
„Plattensee“ je album několika žánrových tvarů, přičemž nejblíže se Rusové přibližují škatulce zvané post-metal a zajisté jsou zde zřetelné stopy doom metalu, black metalu a dost možná i art-rocku. Feeling nahrávky pak bezesporu ovlivňuje německý přednes, nemluvě o jeho hrubé growlingové formě. Připouštím, že přesně tohle může být pro většinu posluchačů problém, avšak právě němčina dopomáhá STERBEFALL k větší osobitosti, což já osobně kvituji s povděkem.
Mezi ně řadím kupříkladu „šestku“ „Wenndie Soldaten ins Feld rücken“ a v neposlední řadě i závěrečnou ódu „Tesla“, velebící legendárního Nikolu způsobem svébytným a dojemným zároveň. Nechci se plést, ale je klidně možné, že celé album patří vzpomínce na tohoto geniálního vynálezce, avšak nevládnu němčinou natolik, abych byl schopen texty do detailu rozklíčovat. Bohužel… ani další propozice k desce nejsou zcela vypovídající. Potřebné info však kapela pravděpodobně dodá v chystaném rozhovoru, který se na R.U.M. webu určitě brzy objeví.
STERBEFALL jsou vpravdě hodně zajímavým spolkem, jemuž v záplavě stovek kapel neschází osobitost ani odvaha. Vybrané kytarové riffy či melodie doslova rezonují mrazem a prostřednictvím nich lze zažít podobné nadšení, jako je tomu např. u kompozic moskevských STENY LDA. STERBEFALL jsou ale přece jen o něco jadrnější a určité ostrosti pochopitelně napomáhá už zmíněná němčina. Přiznávám, zprvu mě nahrávka až tolik nezasáhla. Hudba mi sice přišla příjemná a snadno stravitelné, ovšem nijak zvlášť jsem z ní do oblak neskákal. Postupem času se však můj vztah k „Plattensee“ úplně změnil a v posledních několika dnech jsem nahrávku v přehrávači vystřídal hned několikrát. STERBEFALL zkrátka odvedli výtečnou práci a já sám se musím smířit s tím, že obdobné hudební provedení mě zkrátka stále baví poslouchat. Pokud máte chuť, nahrávku si můžete za čerstva otestovat pod recenzí.
ALL
https://www.facebook.com/sterbefallband