TORC – Lidé se stali horšími než zvířata a svině nám vládnou

CzechKombinace black metalu a hard coru v českém podání? Něco zajímavého hnije ve vzduchu! Za vše může rozštěpení zavedené party SEZARBIL. Tak vznikli TORC! Recenzi na debut „Tóny Annwnu“ jste si mohli přečíst před několika dny a nyní návdavkem přidávám i rozhovor s dvojicí Morion (kytara) / Chucky (zpěv).

Kde hledat prvotní myšlenky, jež vedly k založení TORC? Měli jste hned od začátku jasno o tom, že budete chtít tvořit svéráznou blackmetalovou jakost, anebo vše postupovalo jaksi přirozenou cestou?
Morion: TORC byl založen půl roku po našem odchodu ze SEZARBIL. Důvod vzájemné spolupráce byl prostý. Vznikly mezi námi silné přátelské vztahy a chuť společně něco dále tvořit nás dovedla k myšlence založit kapelu. Směřování TORC bylo do určité míry ovlivněno novým materiálem, který jsem složil v období po odchodu ze SEZARBIL, kdy se naskytla možnost skládat hudbu jen sám pro sebe, bez jakéhokoliv žánrového omezení a právě v době, kdy jsme založili TORC, jsem měl hotové čtyři skladby. Nová tvorba se všem líbila a rychle se s ní ztotožnili. Hned při prvním setkání se nastínila prvotní filozofie kapely a pak už začala práce se sháněním bubeníka, druhého kytaristy a zkušebny. Vše se podařilo v poměrně krátkém čase zcelit a veškerá energie se vynaložila ke zkoušení, skládání a hraní, kdy se v průběhu času staly nové postupy běžnou praxí a my, naladěni na stejnou frekvenci, jsme kapelu vyprofilovali do stavu, v jakém se teď nachází.

Morion_TorcHodně lidí bude určitě zajímat, kterak se tři black metalisté z kapely SEZARBIL, dostanou k hudbě typu TORC? Jde mi spíše o to, že SEZARBIL byli vždy vnímání jako těleso spíše ortodoxní, které nedá dopustit na ryzí podobu black metalu. Došlo u vás, jakožto hudebníků, k nějakému zásadnímu přerodu či poznání?
Morion: Rozdíl mezi TORC a SEZARBIL je ten, že SEZARBIL dbá na udržení jisté žánrové sterility (v dobrém slova smyslu) oproti TORC, který si neurčil hranice, co bude hrát a čeho se chce držet a všichni v něm zůstali otevření novým vlivům a postupům. Důvod proč se TORC prezentuje tak různorodou hudbou, nesoucí se napříč různými žánry, jsem už lehce nastínil v předchozí odpovědi. Já, co by autor, o sobě můžu říct, že trpím melománií a přepadají mě chvíle, kdy bych se rozkrájel na deset kusů a hrál na deset různých nástrojů v deseti různých žánrech. Hudba pro mě není jen spektrem žánrů, z nichž některé poslouchám a některé ne. Můj vztah k muzice je zcela otevřený. Od gregoriánských chorálů, přes symfonii, flamenco, blues, jazz, rock, punk, oi, elektro a všechny podoby metalu atd., tohle všechno se ve mně odráží při skládání hudby a musím se často hodně krotit, aby výsledný song nebyl příliš kontrastní. Postupem času, kdy první skladby dostaly své jméno, text a sestava se zkompletovala přijetím druhého kytaristy a bicmena, teprve tehdy padla otázka, jak se jako kapela budeme vizuálně prezentovat. Co se týče používání warpaintu a věcí s ním spojených, neměli jsme jednotné názory a shodli jsme se na vystupování v civilu, bez přetvářky, která by byla schovaná pod nánosy make-upu. Když vezmu v potaz obsah textů, vážnost jejich výpovědi, která stojí především na upřímnosti a popření přetvářek, jsou naše kroky jen podepřením filosofie, kterou zastáváme.

