každý soubor je jistě nějakým způsobem jedinečný – i když třeba kopíruje hudbu jiného souboru. Na světě jsou tisíce kapel a nahrávání hudby je dnes poměrně snadné. Proto existuje méně a méně zcela odlišných kapel. Paradoxně však definice stylů je stále jaksi složitější. „Tahle kapela hraje punk“ – ve skutečnosti ale úplně přesně nevíme, co se pod tím může ukrývat. A teď: „Metsatöll je nejlepší folk-metalová kapela z Estonska!“ Nicméně ani mi sami nevíme, jak by ten „pagan“ měl vypadat. A co nás odlišuje… Je možné, že existuje nespočet různých „Metsatöll kapel“ – téměř tolik, jako je našich posluchačů. Každý z našich obdivovatelů může mít svůj vlastní Metsatöll, který může být dále interpretován ve stovkách a tisících různých způsobů. Někdy je opravdu pěkné číst všechny ty recenze na nás: „Měli byste dudy zahodit do popelnice, pak teprve budete tou pravou folkmetalovou kapelou!“ Nebo: „METSATÖLL musí hrát jen lidové písničky a zpívat pouze lidové písně, pak to bude dobré!“ A nebo ještě takhle: „Jediné normální písničky METSATÖLLu jsou ty, kde se vůbec nezpívá!“
Zdá se mi, že každý posluchač si z METSATÖLL vytváří svou vlastní a hodně osobní kapelu. Za tohle jsem opravdu moc rád. Proč tedy nepokračovat s tou jedinečnou hudbou!
Jinak jsem si ještě vzpomněl, že jsme se objevili na festivalu Cemunnos Pagan, který se uskutečnil ve skotském Saor Patrolu. Hráli tam třeba BOISSON DIVINE z Francie a my jsme si říkali, že takové hlasy asi nikdy mít nebudeme. Ale zároveň každá z kapel tam byla jedinečná. Celý večer spolu zpívali kamarádi ze Skotska, Estonska a Gaskoňska, a my jsme se tam cítili zatraceně neopakovatelně. Společně jsme zpívali, hráli, bavili a opíjeli se za dobré dny, které přijdou… a za ty, které už přišly. Hudba je univerzální ve své jedinečnosti.
Fanoušci doufají, že s vydáním nového alba budete pravděpodobně chtít natočit i nějaké to další povedené video. Proč se zatím tak nestalo?
Markus: Dobrý starý důvod … peníze. Když nahráváme a produkujeme všechno sami, náklady jsou obrovské. Ale ano, nějaký klip se určitě pokusíme vytvořit.
Lauri: Ano, nyní oznamujeme oficiální soutěž o těžbu zlata – vítěz může udělat práci pro líné a chudé lidi z METSATÖLL a bude jim udělena spousta vavřínů, medu a medoviny. Ale teď vážně… Pracujeme na tom, aby i toto znovu dobře fungovalo.
Hrajete již mnoho let a zatím se vám daří udržet hudbu zajímavou. Člověk slyší libovolnou skladbu a okamžitě mu musí dojít, že poslouchá METSATÖLL. Přitom se mi ale nezdá, že byste se nějak zásadně opakovali. Váš komentář?
Lauri: Děkuji ti za taková slova! Někde v našem šuplíku se nachází silný svazek s různými skladbami, z nichž všechny už zněly jako jedna další píseň od METSATÖLL. Žádná z těchto stránek se ovšem z nějakého důvodu na desku nedostala. Album je skvělou věcí v tom, že hudebníci na něj nemají povinnost dávat všechno, co natočí. Konkrétní skladbu však mohou využít pro jiné účely, případně pro úplně jinou komunitu. Nebo jedině počkat na dny, kdy to bude v módě a budeme se sami opakovat!
Dlouhodobě jste spolupracovali se Spinefarm Records, ovšem novinku jste se rozhodli vydat sami. To je docela překvapivá změna…
Markus: Žádné velké tajemství. Smlouva vypršela a je to. Doufali jsme, že možná Universal Baltics by desku vydali, ale nakonec měli jiné plány. Tak jsme se tedy rozhodli, že když už je METSATÖLL 20 let, vydáme si to sami.
Jakou mají METSATÖLL v Estonsku pozici? Jste stále na absolutním výsluní zájmu? Jak je to kupříkladu v ostatních zemích? Domníváte se, že dnes v podstatě kdokoliv může udělat slušnou kariéru, když se mu dostane obrovské podpory ze všech různých stran? Myslíte, že jen „dobrá hudba“ je jedinou věcí, kterou umělec potřebuje, aby uspěl?
