Představovat nějak obšírněji kapelu SORATH, to by bylo nošení čerta do pekla. Když si ještě navíc přečtete recenzi na jejich nejnovější 7´EP, rázem tenhle úvod můžete přeskočit. Bylo by však věru neslušné, abych začátek takhle odbyl. Zvláště proto, že SORATH patří t mezi legendy českého černého kovu. Na mé otázky odpovídal leader, kytarista a vokalista Admirerforestae!
Zdravím Tě, Aforeste! Nemůžu začít jinak než otázkou, která se týká vašeho 7´EP, které jste spáchali s kamarády TROLLECH. Placka byla vydána u PigeonShit prod. Čí to byl vlastně nápad? Jaký máš vztah k vinylům, ať už k „sedmiplacovkám“ nebo „dvanáctipalcovkám“?
S nabídkou přišel náš manažer Kuzma, který nabídku následně akceptoval od Jirky Holuba (PigeonShit Agency). Mně se tenhle nápad docela zamlouval, protože se mi nahromadil trošku experimentální materiál a sedmička mi přišel jako ideální způsob, jak tento nový materiál vyzkoušet a zjistit tak, zda má tento směr SORATH šanci na úspěch. Výsledek – osobně si myslím, že určitě a dnes mě mrzí, že to je zatím jen na sedmičce. Ovšem, říkám, zatím. Ty dvě skladby se samozřejmě ještě někde objeví. Nebudu se spoléhat na to, že snad lidi mají doma ještě gramofony, to má fakt jen pár nadšenců. A tohle je prostě raritka od SORATH pro tyhle nadšence. Musím se přiznat, že já k nim nepatřím.
S kapelou SORATH jsi prožil dobré i zlé. Jednu chvíli to vypadalo, že se kapela rozpadne, nakonec jste se opět dali dohromady. Byl však někdy čas, kdy tě hraní v kapele úplně otrávilo? Vzpomínáš si třeba ještě na rozhovor, který jsi nám poskytoval někdy v roce 1999? Vše tehdy probíhalo systémem: tužka/papír. Utíká to, že?
Jo, není to tak dlouho, kdy sem byl z toho všeho tak nějak otrávenej. Nezanevřel jsem na hudbu, spíš mě přestalo oslovovat dělat dál black metal a stejně jak náhle tohle období přišlo, stejně tak rychle nebo ještě rychleji taky odešlo. Dnes mám alespoň jasno, kam hudebně patřím a dobře vím, čeho se mam držet a co mam hrát. A hlavně, co mě baví, když to hraju. Není to poprvé, kdy sem si prošel tyto fáze. Někdy člověk neví, co chce a druhý den se ráno probudí a má v tom prostě jasno. Je to zvláštní, že člověku se změní postoj, když se kolem něj objektivně vlastně vůbec nic nezměnilo. Proto je to taky SAROS, v tomhle smyslu SAROS prostě jako cyklus čehokoli. Ten rozhovor z roku 1999 si nějak už nevybavuju, ale možná bych ho doma ještě našel. Tužka, papír – utíká to prostě až moc. Je spousta věcí, které se změnily a hlavně je spousta toho, co by mě před pár lety vůbec ani nenapadlo. A to bez ohledu na to, zda budu zpětně koukat na sebe nebo na lidi kolem sebe. Fascinuje mě, že kdybych potkal sám sebe před deseti lety, pohádal bych se sám se sebou, případně bych se ignoroval. 🙂
V minulosti bych ještě chvíli zůstal. Na metalové scéně se pohybuješ už nějakou tu dobu. Můžeš tedy srovnávat. Jak myslíš, že se „metalová kultura“ za ty roky změnila? Ať už to vezmeme od kapel, labelů, fanoušků…
Myslím, že metalová kultura se změnila výrazně do plusu. Už to přece jenom není uzavřenej spolek posluchačů hluku. Lidi jsou k metalu mnohem tolerantnější a lidi, co poslouchaj metal, už hlavně neposlouchaj jenom metal, ale taky spoustu muziky kolem, stejně jako já. Dnes konečně začíná být metal vnímán jako součást undergroundu, což mě těší. S labelama je to už horší, ale na druhou stranu – ti skutečně dobří label mají, takže si nechci vyloženě stěžovat. My jako SORATH máme jen to, na co máme. Kdybychom byli lepší, mohl by nad námi bdít bohatší label. Peníze prostě hrajou svoji roli, ale to, co člověk ve skutečnosti umí, prostě taky. Konkurence je v tomhle směru obrovská. To, že jsme jedna z mála blackmetalových kapel, neznamená, že bychom neměli konkurenci. Dneska už si to nikdo takhle nedělí, na nějaký styly a podstyly. U mě doma si „konkurují“ všechny kapely ze všech stylů. Poslouchám toho hromady. 🙂
Během existence zůstala vaše kapela věrná black metalu. Na každé desce jste se ale snažili hudbu nějakým způsobem oživit. Řekl bych, že je to cesta, která vedla k techničtější dokonalosti. Nikdy jste se však nepokoušeli kombinovat dnes velmi tradiční mix mezi black metalem a gothic metalem, čímž jste do jisté míry originální. Zajímalo by mě, jaký máš na celý tenhle vývoj v black metalu názor. Jak se ti třeba líbí novodobé, „velké hvězdy“ ?
„Velké hvězdy“ mám skutečně rád a nikdy jsem se tím netajil. Nevím, zda bych se v tomhle směru shodl s ostatními členy kapely, ale já všechny tyhle kapely prostě obdivuju. Dostat black mezi lidi, který black nikdy neposlouchali, nebo dokonce mezi lidi, který metal nikdy neposlouchali, to si podle mě zaslouží uznání. Že jsou tzv. komerčnější, tak to s tím přece souvisí. Pokud má být někdo skutečně kvalitní, tak musí logicky zaujmout větší okruh posluchačů. Navíc osobně sem přesvědčen, že v tomhle směru mluvit o komerci mi přijde směšný. Kdyby tyhle kapely chtěly být komerční, nehrály by přece black metal. Vůbec to spojení black metal a komerce – to zní hlavně směšně, ne? Jinak to, že jsme se nikdy nepokoušeli o ten tradiční mix black a gothic, to není v tom, že bychom chtěli být v nějakém směru originálnější. V mém případě tu jde o to, že prostě tolik „goth“ neposlouchám, takže mě tolik neovlivňuje. To ale neznamená, že se dostatečně nenechám ovlivnit něčím jiným. 🙂
Je jistě zajímavé, že ve světě se black metalu daří vcelku dobře, ovšem v ČR příliš black metal kapel nezůstalo. To je jistě zvláštní. Co ty si o tom myslíš? S jakými kapelami nejčastěji spolupracujete?
To, že je tu méně kapel bych zatím bral zas jenom za takový období. Nedělal bych z toho širší závěry. Třeba se jich za rok urodí víc a ty kvalitní prostě vydrží. Druhá věc je, co považovat ještě za black metal a co už nikoli. O SORATH už padlo několikrát, že s black metalem toho nemáme příliš společného. Podle mě je to v hudbě podobně jako ve víře. Je tím, čím se cítí být. Jde o hudbu a nikdo mi nemůže dokázat, že to black není. Samozřejmě tím nemam na mysli, že někdo bude hrát dechovku a říkat tomu black. 🙂 Některá „kriteria“ ohledně black metalu musí být splněna a v tom si myslím, že SORATH problém nemá. Pro mě je to prostě black. Už třeba jen proto, že death neposlouchám, jak bych ho potom mohl hrát? 🙂 Dříve spolupráce mezi kapelami byla mnohem jasnější. Měli jsme skutečně několik oblíbenců, se kterými jsme dobře vycházeli a dobře se nám s nimi hrálo. Dnes se už skoro nevídáme ani na festech, ale stále tyhle kapely z dob, kdy jsme byli trochu mladší, beru jako přátele. Vždycky je rád uvidím, ale už spolu nehrajeme. V současnosti asi s nikým častěji nespolupracujeme, navíc i kdyby jo, ani bych si toho nevšiml. Dnes všichni pracujeme, přijedeme na koncert, odehrajeme a jedem domů. Na to poznat lidi z ostatních kapel už kolikrát prostě nezbývá čas. Dřív jsme jezdili vlakem, nechodili do práce a trávili tak i na pouhém koncertě mezi kapelami o něco víc času. Když se tak člověk ohlédne, jednak je to zvláštní a jednak je to škoda.
Kromě toho, že hraješ v SORATH, tak se také zajímáš o spoustu věcí, které souvisí se satanismem. Četl jsem na webu tvou knihu a s tvými názory se v zásadě shoduji. Ty však představuješ Satanismus spíše jako určitý druh racionalismu, který by však měl být běžnou věcí v době 21. století. Proč tedy ta nálepka – satanismus / satanista?
Asi takhle: mým přáním je, aby satanismus prostě neexistoval. A ten může přestat existovat teprve potom, co zmizí křesťanství a ostatní světová náboženství. Nemusí zmizet, to ani nejde, ale chtěl bych, aby se tomu nepřikládala taková váha. Satanismus je všechno a cokoli. Je to názor na život, způsob života a taky měřítko vyspělosti společnosti. Dokud se lidi budou vůbec pozastavovat nad tím, že já nebo kdokoli jiný je satanista, tak tady na tom světě prostě není něco v pořádku. Světová politika má jako odpůrce punk, náboženství mají satanismus. Je to jedno a to samé, akorát že satanismus je punkem náboženství – potažmo víry. Satanismus chápu jako výchozí bod – i to, co z něho vzejde. Je to způsob náhledu na běh věcí a poznávání hodnot, které jsou jinde ve srovnání s ostatními. Hledat v tom řád je jednoduše nesmysl. Když budu chtít řád ve víře, tak to se dam ke křesťanům. Ale ta největší hodnota víry je v rozmanitosti a je to moje vnitřní záležitost, ať je to víra v cokoli. Je moje a nikoho jiného. Osobně za největší hloupost ve víře považuji vlastně náboženství, které v tomhle ohledu chápu jako kolektivizaci víry. Je to prostě ta největší hovadina, co kdy mohl kdo vymyslet – kolektivizovat něco takového, jako je víra. Skutečně je to opravdu jen touha po moci.
Dále možná trošku divná otázka, ale snad mi na ni odpovíš. Já nesnáším jakékoli církve, tím spíš římsko-katolickou verbež, mým velmi oblíbeným filozofem není nikdo jiný než F. Nietzche. Odmítám veškerou manipulaci se zaslepeným davem. Sám sobě však nejsem schopen dát žádnou nálepku. O to ale vlastně ani nejde. Spíše by mě zajímalo, jestli se moje postoje slučují s tvými představami o satanismu.
Kdo rozhodne o křesťanovi, že je křesťan? Stejné je to i u satanismu. Jsem satanista, protože jsem si řekl, že jsem satanista a až jím přestanu chtít být, tak řeknu, že nejsem satanista. Takhle to zní celý tak nějak divně, ale je to tak. A je to tak dobře, je to přece víra, a tam se nedokazuje. A protože tam není žádný důkaz, nemělo by to mít ani žádnou váhu. Problém je, že tohle se neděje. Víra, jakožto žvást, má váhu zákona. Bože, kde to žijem?! :-)) Tvoje postoje příliš neznám, ale z toho, co vím, bych řekl, že tvé názorové postoje se slučují s mými představami o satanismu. Myslím, že v tomto ohledu lidi nejvíce názorově spojuje to odmítání manipulace se zaslepeným davem. A kolikrát nemusí být ani zaslepený. Ke smrti papeže se chce vyjádřit každý, i ten, kdo s křesťanama nemá nic společného. Lidem, kterým je satanismus blízký, je stejně tak blízká touha po svobodě a určitě taky touha po rozmanitosti. To tyhle lidi spojuje a je mi docela jedno, jestli si budou říkat satanisti, či nikoli. Osobně to, že si říkám satanista, mně přijde transparentnější než cokoli jiného. Někomu to může přijít jinak… to je jedno. Ty časy, kdy tohle pro mě bylo životní prioritou, jsou pryč.
A ještě jedna záležitost. Je mi skutečně na zvracení z propagandy, která se roztočila kolem smrti papeže. Je úplně jasné, že pohrobci využívají jeho smrti k další propagandě. Co mě však vytočilo do obrátek nejvíc, to je „státní smutek“, ke kterému se přihlásila i Česká republika.
To jsme na tom stejně, ale tak nějak sem se už smířil s tím, že v dohledné době s tím já sám nic neudělám. Ale naštěstí obecné povědomí se stále mění a snad i k lepšímu, není to všechno ztracené. Ale je to běh na hodně dlouhou trať, je třeba to přenechat vývoji, který je ovlivněn naší činností. Sice minimálně, ale hlavně že je. Ale mohlo by být hůř. Dokud budu smět si na koncertech zahrát jednu skladbu k tomuto tématu z „Matache Chavala“, není až tak všechno ztracený.
Také jsem tuším někde četl, že jsi o satanismu pořádal nějaké besedy či přednášky. Moc by mě zajímalo, co je náplní této diskuse, případně jak vypadá celý tvůj program? Co bys říkal tomu, že bych ti vyjednal přednášku u nás ve škole, ve které učím… (jedná se o střední odbornou školu)?
Osobně jsem nikdy nic nepořádal, ač mě to v době tehdejší zažranosti do satanismu dost lákalo. Byl jsem pozván na dvě nebo tři debaty do Prahy a k tomu jsem měl takovou drobnost v Plzni. Problém těchto diskusí je v tom, že nikdo se tam nesnaží o diskusi, ale o to, aby tě potopili. Takže mě to přestalo bavit. Ale dosud se těmto příležitostem nevyhýbám. Nejraději jednoduše přijdu. Řeknu na úvod pět vět a pak už jen čekám otázky. Je totiž zbytečný někomu dávat půlhodinovou přednášku, když do nich celej život někdo rve něco úplně jinýho. Za tu půlhodinku se jejich názor ani nepootočí a mě prostě nebaví se stále opakovat. Tak nejraději začínám už otázkama. 🙂
Náboženství, církev = politika. Není ani tak těžké rozpoznat, která strana v našem parlamentu je ta „morálně čistá“. Pan Kalousek si zřejmě myslí, že všichni občané jsou dojné křesťanské ovce. Co soudíš o tuzemské politické reprezentaci?
No, bude v tomhle ohledu asi docela zbytečný vyjadřovat ke každýmu tomu vládnímu průseru zvlášť. Na to má koneckonců každý svůj názor a věřím tomu, že bych se v tomhle vyjádření shodoval a také vlastně opakoval s ostatními. Na to postačí veřejné mínění. Ten můj postoj k politice je trošku obecnějšího rázu. Svým způsobem vůbec nechápu složení současné politické scény. V tomhle směru se tady od první republiky nic snad ani nezměnilo. Prostě vůbec nechápu, co na politické scéně dnes vůbec dělají už jen socani a už vůbec nechápu, že tu stále jsou komunisti (a ještě ke všemu roste jejich vliv). Celá politická scéna je prostě sto let opožděná. Osobně bych si uměl představit současnou politickou scénu skládající se z jedné nebo dvou pravicově smýšlejících stran, které by se dokázaly postarat o ekonomiku země. Vládně nebo opozičně by je pak mohla usměrňovat ekologicky smýšlející strana „zelených“. Myslím, že takováhle sestava by nepostrádala smysl. Mně prostě souboj nějaký pravice z nějakou levicí přijde jako systém značně absurdní a strašně zastaralý.
Teď se už raději vrátíme zpět k hudbě. Na živé akce chodí stále méně a méně lidí. Táhnou většinou jen známá jména, kdežto ostatní kapely „přežívají“. Čím myslíš, že je to způsobeno? A co účast fans na vašich koncertech?
Myslím, že si svým způsobem na účast fans asi stěžovat nemusíme. Samozřejmě, kdyby lidí chodilo víc, bylo by to lepší a nikdo z nás by se tomu nebránil. Ale jednou jsme jen UG, tak musíme počítat s tím, že ne úplně každá akce se podaří. Navíc stejně to, kolik ti přijde lidí na koncert, nejvíc vždycky ovlivní to, jak dobře hraješ, takže není příliš fér vymlouvat se na nějaký systém, který by snad selhával. Ale nemám pocit, že by vyloženě chodilo míň a míň lidí. Řekl bych jen, že trh je možná trochu přesycený. Aby kapela alespoň udržela krok, musí se neustále a znatelně zlepšovat. To je samozřejmě dobře. Konkurence je prostě veliká a všichni se musíme snažit zaujmout.
Dále by mě zajímalo, jestli jsi zaregistroval, třeba nový přísun fanoušků, které vaše hudba oslovila? A nebo na vás chodí výhradně „staří věrní“? Nebojíš se toho, že ti kovaní metalisté dají v budoucnu přednost úplně jiným věcem?
