WOEBEGONE OBSCURED – Deathscape MMXIV (EP-2014, Solitude Productions)

Deathscape MMXIVZa kapelou WOEBEGONE OBSCURED se vydáme do dánského města Midtjylland, kde tahle parta doomových nadšenců působí víc jak dvanáct let a na svém kontě má dvě řadové desky a také loňské ‚EP, na které se nyní zaměříme. Jak už to u těchto žánrově zaměřených spolků bývá, není EP jako EP, jeho časová stopáž čítá necelou třičtvrtěhodinku, takže pokud se vám do ruky dostane právě toto CD, rozhodně se nemusíte bát, že byste měli k dispozici jen několik skromných minut.

Proč je ovšem nahrávka považována za neřadovou, to bych si nechal až na samotný závěr této recenze, byť pointa bude dost možná rozklíčována ještě dříve. Samotnou kolekci otevírá titulní skladba „ Deathscape MMXIV“ a rozhodně musím uznat, že nepůsobí zrovna stroze. Úvodní kytarové a dosti rozvláčné riffy sice nevykazují nikterak závratnou osobitost, ovšem záhy se hudba malinko přelije do mnohem barevnějších vod, přičemž povšimnout si lze hlavně změny kytarového zvuku, jež pravděpodobně vychází z inspirace severských blackmetalových kapel, byť se tedy WOEBEGONE OBSCURED stále drží pomalosti ve všech ohledech. V samotném středu kompozice však dochází k překvapivému zařazení takřka powermetalových melodií a v podstatě ve stejném režimu se nese i vysoko posazený zpěv. I přes všechny tyto atributy, které by mohly za určitých okolností znamenat jisté známky podbízivosti, neodhodlali se Dánové k rezignaci na buldočí ponurost a možná i díky tomuto koktejlu, lze jejich záměr hodnotit veskrze kladně.

Woebegone ObscuredDruhá kompozice („Catharsis of the Vessel“) v pořadí však přísahá na poněkud odlišnější notu. Začíná totiž hypnotickým vyšeptáváním, jež se posléze mění v jakýsi prorocký druh doom metalu o čistých hlasech, byť kytarová hutnost je v tomto ohledu úplným protipólem. Tenhle způsob prezentace je v následujícím čase prokládán produkcí ve stylu našich DISSOLVING OF PRODIGY v časech alba „Time Ruins Also Beauty“.Následující „While Dreaming in the Ethereal Garden“ je pak ale znovu z úplně jiného těsta a vlastně nejde napsat nic jiného než to, že se jedná o truchlivou baladu mimo rámec metalu a osobně ji chápu jako takový oddělující článek s ohledem na následující dva tracky. Těmi jsou dvě pikantní předělávky a musím uznat, že jejich kvalita není rozhodně zanedbatelná. „Call from the Grave od kultovních BATHORY sice nepůsobí z počátku příliš atraktivně (že se jedna právě o BATHORY, tak na to by zřejmě přišli jen skalní fans téhle legendy), avšak v polovině času dochází k totálními rozkvětu celé téhle pagan-doomové elegie a výrazné finále lze bez pochyp pochválit.

Ještě svéráznější kazajku ovšem dostal cover „Xavier“ od DEAD CAN DANCE, jejichž hypnotickému stylu se s radostí přizpůsobili i WOEBEGONE OBSCURED. Z jejich vlastní hudební tváře, jenž je zřejmě nejpatrnější z úvodní skladby, tu zbyl pouze tradičně ocelový tok kytarových riffů, murmur zmizel zcela a logicky ho nahradil čistý vokál. Pozorní posluchači si pak jistě povšimnou i asistence cella a místy i chytře skrytého dívčího sopránu (jestli to tak mohu nazvat). Vskutku příjemná tečka na závěr! A jak tedy celkově? „Deathscape MMXIV“ je dílem skupiny, která zkrátka umí vytvořit hudební šperk hodný obdivu. V rámci doom metalového undergroundu se rozhodně jedná o dílo, jež má rozhodně co nabídnout, byť mnohem chytřejší budeme až v momentě, kdy se tihle sympaťáci vytasí s třetí řadovkou. Snad to nebude dlouho trvat!

ALL

http://woebegoneobscured.bandcamp.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *