Projekt TRNY & ŽILETKY = chemie mezi vokalistou 10 (DARK GAMBALLE), skladatelem hudby Majklem (ex-DARK GAMBALLE) a bubenickým podporovatelem Paullem Blackem. V této sestavě trio vstoupilo na scénu debutovou deskou, jež spatřila tmu pekla cca před třemi lety. Nyní však dozrál čas pro představení následovníka s názvem „Podsvětí“. Deska bude venku již brzy, přičemž vybrané vzorky si můžete poslechnout pod tímto rozhovorem. Kus vlídného čtení jsem připravil společně s 10 a Majklem.
Přátelé, vítejte po čase znovu u rozhovoru pro Rumzine! Doufám, že se s koronavirovou situací vypořádáváte dobře… Co si vlastně o celém tomto nedobrém období myslíte? Dokázali byste odhadnout, jaký vliv bude mít tato krize na kulturu jako takovou?
Majkl: Upřímně, nic si teď o tom nemyslím. Snažíme se doma s tou situací srovnat, v rámci možností pracovat, starat se o děti a jakž takž normálně fungovat. Na filozofování nezbývá čas. Omezení jsou všude i v kultuře, samozřejmě. Já se v tom snažím vidět něco pozitivního… Všichni mají teď víc času na tvorbu, určitě nás čeká spousta nové muziky, třeba.:)
10: Já jsem nejpozitivnější potemník na světě, moc se nenechávám čímkoliv rozhodit, kromě telefonů nebo neohlášených návštěv po osmé večer (smích). Co mi ale docela vadilo, byl strach, který jsem vnímal z lidí, když rošáda kolem viru vypukla. Pro kulturu jako takovou bude mít covid pravděpodobně zpomalující účinky. Až pomine hysterie, bude se čekat na odeznění strachu a opuštění módu „šetřím, protože nevím, co bude“. Ale pak bude zase dobře. Pro TRNY & ŽILETKY se nestalo nic, protože my žijeme v Podměstí a tam virus nesmí.
Je pro vás současná situace něčím inspirativní? Jak se říká: „Všechno zlé, může být pro něco dobré.“
Majkl: Pro mě spíše ne. Nemůžu vlivem omezení dělat vše, co dělat chci. Na tom není nic pozitivního ani inspirativního. Dobře… mám víc času na dohrání Doom Eternal a Sekiro.:)
10: Možná víc času přemýšlet, víc času na hudbu, její poslech i tvorbu. Já se třeba naučil stříhat klipy v Premiere Pro, díky Michalu Šteflovičovi – kamarádovi, fotografovi, kameramanovi a spolutvůrci klipu „Slepý úhel“. Pak jsem napsal tři texty pro DARK GAMBALLE a kluci samotní udělali za dva měsíce sedm písní.
Hudebníci, které hudba živí, nejsou nyní zrovna v luxusní situaci. Je současný stav ukázkou toho, že by hudba ve své podstatě neměla být tím primárním zdrojem obživy? Že se zkrátka vždycky může něco zvrtnout? Samozřejmě „rock stars“ do tohoto výčtu nepočítám, tam je to asi jedno… Nicméně zkuste se u tohoto tématu trošičku zahloubat. Počítám, že TRNY & ŽILETKY si pojedou to své navzdory všemu kolem.
Majkl: Pro nás není hudba zdrojem obživy a nikdy jím ani nebude, primárním ani sekundárním, takže jsem se nad podstatou tvé otázky nikdy nezamyslel. Jestli je pro někoho hudba zdrojem obživy, pak je na tom teď stejně jako kadeřnice nebo zmrzlinář. Je to jen o tom, abych volně parafrázoval dialog z jednoho oblíbeného filmu: „Jak ses dobře připravil na hurikán.“
10: My jsme v hudebním průmyslu takový kamínek, který ale produkuje krásné „moribundusní songy“, v takové kvalitě, že když se jdeme nad ránem vyčůrat, tak raději rozsvěcujeme světla, abychom se nebáli po tmě. Budeme doufat, že kamínek nabere po cestě z kopce na váze a na konci cesty z něj bude balvan, nebo dokonce sama hora.
„Voníte po mandlich Baronko z Kyanidu
a já byl živen kamením.
Možná se satisfakce nedožiju,
polykám rulík zlomocný.
V mladí mě nakrmili balvany a teď je zvracím zpět.
Dolů z kopce se valí, kvetou lavinové růže.“
( úryvek z textu songu „Rulík zlomocný“ )
Dokonce nás označili jako ZLO METAL. Ze začátku jsem se toho lekl, ale v současnosti se mi to líbí čím dál tím víc. Já jsem upřímně rád, že není hudba mým hlavním zdrojem přijmu, protože z komerčního hlediska jsem naprosto nepoužitelný. A kdybych měl produkovat takovou hudbu, která se hraje v současnosti v médiích a je v obecném měřítku úspěšná, abych se uživil, tak se raději píchnu rezavým šroubovákem do krku.
Nyní mi dovolte jednu takovou bilanční otázku… 🙂 Dokázali byste si vzpomenout na moment, kdy jste na 100% zjistili, že to mezi vámi „ideálně hudebně jiskří“? Byl nějaký okamžik, který vás definitivně přesvědčil o tom, že TRNY & ŽILETKY mají smysl?
Majkl: My hudebně kooperujeme už víc než 17 let. Kdyby to nejiskřilo, jak říkáš, už bychom toho dávno nechali. Měli jsme kreativní pauzu, když jsem odešel z DARK GAMBALLE , ale pak se nám podařilo na to úplně přirozeně navázat, a teď si jen užíváme tu cestu. Ať už nás zavede kamkoliv.
10: Měli jsme i období, kdy jsme několik let spolu nepromluvili ani slovo. Pak mě Majkl znovu oslovil, poslal písně a já si opět uvědomil, jak moc blízká mi jeho hudba je. A i lidsky jsme k sobě opět našli cestu. Teď jiskříme jako kilometrová prskavka.
Debutová deska byla podle mého názoru solidně přijata, alespoň dle mediálních ohlasů. Vy jste s přijetím veřejnosti spokojeni? Je pro vás budování „nové značky“ svým způsobem motivující? Nebo je to spíše tvrdá řehole…?
Majkl: Vůbec si to takhle pro sebe nehodnotím. Jsem rád, když se to lidem líbí a když nám to dají vědět. Zároveň se ale nehroutím, když se dozvím opak. Tak to je. Drtivá většina ohlasů je ale o dost pozitivnější, než jsem kdy mohl doufat. Samozřejmě se snažíme naši hudbu k lidem dostat, což má své nepsané zákonitosti a stojí nás to i nemalé úsilí. Ale pořád by to na konci měla být víc zábava.
10: Čekal jsem, že to bude lepší, ale jsem za debutovou desku moc rád. Zažil jsem mnoho super ohlasů, ale i takové, které si se mnou jakoby přes TRNY & ŽILETKY vyřizovaly účty s DARK GAMBALLE. S „Trny“ jsem dobrovolně vstoupil do bahna sociálních sítí. Předtím jsem neměl FB ani Instagram, a to s sebou nese možnosti oslovit více lidí, ale i probudit trolly a anonymní hrdiny. Odpověď na tvoji otázku je spokojenost s přijetím alba: tak asi na 70%.
Během několika dnů máte v plánu vydání nového alba. Co od něho můžeme očekávat? Dle klipových ukázek se zdá, že aktuální tvorba bude ještě o něco hutnější a valivější. V čem spatřujete největší rozdíly mezi debutem a novinkou? Na co se už teď můžeme začít těšit?
Majkl: Za mě je „Podměstí“ hudebně i stylově kompaktnější než debut. Vydali jsme se cestou, která nás velmi razantně odděluje od naší společné hudební minulosti. Zatímco debutové album na ni navazovalo a vzdávalo hold našim hudebním kořenům, tak nové album definuje, co jsou vlastně TRNY & ŽILETKY zač.
10: Ucelenost, hutnost, valivost a brutální sugestivita. Hudební i textová. Inkoust smíchaný s térem a ozdobná poleva z bažiny. Nové album, které si budete moci už brzy poslechnout, vznikalo dva roky. Nebyli jsme ničím omezeni, fantazie byla puštěna na plné obrátky a my nebyli líní ji následovat až tam, kam si mnoho lidi netroufne.
Vokály byly na předchozí desce přece jen trochu zastřenější. Nyní se ale zdá, že jste je svým způsobem „vystrčili do popředí“. Je to jen můj subjektivní pocit, nebo jste se určitou proměnou skutečně hlouběji zabývali?
10: Tak to je hodně zajímavý postřeh. Ohledně hlasitosti zpěvu byly velké třenice. Otyn jakožto člověk odpovědný za zvuk alba, chtěl, aby zpěv byl víc součástí celku a já zase, aby mi bylo naprosto dokonale rozumět. Mazlím se s každým slovem, každou koncovkou. Pro mě texty nejsou jenom slova, ale velmi důležitý prvek, podílející se na celkovém obrazu alba. Takže být někde zahuhlaný v pozadí, nebylo pro mě dost sexy. 🙂 U první várky songů jsme si šli s Otynem dost po krku. Nakonec jsme ale zjistili, že když každý vyslechne názory toho druhého, připustíme, že na tom názoru něco je, vznikne něco, co je větší než naše ega. Miluju Otynovo nadšení pro hudbu! A to, že TRNY & ŽILETKY nevidí jako „kusovku“, to je nejvíc. Navíc je to profík každým coulem!
Podle tří klipovek se zdá, že novinka bude vpravdě hodně temnou záležitostí. Ovlivňují vás víceméně shodné věci? Je to třeba i jeden z důvodů, proč mezi vámi funguje ta pravá chemie?
Majkl: Víceméně ano. Baví nás zabývat se podmanivostí ošklivosti a neklást si při tom žádné interpretační meze.
10: Připadá mi, že už nějaký ten pátek píšu texty v duchu šedočerného barevného spektra, a to s malým přispěním ostatních barev. Ale tentokrát jsem vynechal žlutou, oranžovou a růžovou úplně. S Majklem si společně notujeme v hudbě, knížkách i filmech, a výsledný koktejl si budete moci již brzy poslechnout.
Jsou na albu nějaké skladby, které se nějakým způsobem odlišují od všeho, co jste doposud společně vytvořili?
Majkl: Zašli jsme hudebně do míst, kde ještě ani jeden z nás nebyl. Nikdy. Jen zlehka jsme se něčeho dotkli na debutu. Tentokrát jdeme o trochu dál.
10: Podepisuju
Našli byste nějaké symboly, které jsou pro novou desku určující? Oba o hudbě hodně přemýšlíte, řekl bych, že v podstatě neustále. 🙂 Z čeho vyplývá stylistika, kterou můžeme vidět např. v klipech? Vychází primárně z textů?
10: Stylistika, stejně jako texty, vychází z toho, jak na mě působí Majklova hudba. Mohl bych být asi tajemnější, ale když poslouchám hudbu, začnou mi jednoduše naskakovat slova a obrazy, to všechno samo od sebe. Je to patrně jakýsi dar. Místo toho, abych měl schopnosti a vymyslel třeba nový Iphone 23, tak vymýšlím obskurní příběhy z Podměstí. A víte co? Je to paráda!!!
Jakým způsobem probíhalo nahrávání? Bylo něčím výjimečné? Dokázali byste vypíchnout některé věci, které jste třeba udělali jinak? Berete „Trny“ i jako možnost, jak si vyzkoušet úplně odlišné postupy, ať už se týkají čehokoliv?
Majkl: My jsme především změnili studio. Ne snad proto, že bychom byli minule nespokojení, ale hlavně ve snaze vyzkoušet jiný postup, jiný pohled, jinou filozofii. Takže odlišné bylo v podstatě úplně všechno. Použili jsme i jiné nástroje než minule, a jiní byli i lidé kolem.
Album vyjde v podobě CD. Uvažujete i o jiných formátech? Jakou službu/formát nyní sami preferujete?
10: Platíme si všechno sami a CD se dá pořídit nejlevněji. Tak jsme zvolili tento formát. Ale i tak jsme s velkou pomocí kamaráda Berryho přistoupili k obalu CD, aby plně korespondoval s obsahem a nebyl úplně tradiční. Pokud se okolnosti změní a TRNY & ŽILETKY budou mít k dispozici více peněz, uděláme třeba LP z Rubikovy kostky.
Otravně se vás nechci psát na koncerty, ale vlastně se i trochu zeptám 🙂 Zkoušeli jste si odehrát „svůj vlastní koncert“ např. ve zkušebně? Jaké kroky byste museli učinit, aby vaše hudba měla obdobné kouzlo, jako je tomu na nahrávce?
Majkl: Nic takového jsme nezkoušeli. Každý z nás své party na desku zkoušel individuálně, společně jsme se vůbec nesešli. Teoreticky bychom byli schopni, s malou dopomocí moderních technologií, odehrát koncert v klasické 4 – 5 členné sestavě. Všechno ale fakt pouze v teoretické rovině. O koncertech neuvažujeme.
10: Koncertování nechme otevřené. Nabídek na hraní bylo opravdu hodně, ale ještě asi nepřišla správná doba. Opět je to i otázka peněz. Abychom mohli prezentovat naše písně tak, jak si zaslouží, potřebujeme náležité vybavení, světla, scénu, někoho, kdo by se o to staral. Uvidíme, co přinese budoucnost…
Zkuste zmínit nějakou nahrávku, která se k „Trnům“ žánrové blíží a v poslední době vás opravdu zaujala?
Majkl: To tě možná hodně zklamu, ale vůbec nevím. Vlivů nebo dílčích inspirací může být milion. Já osobně poslouchám tuny muziky, ale nenapadá mě, komu bychom se mohli žánrově blížit.
10: Jsme černočerný metal, kromě škatulky Zlo metal, jsem několikrát zaslechl i u polské mega black metal veličiny BEHEMOTH, což mi celkem lichotí.
„Naše lži jsou jako med vytékající z oken paneláků.
Sladké jen na pohled a mají barvu odkvétajícího máku.
Tečou ulicemi, zháší lampy a i když mohou být milosrdné,
chutnají hořce jako pelyněk, jako chinin, jako limonáda z hoven.“
( úryvek z textu songu „Spálíme naše lži“)
Děkuju vám moc za rozhovor, opatrujte se, pevně doufám, že se zas brzy uvidíme.
My moc děkujeme za otázky a prostor.
ALL