WHISPERING WOODS – Perditus et Dea (CD-2015, Loud Rage Music)

Fairy Woods | ReimaginedMetalová scéna v Rumunsku se rozrůstá především v důsledku pečlivosti firmy Loud Rage Music, pod kterou patří i sedmičlenné těleso WHISPERING WOODS. Koncepční příběh, který je na „Perditus et Dea“ zaznamenán, vychází z dílny kytaristy jménem Doru Căilean, jenž patří k zakládajícím členům souboru. Pokud někteří muži tvrdí, že přivést si do kapely ženu znamená uplést si na sebe bič, tak ve WHISPERING WOODS na to šli dost možná mazaně a o své posty se rozdělili takřka ve shodě.

Pokud bych měl vypíchnout nějaký prvek, který tvorbu WHISPERING WOODS nejlépe symbolizuje, nemohu začít ničím jiným než zprávou o činnosti sopránistky a její spolupracující kolegyně. Po hudební stránce ovšem nečekejte uhlazené melodie a načinčané aranže, jako je tomu u mainstreamových sympho-gothic kapel. Hudba WHISPERING WOODS je totiž až nečekaně hutná, což je patrné především tehdy, když si obě zpěvandule dávají pohov. Co musím ovšem ocenit, to je zařazení výrazných folkových pasáží, které si sice nepotrpí na okázalost, ale i tak jsou mystickou součástí celku. Precizní je v tomto ohledu práce klávesistky Cory, nemluvě o přínosu neuvěřitelně šikovné flétnistky Cătăliny Popa (ta mimochodem figuruje i v sestavě slovutných HAGGARD). Po stránce atmosféry Whispering Woodsnahrávka splňuje ta nejvyšší očekávání a jednoduše má v tomto ohledu co nabídnout. Najde se zde např. hodně míst, která mají hodně blízko ke klasickému doom metalu, nebo naopak k progresivně metalové vitalitě. Určitou výhodou je i to, že nahrávka nevykazuje konkrétní hit, kolem kterého by se všechno točilo. Nahrávka zkrátka nepůsobí nikterak vtíravě a podbízivě, v jednoduchosti se nejedná o dílo na jedno použití.

Jediným nedostatkem tak budiž roztříštěnost většiny exkluzivnějších nápadů napříč celým albem. Problém vidím i v tom, že nahrávka je až zbytečně dlouhá, alespoň tedy vůči hudební hmotě, která byla sesumírována do jednoho celku. Z toho důvodu tu bohužel natrefíte i na celou řadu „zbytečných prostojů“ a úseků nepříliš nápaditých. Při poslechu se mi příkladně několikrát stalo, že jsem chtěl nahrávku vypnout (nudil jsem se), ale z nenadání se z beden vynořilo parádní intermezzo a opětovně mě donutilo vpravit se děje. Další poznámku bych měl k projevu sopránistky Alexandry, která už z podstaty věci zpívá vysoko, ovšem v některých momentech to už s prominutím tahá za uši. V určitých místech bych si i dokázal představit úplně jiný projev, ovšem hlavní hrdinka valí všechno v jednotné linii, což není dle mého soudu úplně šťastný krok.

Z celkového pohledu však „Perditus et Dea“ prospívá, neboť potřebný základ k úspěchu skutečně obsahuje. Metalová scéna v Rumunsku se s největší pravděpodobností zvedá a našinec už nemusí být výhradně zaměřen jen NEGURA BUNGET a DORDEDUH, byť právě tvorba těchto kapel je neuvěřitelně osobitá a kvalitní. WHISPERING WOODS jsou sice žánrově více zakořeněni ve snáze popsatelném žánru, avšak i oni by mohli být v budoucnu úspěšní. Schopnosti na to mají. Teď už jen „vychytat nějaké ty poslední mouchy“.

ALL

 

https://www.facebook.com/WhisperingWoodsBand/

 

 

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>