TITANIC – Double Times (CD-2013, Vinná muška)

Kolega Dagon mě svou recenzí na výběrovku CITRONU inspiroval k sepsání příspěvku na comebackové album legendárního TITANICU, jehož zašlou slávu se aktuální sestava snaží oživit téměř po dvaceti letech! Přiznávám se, když jsem zprávy o chystané desce zaregistroval, přepadl mě děs! K této kapele mám opravdu hodně osobní vztah, vždyť kultovní deska „Metal Celebration“ byla snad úplně tou první metalovou plackou, kterou jsem si kdy koupil (tedy koupila mi ji moje maminka z důvodu mého nehorázného přemlouvání).Tehdy mi bylo sotva jedenáct let!

Jenže má tohle všechno cenu nějakým zvláštním způsobem oživovat? Není lepší žít z těch krásných vzpomínek a občas si pustit všechny ty legendární songy, dnes už i z CD, které před nedávnem vypustil label Underground Records? Jsem opravdu rád, že se mi dostalo cti, abych několik „moudrých“ slov vepsal do košatého bookletu remastrované CD verze „Metal Celebration“, přičemž právě při poslechu tohoto vzpomínkového díla, jsem ságu kolem metalového TITANICU sám pro sebe uzavřel. Ovšem pánové tomu chtěli a po nějakém tom čase se znovu vrhli od víru metalových otáček, težko říci, jestli rovnou s vidinou oprášení staré slávy. Co si budeme povídat, tento druh metalu je spíše dobovou záležitostí a pro mě osobně představuje kouzla a krásy časů polistopadových. A navíc všechny ty (bohužel hodně trapné) comebacky!? Myslím, že není třeba jmenovat konkrétní jména…

Jenže TITANIC, TITANIC přišel s něčím, čemu nemohu říci jinak, než pravá metalová upřímnost, žádné pózy, žádná kalkulace, jednoduše hudba pro všechny ty fandy, kteří pamatují staré časy, byť s notnou dávkou zvukové modernizace. Navíc postavy TITANICU (v paměti mé mladí hoši, ovšem na obrázku jsou vyfocení nějací postarší pánové, tak nevím :)) ze svých instrumentálních dovedností neztratili vůbec nic a navíc Zdeňkovi Černému to stále zpívá zatraceně dobře! Plusovým bonusem je pak účast Martina „Marthuse“ Škaroupky (CRADLE OF FILTH) za bicí soupravou, přičemž právě jeho nohy a ruce jsou ozdobou v podstatě úplně všech skladeb, radost poslouchat! Svůj díl pro nový TITANIC však nepochybně přinesl i starý dobrý bicmen Stanislav Fric, který i přes svou zdravotní indispozici, nikterak nerezignoval na starou partu a obdaroval ji svými tradičními texty, čímž zůstal rukopis starého TITANICU zachován. A kdo nám tu vlastně ještě chybí? No přece stálý basista Milan Hanák, další důležitý prvek kapely, bez kterého by se dost možná žádný reunion neuskutečnil.

Jak už jsem výše uvedl, k „Double Times“ jsem přistupoval s mírným despektem, nicméně hned úvodní skladba „Hráč“ mě dokonale vyvedla z míry skloubením tradiční titanicovské image a jistého puncu moderny, zkrátka žádný prostor pro sentiment! Ještě do většího levelu se však TITANIC dostává s klipovkou „Zrcadlo“, ve které s určitostí zaujmou především ony orientální motivy. Osobně mi zde nijak nepřekáží ani následující „Chlapi sobě“, jenž sice nepředstavuje přímo pivní halekačku, nicméně většina kytarových melodií Georgi Encheva jsou okopírovaní HELLOWEEN (dost možná i záměrně a s vtipem) až běda. Ale co na tom, když si pánové chtěli udělat radost…? Po ryzím výstřelku se však TITANIC znovu vracejí k tomu, co bylo započato na počátku „plavby“, byť skladby „Otčenáš“ a „Guy Babylon“ působí přecejen poněkud (zbytečně) klidně. Naopak jako dárek pro všechny staré fans jistojistě poslouží mírně přearanžovaná vykopávka„Vizáž“, jenž dlouho platila za jeden z největších hitů skupiny.

Závěr poté představuje trojici poměrně důstojných písní, především „Soudnej den“ kráčí ruku v ruce ve stylu „metalového svátku“ prostřednictvím temné atmosféry, automaticky přesahujíc i do více rockové „Být či nebýt“. Titulní skladba v samotném závěru pak mezi řádky vysvětluje příčiny návratu TITANICU a při pohledu na obal si starý posluchač může v poklidu říci, že občas není úplně špatně vstoupit napodruhé do stejné řeky. Album „Double Time“ je příjemnou kolekcí pro všechny, kteří pamatují rozkvět i následný pád TITANICU. Osobně oceňuji upřímnost a především oprášení kořenů, ze kterých kapela vzešla, přestože je zřejmé, že nová bigbítová generace těžko vyroste, čímž v podstatě chápu i klepání na čelo mnohem mladších ročníků, kterým se tohle logicky líbit nemůže.

ALL

http://www.titanicband.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *