SELFISH SON – Bed Dancer (CD-2014)

Selfish son_coverPíšeme tady o metalu, gotice, industrialu, tvrdé elektronice, noisu, ovšem indie rock jsme tu opravdu dlouho neměli. Po dekadentních, sociálně-kritických či hororových procedurách, tu najednou mám co dělat s poměrně jasnou a pozitivní nahrávkou, která mě překvapuje především tím, že je nazpívána v jazyce anglickém. Nechci se kapely nijak dotknout, ale podobně skvěle zahraných rockovek jsou po světě tisíce a já osobně vůbec nevidím důvod, proč by se měli v zahraničí prosadit zrovna SELFISH SON, byť mi může kdokoli oponovat tím, že hoši dělají muziku pouze pro vlastní radost. Ale, když už tedy vlastní radost, proč tedy ne v češtině?

SELFISH SON mají v rámci mainstreamu, do kterého ve vší početnosti spadají, velkou šanci zaujmout poctivého posluchače rádiových stanic, jež hledá v hudbě radost a kvalitní píseň jako takovou. Teď už je jen otázkou, jestli kapela dokáže do svého managementu získat šikovného člověka, jež bude schopen přesvědčit všechny ty mocipány hýbajícími za ty nejdůležitější nitky. Pokud by všechno tohle mělo být jen otázkou kvality, pak by přízeň o kapelu měla být ze strany médií naprostou samozřejmostí. Navíc všech pět skladeb kryje opravdu hodně zdařilý zvuk, pod kterým jsou podepsáni pánové Pavel Brom a Miloš Bešta (ASMODEUS), čili i po této stránce je vše naprosto profi. Je jen škoda, že miniCD vyšlo (pravděpodobně) pouze v jednoduchém (tenkém) obalu, což není úplně nelepší vizitka, ale jednoduše taková je dnes doba. Nicméně chci věřit tomu, že až se kapela na scéně trochu více aklimatizuje, pustí do světa mnohem reprezentativnější dílo, alespoň tedy po vizuální stránce.

Po stránce hudební, jak už jsem předestřel, jedna velká letní pohoda. Úvodní píseň „Dreams“ by se v klidu mohla objevit v arsenálu hitů populárních BUTY, přičemž skvěle do hudby pasuje i „pomocný“ dívčí zpěv doprovázený kvalitním mužským hlasem. „Everything Will Be The Same“ je pak jasný rádiový hit, takový se jednoduše narodil. Vokál je úmyslně unylejší, refrén zapamatovatelný hned na „první dobrou“ a vůbec vše je umě „vtíravé“ až běda. V podobných intencích je vystaven i song „Dashboard“ (důraz na snadnou zapamatovatelnost), ale takové inferno blaha to už není, přestože práce synťáků je nepochybně parádní a zcela se vymyká scéně, do které SELFISH SON směřují. „Losing My Religion“ … to už je na mě už moc. Sorry, ale tohle je opravdu selanka. Štěstí, že „That’s What She Said“ vše důstojně zakončuje a vrací kapelu na dráhu melodické a umě vykonstruované písničky, která zkrátka dokáže zaujmout.

Suma sumárum, SELFISH SON mohou být se svým debutem spokojeni. Pokud vydrží a dostane se jim ze strany medií dostatečné podpory, mají šanci na prosazení i v té naší banánové republice. Ale zřejmě by to chtělo tu češtinu, ovšem pokud formace uspěje i s angličtinou, budu velice mile překvapen. Zároveň se ale přiznávám, že tolik „slunce a tepla“ v hudbě nepotřebuju. To už je ale jaksi jiný příběh…

ALL

http://bandzone.cz/selfishson

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>