Dnes už o to strach nemám. Tahle hudba stále oslovuje nové a nové lidi. Pokud se budeme vyvíjet my, budou se objevovat i noví fans, které vídám na našich koncertech. Ti „staří“ zatím příliš neodchází.
Internet a hudba. Internet ve spojení s metalovou hudbou, to je skvělá kombinace. Ve světě, tak i u nás existuje spousta skvělých serverů. Sleduješ metal na netu? Stahuješ mp3 kapel, které třeba hned tak nemáš možnost slyšet?
Nějak moc na netu nelítám. Bohatě mi stačí shánět muziku od známých a stejně to nestíhám poslouchat. Je toho dneska prostě moc. Pro mě je UG celek, nejen metal, takže v tomhle ohledu je tý hudby až až a běžně se mi stává, že si nějakou kapelu přinesu domů, nebo spíš abych byl konkrétnější, přinesu si domů dvě tři CD plný mp3, překopíruju si to do PC a dostávám se k tomu postupně. Mezitím se mi ale do ruky dostanou nový a nový věci. Někdy mám pocit, že se tý hudbě spíš bráním, než že bych ji vyhledával. :-)) Ne, chci jen říct, že když nějakou kapelu nemám možnost slyšet, tak to tak nechám, protože vím, že se objeví další a další a třeba i lepší.
S rozvojem internetu souvisí také zánik obyčejných metal fanzinů. Myslíš si, že je to škoda? Nebo se domníváš, že už nemá příliš velký význam vydávat plátek o několika desítkách kusů?
Všechno má smysl, když je to dobře udělaný. Fakt nejsem ten typ člověka sběratele. Jsem obyčejný posluchač a spousta těch papírovejch zinů mi nic neřekla. To, že jsou teď na netu, je ekonomičtější a jednoduší systém pro jeho vydavatele. Zájemci mají pak i možná jednoduší cestu si svůj oblíbenej plátek najít a přečíst. Mně osobně cokoli na netu dělá problém číst. Papír je papír a monitor PC využívám k tomu získat jen informace o tom, zda to či ono vůbec existuje.
Zpět k SORATH! Co plány do budoucna? Historie SORATH je už docela pestrá. Co třeba vydat nějaké výroční CD s největšími hity kapely, případně nikdy nevydanými skladbami? Je v možnostech SORATH vydat třeba DVD?
Na DVD nemáme, ani peníze, ani jménem. Že bychom snad měli nějaké hity o tom bych taky jen zapochyboval a nevydané skladby vlastně žádné nemáme. Takže nic z tohohle výčtu asi jen tak nebude. Jediné, o co se vždy snažím, když vydáváme nějaký nový materiál, aby se jako bonus na CD objevila nějaká starší skladba, které si vážím a u níž lituji, že již vyšla s kolikrát dost mizerným zvukem. Je mi těchto věcí líto, a tak se je snažím protlačit na aktuální CD, kde se pak objeví v tom novějším a zvukově dokonalejším hávu.
Co např. nějaký videoklip?
Už už to bylo na spadnutí, ale teď je ticho po pěšině. Nevím. Je to téma, které jsme v kapele nakousli už několikrát, ale vždycky to nakonec padlo. Tak snad někdy příště.
Čeká vás koncík na naší Pigeon And Shit And R.U.M. party. Nyní máš možnost všechny fans pozvat. Na co se mohou těšit?
Už jsem to zmínil výše. Chci si po letech zahrát jednu skladbu z „Matache Chavala“, přišel její čas a jmenuje se to „Pope Die!“ Takže to jen přejmenujeme, přidáme „d“ na konci a užijem si to 🙂 Dál se jako vždy mohou těšit na drobný průřez naší veškerou tvorbou a určitě nezapomeneme dát tu „raritku“, co se objevila na sedmičce „Saros“.
Super! Díky moc za odpovědi! Nyní můžeš dodat na závěr cokoli, na co jsem se zapomněl zeptat.
Díky moc za otázky, u kterých sem se nenudil 🙂
Pope Died! P.S.: Ten pozdrav je stejně dost směšnej, když všichni víme, že po něm stejně přijde další…
…to je myslím dostatečná pozvánka na blížící se koncert! Takže lidi, neseďte doma a přijďte si udělat z papeže Woodoo postavičku !!!
ALL