Album německé kapely ROADKILL XIII nepatří k nejčerstvějším, ovšem stále se jedná o poslední nahrávku. Jak se ukazuje, pánové z města Regensburg nejsou úplně nejplodnější kapelou (debut „The Chronicles“ vydali už v roce 2007) a rovněž po stránce propagace si kapela s ničím příliš hlavu neláme (jaká to škoda).
Hudební pojetí ROADKILL XIII totiž vůbec není nezajímavé a jsem si jist, že kapela má dostatečný potenciál na to, aby posluchače zaujala. Přiznávám, radostí jsem z „ Triskaidekaphobia“ sice neskákal, ale několik skladeb z alba jsem jsi skutečně užil. Předně se mi však na nahrávce zamlouvá neuvěřitelně „špinavý“ zvuk, totální zasviněné bahno, které se ve jménu účelu mění ve vyvoněnou oázu. Tvorba ROADKILL XIII, jež kombinuje thrash/death metal s prvky blacku, se ukazuje účelná především díky kompoziční pestrosti, variabilitě a riffové chytlavosti. Němci dokáží kupříkladu jeden podařený riff v jedné kompozici připomenout hned několikrát, ale protože má jejich hudba kromě uvedeného i atmosféru, nepůsobí tento ústřední znak nijak rušivě či nudně.
Zároveň se domnívám, že síla tvorby ROADKILL XIII je nejvíce působívá v momentě, kdy Němci vedou režim hudby ve středních a pomalejších tempech. Shodou okolností mohu jako ideální vzorek doporučit píseň „Exitus Letalis Yersinia Pestis“, umístěnou hned pod touto recenzí. Titul alba „ Triskaidekaphobia“ je sice totálně krkolomný, ale beztak byste si ho měli zapamatovat. Jak už jsem výše zmínil, ROADKILL XIII nepřinášejí do Evropy „novou Ameriku“, instrumentálně neboří skály, ale zkrátka jsou schopni postavit skladbu tak, aby z ní něco kloudného vypadlo. A to není málo!
Skladby: Hunt and Kill, Swarm of Rats, Quintessence of Fire, No Salvation, Downfall, Exitus Letalis Yersinia Pestis, Purblind Gods, Inferno
Sestava: Tim Freundorfer – baskytara, zpěv; Peter Kern – kytara; Albert Fröhlich – kytara; Sven Eckelt – bicí
ALL