Tóny AnnwnuJak se ti vlastně zamlouvá současný vývoj black metalu? Zkus uvést jména některých kapel, které podle tvého soudu udávají kurz a jsou schopny získat si renomé, které už roky patří spolkům z devadesátých let…
Morion: Jsem příznivcem všech vývojových etap BM a i nynější esotericko-okultní podoba je mi víc než blízká. Mimo jiné je to jen důkazem toho, že BM má stále co nabídnout a má spousty směrů, kterými se může dále posouvat. Je velice zajímavé sledovat, jak málo stačilo k vzniku nové podoby BM, nemalá část kapel podladila svoje nástroje, vztah akordů a vokální barvy využili k docílení zlověstné atmosféry, změnila se vizáž a textová náplň, která opustila od klasických, ve většině případu, již otřepaných témat a posunula se až do výšin kosmu, odkud vychází nová podstata chápání způsobu magie a formování osobnosti – magika. Zhodnotit, kdo udává směr, je otázka velice těžká a nedovolím si ani odhadnout, komu toto privilegium náleží. Mohl bych říct, že stejně jako před pětadvaceti lety, tak i dnes si svoji superiorní pozici udržuje severská scéna, která neustále nabízí nové vlivy a kvalitní kapely. Podobně je tomu v dnešní době i na francouzské scéně, která je velice osobitá ve svém pojetí BM, což je u Francouzů možná záležitost genů, dělat věci originálně, po svém a inspirativně pro okolí. Už v dobách středověku se Francie podílela na vzniku hudby a vždy konkurovala nizozemské a italské hudební scéně. Francie jako taková, se může pyšnit nejstaršími dochovanými ukázkami neliturgické hudby ve formě zpěvů s latinským textem, je jedinečná v utváření světských písní v podobě chanson de geste, pařížská katedrála Notre Dame byla hudebním střediskem ve 12. a 13. století a výrazně se podepsala na vývoji polyfonní hudby a vzniku tzv. moteta a myslím si, že tato skutečnost, která se v budoucnosti podílela na způsobu utváření hudby, a to jak z hlediska kompozičního, tak i tvůrčího, je do dnešní doby skrytý hnací motor, který dává francouzům talent, schopnost vytvářet zcela odlišnou a jedinečnou muziku. Z kapel, které by mohly usednout na pomyslný trůn vedle oněch matadorů, je určitě velká spousta, ale jmenujme třeba ASCENSON, BOLZER, nebo INFERNAL WAR.

Chucky_TorcDomovským městem vaší kapely je Brno, kde bylo vždycky spoustu zajímavých formací. Jak je tomu v současnosti? Je brněnská scéna nějakým způsobem propojená? Máš přehled o nějakých nových kapelách?
Morion: O brněnskou scénu se moc nezajímám, což je asi důvod, proč mě nenapadá nikdo, koho bych označil nálepkou „nová nadějná kapela“. Brno má stále ostřílené hráče, kteří si drží svůj standard a vzájemně si vypomáhají. Občas se mezi nimi mihne nová, mladá tvář, aby posílila sestavu a třeba se i něco přiučila a možná zde se i nachází odpověď, proč Brno nenabízí nové, nebo mladé kapely.

Nyní už k vašemu novinkovému počinu „Tóny Annwnu“. Jakým způsobem vznikaly jednotlivé skladby? Je někdo z vás vysloveným lídrem TORC? Nebo je celé album kolektivním dílem?
Morion: Každá skladba má svůj skrytý příběh už při svém zrodu, jelikož odráží určitou náladu momentu, ve kterém vzniká. Pro mě skládání není běh na dlouhou trať, vše to jde velice rychle. Přijde riff, který se mi líbí, a po chvíli jeho přehrávání, když se s ním ztotožním, bez přípravy na něj navážu dalším a dalším riffem a ve většině případů takto vznikne základní kostra. V tomto okamžiku, který někdy trvá jen několik minut, jsem schopen složit celou skladbu a v momentě kdy přestanu hrát, toto pocitové rozpoložení okamžitě zmizí a já v té chvíli sám vím, jestli mám dostatek materiálu na zkompletování skladby, nebo ne. V případě, že je utvořená smyčka riffů příliš krátká, rovnou od ní upouštím, protože vím, že na ni už v budoucnu těžko navážu, jelikož je právě oním záznamem určitého vnitřního stavu, ve kterém jsem se nacházel a který už nikdy nedokážu uměle vyvolat. V situaci, kdy je délka smyčky dostatečná, následující den s čistou hlavou složím druhou kytaru, sóla, vyhrávky, vytvořím hierarchii skladby a pořídím kompletní záznam i s automatickými bicími. Výsledek všem rozešlu a ve zkušebně už všichni pracujeme s téměř hotovou skladbou. Zde probíhají už jen malé poslední změny. Na aktuálním albu jsem autorem sedmi skladeb a skladby „Co neslyšíme“ a „Ztraceni v sobě“ jsou autorským dílem bývalého kytaristy. Ovšem skutečnost, že jsem autor většiny písní, mě neposouvá na pozici lídra. TORC je v dnešní době dobře fungující podnik složený ze zapálených a pracovitých lidí, kde každý má svoji funkci, o kterou se stará a ve které vyniká. Výsledkem je životaschopná kapela, ve které každý dokáže samostatně pracovat, ví, co má dělat a na každém z nás závisí finální produkt. Ve světle této skutečnosti můžu jen říct, že TORC lídra mít nikdy nebude.

TorcAlbum vyšlo v nákladu 300 kusů. Je to adekvátní číslo? Pokus se nyní odhadnout další vývoj klasického CD disku. Myslíš, že se jednou úplně vytratí?
Chucky: Deska „Tóny Annwnu“ je naším debutem. Před jejím vydáním jsme za dobu existence kapely odehráli několik akcí, nicméně se považujeme za uskupení známé spíše lokálně. Za tohoto předpokladu je počet vydaných kusů zcela dostačující. V době, kdy má CD svůj „zlatý věk“ pravděpodobně nenávratně za sebou a stává se spíše artiklem pro držitele sbírek, i na tomto poli však uzurpovaným kultovnějším a na scénu se již pár let vracejícím vinylem, není jeho prodejnost nikterak závratná. CD si určitě ještě nějakou dobu své skalní příznivce podrží, ale zájem o ně bude nejspíš nadále klesat.

Do blackmetalové tvorby zasazujete prvky hardcoru, místy jsou výrazné, někdy naopak minoritní. Jak moc detailně jste přemýšleli právě o hustotě HC motivů? Nebránili byste se v budoucnu ještě zapeklitějšímu crossoveru?
Chucky: Jak už bylo řečeno. Při vzniku hudby jde spíše o momentální duševní rozpoložení a náhlou inspiraci, než o prvoplánový cíl okořenit zavedený styl netradičním prvkem. Myslím, že na ten „core“ se soustřeďuje největší pozornost především proto, že je jeho zařazení do „blackové“ tvorby až příliš nestandardní. Je asi zbytečné to nějak zveličovat, v naší tvorbě se setkává povícero stylů a HC je jen jedním z nich.

Řekl bych, že kombinací, kterou nazýváte trefně „black core“, dosahuje vaše tvorba větší vzteklosti a naštvanosti. Jsou pro vás TORC také určitou terapií, prostřednictvím které z vás vztek rezonuje? Např. text klipovky „Prodání“ obsahuje hned několik pichlavých bonmotů… Mohl bys vysvětlit, o čem přesně pojednává?
Chucky: „Prodaní“ jsou zjevně naším zcela otevřeným vyjádřením, kritikou či postojem (nejen, ale především) k našim politikům. Obsahují konkrétní zkušenosti a pocity, poukazují na naše subjektivní vnímání situace, v níž žijeme i naše svědomí stavící se vůči iracionálnímu myšlení a jednání do opozice. Podobné ražení i téma zosobňuje a zpracovává i skladba „Apel“. V obou případech využití určitých coreových sekcí zasazuje oba songy tam, kde se mají nacházet. Do tvrdé, nelítostné reality každodenního života.

Torc_imageCo třeba tebe dokáže v civilním životě skutečně naštvat? Hodně lidí se dokáže rozčílit u politiky či celospolečenských problémů… Jsi na tom stejně? Co soudíš o lidech, kteří se o tyto „starosti“ vůbec nezajímají a nic z toho je nevzrušuje?
Chucky: Tohle je strašně individuální otázka. Myslím si, že ve skutečnosti je v naší zemi jen málo lidí, kteří žijí život, jaký si představovali a navzdory stupidním kecům politiků nebo „úspěšných“ všeználků, že s tím mohou přece něco udělat nebo že mají všichni stejnou šanci a možnosti, živoří ze dne na den bez naděje na lepší zítřek. Život jim nabízí jen nejistoty, přestože pracují, a hrozbu, přestože dodržují zákony. Někdo je schopen životem proplout, aniž pozná jeho stinné stránky a tedy nemá příliš důvodů po nich pátrat a odmítá je jako chiméry „těch druhých“. Na tohle téma by se dalo polemizovat strašně dlouho, dostali bychom se velice brzy k lidským charakterovým vlastnostem, které jsou k pláči, k jejich sobeckým prioritám, které jsou ještě smutnější, ke státním institucím, zákonům a zřízením, které nefungují, k budoucnosti, která je černější, než noc. Přes veškerou snahu, sliby, strany a systémy je svět stále džunglí. Jen lidé se stali horšími než zvířata a svině nám vládnou.

Kterak to mají TORC nyní s koncerty? Už jste si dokázali všimnout, kterak publikum na vaši tvorbu reaguje, a které ze skladeb v živém provedení nejlépe fungují?
Morion: V letošním roce si zahrajeme v Bruntále na Prometalfestu a připravujeme malé tour společně se SEKHMET a BLOODY OBSESSION. Jak nás obecenstvo přijme je prozatím ve hvězdách, ale už z předešlých koncertů jsme se vždy setkali s kladným ohlasem. Našimi koncertními favority jsou bezpochyby skladby „Apel|“, „Divize duchů“, „Vpřed“ a „Cesta“, kterou vždy hrajeme jako poslední a pro publikum, které nás nezná, je to vždy šok, když spustíme tuhle folkově laděnou vypalovačku, která si nakonec odnese největší ohlas.

Dokázal bys popsat, co v českých podmínkách znamená slovo „úspěch“? Na jakou úroveň byste chtěli TORC dostat, abyste byli alespoň z větší části spokojeni?
Morion: Za úspěch považuji mít profesionálního vydavatele, který s kapelou pracuje, snaží se ji všemi možnými způsoby propagovat a má snahu kapelu protlačit do zahraničí. Určitě je velký úspěch, pokud se podaří vybudovat stabilní fanouškovskou základnu, která přijde podpořit kapelu na koncert. V podstatě tohle je i cíl TORC, mít fanouškovskou základnu, vytvořit si respekt na scéně a dostat se s hudbou TORC za hranice naší vlasti.

Moc děkuju za rozhovor a přeju hodně štěstí v dalším tažení! Nechť se vám daří!
Morion: Děkujeme za tento rozhovor a jsme rádi, že jsme touto cestou dostali příležitost představit TORC a jeho filozofii, kterou se ubíráme a budeme ubírat i v budoucnu.

ALL

http://www.torc.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *