REFLECTOR – Turn (CD – 2019, Rock Is Hell Records)

Rakouskou metalovou scénu, pokud nějaká vůbec existuje, vnímám jako něco naprosto nenápadného. Německo, Česko a hlavně Polsko… to jsou všechno země, kde je z čeho vybírat. Jenže u našich jižních sousedů? Samozřejmě najdou se poměrně známé výjimky potvrzující pravidlo, ovšem že by zrovna Rakousko bylo semeništěm metalových talentů, to bych si vskutku tvrdit nedovolil. Jenže v dnešní době není třeba být součástí nějakého význačného okruhu kapel. Stačí lepší vybavení, prostor a trocha té inspirace k dobru. I absolutně bezejmenný projekt může v dnešní době oslovit stovky posluchačů… Nechci tvrdit, že přesně toto je případ skupiny REFLECTOR, nicméně něco na jejich hudebním kumštu bezpochyby je.

Na svém v pořadí šestém řadovém albu se trojice hudebníku představuje jako kombo „zkušených“, jež vyrostlo na doom metalu let devadesátých. Ostatně v této době také REFLECTOR vznikli. Album „Turn“, které mimochodem vyšlo po sedmileté přestávce, se však striktně nedrží jediného žánrového módu. Patrné jsou zde vlivy sludge, hard rocku, stoner metalu atd. Většina zastoupených kompozic se opírá zejména i hutné kytarové riffy ve stylu původních BLACK SABBATH. Jelikož však Rakušané „tíhnou/netíhnou“ k písničkové formě, přirovnal bych jejich tvorbu k „odlehčenější“ verzi finských REVEREND BIZARRE (kapela pro oddané příznivce monotónního světa). Zároveň je třeba uvést, že REFLECTOR nikterak nebazírují na vokálech. Objevují se jen místy a svou stylistikou podtrhují „kořenovou“ příslušnost k „sedmdesátkám“.

Jak už jsem ale výše uvedl, kapela rovněž nezakopává do hrobu onen nefalšovaný rozbřesk, a tak např. skladba „Grim Reaper“ zní jako ještě pomalejší verze slavné „Whatever That Hurts“ od TIAMAT. Alespoň tedy v úvodní části… Ono celkově si REFLECTOR počínají jako schopní vypravěči toho, co už kdysi dávno vytvořil někdo jiný. CATHEDRAL, MY DYING BRIDE, ANATHEMA, možná i trochu DOWN. Když se posluchač od těchto nezlomných faktů dokáže oprostit, určitě by z počinu „Turn“ neměl být zklamán. Album jsem si osobně poslechl několikrát, a přestože ho nezařadím mezi své top nahrávky, mohu s čistým svědomím uznat, že investovaný čas pro mě nebyl nikterak ztrátový. Solidní sbírka smutných tracků, ve kterých se mnozí posluchači snadno najdou.

Skladby: Turning, Grim Reaper, Islands II, Bar, Leave the Rave, Down the Drain, If You Go Away.

Sestava: Andreas Heller – kytara; David Reumüller – bicí; Martin Plass – baskytara, zpěv.

ALL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *