Další zástupce české technicko-deathové školy se zove SCENERY a protože před nedávnem spatřil světlo světa jejich debutní disk, je důvod k několika otázkam více než pádný. Na dotazy odpovídal basák Mik a zpěvák a kytarista Lerry.
Rád bych se ještě zeptal k demu „Scenery 96″. Jak se vám tehdy podařilo natočit tak kvalitní (na demo nevídaný) zvuk? Kolik se vůbec poslalo kusů do světa?
Mik: Demo „Scenery 96″ se opravdu natáčelo ve zkušebně. Byla to zkušebna z chaty jednoho našeho kamaráda. Dvě místnosti se upravily tak, že jedna sloužila jako režie a druhá jako místnost pro nástroje a muzikanty. Nahrávalo se naživo přes mixpult rovnou do kazeťáku, nic zvláštního. Od každé skladby vzniko hned několik kopií a z těch se vybrala ta nejlepší a ta se dala na demo. Kolik se jich prodalo už asi těžko zjistíme, ale přibližně něco přes tři sta kousků.
Současné CD „The Drowning Shadow Of Mankind“ si vydáváte sami. To se vám nepodařilo oslovit nějakou CZ – firmu, nebo jste prostě neměli zájem?
Mik: Zájem z naší strany samozřejmě byl. CD jsme nabízeli snad všem firmám, co produkují aspoň trochu tvrdší muziku. Ale bohužel nehrajem podle jejich gusta a tolik desek jako nejmenované přihřáté kapely neprodáme, takže to zbylo na nás. U nás nejsou firmy ochotny ani schopny vydávat tvrdou muziku. Zahraniční firmy mají zas spoustu svých kapel, je to takový začarovaný kruh. Myslíme, že v budoucnu to bude asi jediný možný způsob nových kapel, jak o sobě dát vědět.
Matariál byl natočen již v roce 1997. Proč to vydáváte až teď? (asi finance…)
Mik: CD se točilo koncem roku 1997. Po prvním míchání se nám nezdál zvuk a proto se míchalo znovu. Další přišel na řadu mastering. Ten taky napoprvé nebyl podle našich představ a musel se dělat znovu. Další patálie byli způsobeny kvůli obalům. Ty jsme dělali dokonce třikrát. Všechno se to komplikovalo a zpožďovalo. To zpoždění nebyly hodiny ani dny, ale celé týdny a měsíce a v konečném součtu to vytvořilo takový velký časový skluz. Také smaozřejmě musíte připočíst i čas, který jsme zabili čekáním na reakce firem. A nakonec by jsme neměli zapomenout na všechny slibovače, kteří nám slibovali hory doly a neudělali pro nás nic, jen to, že nás zas o něco zdrželi.
Vaše muzika je postavena na technické preciznosti hudebníků (tímto vzdávám hold!!!). Jak dlouho vám trvá, než složíte novou věc? Jak často zkoušíte? (myslím, že to spolu souvisí)
Mik: Zkoušky a vyhranost spolu samozřejmě souvisí. Těžko by někdo, kdo nezkouší mohl dobře hrát. Ono je to jako se sportem. Na začátku se musíš všechno učit. Pak to neustále udržuješ, hlídáš si kondičku a přitom se snažíš dál vyvíjet a zdokonalovat se. Když na nějaký čas vypadneš, tak ti chvilku trvá, než se zase dostaneš zpátky do tempa. Co se týká nových věcí, tak je to různé. Zatím nás netlačí čas, takže skladby vznikají v poklidném tempu. Máme už nějaké hotové, dvě už dokonce hrajeme na koncertech a dvě máme rozdělané.
Mimo hru na kytaru zvládáš i zpěv. Jak ti to jde dohromady? Neuvažovali jste někdy o sólovém zpěvákovi?
Lerry: Dohromady to samozřejmě jde, stačí se podívat na spoustu jiných kapel. O zpěvákovi jsme ale uvažovali a rádi bychom nějakého angažovali. Dali jsme si už i nějaké inzeráty, ale zatím se nám nikdo neozval. Chceme ho hned z několika důvodů. První je ten, že se mohu plně věnovat kytaře. Pak ten, že zpěv je jedním z nástrojů a ten, kdo zpívá, by se měl stoprocentně věnovat. A taky by se měl věnovat lidem a pohybu na scéně, který nám díky muzice, kterou děláme, chybí.
Zkoušel jsi někdy jako zpěvák napsat sám nějaký text? Vím, že Vám texty píše někdo mimo kapelu (Fera Mikulášek). Jak se k nim stavíš? Co si o nich myslíš? Považujete texty za hodně důležité?
Lerry: Ještě v době, kdy jsem hrál za SECTION BRAIN, jsem nějaké texty psát zkoušel, ale nebylo to úplně ono a CD „Hospital Of Death“ otextoval pro zajímavost Mik, který tam tenkrát se mnou hrál. Po odchodu ze SECTION BRAIN a po založení SCENERY jsem zase zkoušel psát, ale jen do doby, kdy jsme dostali první texty od Feru Mikuláška. Pak už nebyl důvod, abych něco psal. Ferovy texty jsou podle nás naprosto dokonalé a stavíme se za ně jako za vlastní.
Mik: Co se týká důležitosti textů, tak samozřejmě je považujeme za hodně důležité. Text dá skladbě směr, smysl a náplň. Dá ji i jméno a byla by škoda skladbu odsoudit k nemilosti kvůli špatnému stupidnímu textu, který ti dohromady nic neřekne. Hrajeme složitější muziku a k ní se Ferovy filozofické texty hodí dokonale. Dává to desce i takový hlubší význam. Člověk se musí nad texty opravdu zamyslet a tím si z desky i víc odnese.
Když jsem u textů, u CD byl leták, že mají být přiloženy české překlady. Nebyly. Jak je to možné?
Mik: Stát se mohlo cokoli, ale nejspíše jsme ho tam zapomněli dát. K CDčkám české texty opravdu přikládáme, protože nechceme nikoho o ně ochudit. Bohužel se nevešly na obal a proto jsou ve formě přílohy a nejsou přichyceny pevně k obalu, takže mohou při otvírání CDčka vypadnout, tak pozor na to. Jinak všem, co texty postrádají, je rádi pošleme.
A jak jste na tom s novým materiálem? Kdy se můžeme těšit na novou nahrávku?
Mik: Jak už jsme předeslali, zatím se nikam neženeme. Koncerty hrajeme na podporu prvního alba, které spousta lidí nezná. Až přijde čas a posluchači budou chtít nové skladby, natočíme ho. A jak už bylo řečeno, pár nových skladeb už máme a na dalších se pomalu pracuje. Ale nechceme prostě prodávat dvě alba současně. Jenomže v našich podmínkách prodeje a distribuce se tomu asi stejně nevyhneme. My vlastně CDčka prodáváme hlavně na našich koncertech. V Praze se dá sehnat u Petra Hanzlíka a dál ho prodávají někteří distributoři, co jezdí po koncertech. A to je tak asi všechno. Nikde v obchodech se sehnat nedá a ten, kdo ho chce, musí buď přijít na náš koncert, nebo si o něho napsat přímo nám.
Domnívám se, že příliš nekoncertujete. (Podle letáků o akcích – moc Vás vidět nebylo) Nebo je vše jinak?
Mik: SCENERY koncertuje. V druhé polovině roku 1998 jsme odehráli deset koncertů a v tomto roce jsme i přes velkou tříměsíční pauzu v létě, když jsme byli zaneprázdněni osobními věcmi, jsme odehráli osmnáct koncertů a do konce roku ještě máme domluvené tři akce a možná se ještě něco objeví. Takže hrajeme zhruba jednou za čtrnáct dní. Není to moc, ale není to ani málo, určitě bychom toho zvládli víc, nebýt té letní pauzy.
Závěrem bych rád věděl, co pro vás znamená název kapely SCENERY? (ve slovníku stojí – scenérie, kulisy). Jak vznikl?
Lerry: Jde hodně o spojení s přírodou. S přírodní scenérií. Ta je krásná pro svou rozmanitost, proměnlivost. Právě takovou muziku chceme dělat. Muziku, která tě nebude nudit, která tě bude překvapovat svou proměnlivostí, jako změnami temp, tónin, nálad apod. Navíc máme každý k přírodě i osovní kladný vztah, takže název je, jaký je. No a když si vezmeš naše CDčko a podíváš se na obal, tak je náš postoj k přírodě vidět na první pohled.
Jestli chcete na úplný závěr něco sdělit…?
Chtěli bychom pozdravit všechny fanoušky, popřát jim hodně zdraví, hodně kvalitních koncertů a hodně kvalitních a levných CDček. Dále bychom chtěli všechny pozvat na naše koncerty, kde si nás mohou poslechnout a koupit si naše CDčko.
band contact: Jiří Lerry Šmíd, Ztracená 1, 789 85 Mohelnice
Míra Mik Valouch, Moravičany 75, 789 82
(Nehodnoceno)
Loading ...
Verze pro tisk