Markus: Myslím, že naše pozice v Estonsku je stále stejná. Nacházíme se někde mezi undergroundem a popem. Ten důvod je jednoduchý. V Estonsku není žádná jiná kapela jako jsme my. Pro ostatní země jsme ale byli vždycky tím „podzemím“. Jinak samozřejmě jen „dobrá hudba“ rozhodně nestačí. Kapela určitě potřebuje hodně štěstí. A ano, určitě je třeba řádná propagace, která musí běžet soustavně a pořád.
Tõnis: Velmi pravděpodobně jen dobrá hudba nestačí. A někdy ani nepotřebuješ dobrou hudbu k tomu, abys uspěl! Potřebuješ určitě nějaké to štěstí a zároveň musíš hodně tvrdě pracovat na propagaci. Trocha talentu a charisma to nezhorší. 🙂
Lauri: Opravdu věřím tomu, že METSATÖLL mají vždy něco nového a vzrušujícího, co mohou v rámci hudby nabídnout. Jít a udělat úspěšnou kariéru, to opravdu nemohu nikterak komentovat. Každý den můžeme vidět, že hudební byznys a hudba jsou úplně jiné věci. Pokud se nějaký obchodník rozhodne udělat z něčeho bombu, vloží do toho spoustu peněz, neměla by existovat žádná překážka, která by zamezila v úspěšném prodeji a bezpečném chodu projektu. Jinak ale já osobně si myslím, že každý, kdo někdy napsal nebo složil píseň, tak už svým způsobem uspěl. Aby člověk uspěl, není třeba řešit prodej. Pokud ale chceš být pop-star, pravděpodobně nebudeš potřebovat psát a skládat písně – budeš prostě jen pop-star. Dnes je všechno možné, když se při troše vůle chce.
Co se týče nové metalové generace, jaké kapely vás v současnosti inspirují? Jak to nyní vypadá s metalem u vás v Estonsku? Nyní s odstupem času… Myslíte, že bylo těžší dostat se na hudební scénu kvůli tomu, odkud jste?
Tõnis: V Estonsku máme malou metalovou scénu, ale vcelku tu funguje postoj „držet spolu pohromadě“. Ve srovnání se sousedním Finskem nemohu říci, že tu máme spoustu kapel, ale pro malé Estonsko je číslo asi 70-100 kapel velmi dobré. Domnívám se, že místní metalové kapely nikdy nemohly být šťastnější než dnes, protože v současné době se tu koná opravdu mnoho metalových akcí. V Talinu je dvakrát do týdne nějaký metalový koncert. Někdy dokonce 4-5 akcí za víkend. Celkově je ale třeba říci, že tady v Estonsku není zase tolik lidí, kteří kapelám pomáhají. Pokud s něčím takovým člověk začne, musí být také svým vlastním manažerem, rezervačním agentem a vydavatelem. Co se ale týče nás a našeho původu, tak si myslím, že to je i jeden z důvodu, proč jsme odehráli obrovské množství skvělých koncertů. Jsme jiní, zpíváme v estonském jazyce a demonstrujeme naši kulturu ostatním. Pravděpodobně je to naše požehnání, být součástí malého Estonska, nikoliv jen kapelou z dalších 100 000 kapel v nějaké velké zemi. 🙂
K té další části otázky… Osobně poslouchám velmi odlišné druhy hudby. Když jsem byl teenager, měl na mě největší vliv thrash metal. Kapely jako TESTAMENT, ANTHRAX, SLAYER, PANTERA, EXODUS, METALLICA atd. Také jsem však měl rád i progresivní metal DREAM THEATER a THRESHOLD. V současné době nejčastěji poslouchám hudbu od BLACK SABBATH k BEHEMOTH. V posledním desetiletí jsem s velkou radostí objevil hudbu SKÁLMÖLD, EREB ALTOR, GHOST, KVELERTAK a HAVOK.
Plánujete nějakou koncertní šňůru? Jaké je vaše oblíbené místo na turné?
Markus: Zatím nemáme žádné nabídky. Rádi se ale podíváme kamkoliv.
Tõnis: Ne, něco máme, ale je ještě příliš brzy o tom mluvit. Jinak na turné je vždycky plno zábavy!
Lauri: „Metsatöllské“ oblíbené místo na turné je zítra ve vaší vesnici, takže nás nezapomeňte pozvat!
Díky moc za rozhovor. Je ještě něco, co byste chtěli sdělit českým čtenářům?
Kuriraivo: „Česká republika je země lahodných piv a krásných žen. Doufejme, že toto pěkné místo bude moci brzy navštívit.“
Line-up: Markus – Guitar, vocals; Lauri – Guitar, Estonian bagpipes, Zither, Flute, etc.; KuriRaivo – Bass; Tõnis Noevere – Drums.
ALL