RAMCHAT

slovakiaPro spoustu fanoušků to byl malý šok! Pavel „Hirax“ Baričák opustil řady LUNATIC GODS, a když už se zdálo, že se bude naplno věnovat pouze literatuře, objevila se na scéně nově poskládaná formace, jež dostala do vínku název RAMCHAT! Jojo, Hirax ještě v metalu rozhodně neřekl poslední slovo, a pokud mi nevěříte, doporučuji vyslechnout debutové miniCD „Bes“, překvapujíc nejen řádnou porcí hudební agresivity, ale také textovou přímočarostí. O všem podstatném jsem pochopitelně vedl rozpravu se samotným Hiraxem…

Hiraxi, srdečně tě zdravím! Jestli dovolíš, mohl bys na úvod osvětlit, proč jsi vlastně dobrovolně opustil řady LUNATIC GODS? Přecejen, tahle kapela pro tebe určitě znamenala důležitou část života…
Veľa veci v LUNATIC GODS nefungovala a ani vzťahovo to nebolo žiadne „slnko“. A ja nedokážem byť niekde, kde nie sú dobré medziľudské vzťahy. Bolo mi síce vysvetľované, že aj v „Slayeri sú pohádaní ľudia a fungujú,“ ale ja toto nedokážem. Muzika, ktorú berieš ako koníček a nie ako zarábanie prachov, ti musí dávať pohodu, musíš sa na skúšku tešiť. Na skúšky LUNATIC GODS som sa už žiaľ netešil. Vydržal som tak fungovať rok, čas, ktorý som si dal na to, či sa niečo zmení. Ak nie, tak kapelu nechám bývalým spoluhráčom a založím si novú. Tak sa aj stalo. Chalani hrajú ďalej, natočili dve nové piesne, darí sa im, paráda. Takto majú fans kapely dve :-).

Když jsem zaregistroval tvůj odchod, ihned mě napadlo, že to bude asi z důvodu tvé pracovní vytíženosti, jenže se založením RAMCHAT jsi můj odhad dokonale rozbořil…
– Milujem hrať na gitaru, milujem skladať nové piesne, milujem proces tvorenia, kedy sa moja duša prejaví cez nejaký nástroj, báseň, fotku, slová… Narodili sme sa sem na učenie, tvorenie a duchovný rast, tak sa učme, tvorme a rozpúšťajme karmy.

Tenhle rozhovor se samozřejmě týká RAMCHAT, nicméně by mě zajímalo, kterak zpětně nahlížíš na poslední album „Vlnobytie“ pod hlavičkou LUNATIC GODS? Já osobně jsem si tuhle desku velmi oblíbil, čest staré tvorbě LUNATIC GODS, ale právě toto CD pokládám za váš dosavadní vrchol. Cítíš to stejně?
„Vlnobytie“ bolo aspoň za tú éru, čo som bol v LUNATIC GODS ja, určite najlepším albumom LUNATIC GODS. Bolo takým vyústením toho, čo sme začali na „Mythuse“, pokračovali na „Ante Portas“ a dokonali na „Vlnobytí“.

Rozběhla se činnost RAMCHAT ještě v průběhu tvého působení u LUNATIC GODS, anebo vše začalo vznikat až po tvém odchodu?
Keď som opustil LUNATIC GODS, mal som iba jedinú víziu a to založiť novú kapelu. Odchádzal som na mesačné potulky Ekvádorom a všetko som pustil z hlavy von. Povedal som si, že novú kapelu založím, až keď sa vrátim. A tak sa aj stalo. Ak sa nemýlim, prvú skúšku sme mali v apríly, či v máji, teda skoro polroka po mojom odchode z LUNATIC GODS.

Kterak formování RAMCHAT vlastně probíhalo? Měl jsi od začátku jasno o tom, kterak bude sestava vypadat?
Nie, vôbec. Bol som veľmi rád, že basák Richardus z LUNATIC GODS zostal po mojom boku. To bol jediný člen, s ktorým som ako-tak počítal. Po chodení na pivo s Viťom Kotríkom (PROTEST) som vyriešil post druhého gitaristu, ale aj bubeníka, lebo on hrával v kapele ODPAD s Mišom Golbiškom. Je to šikovný bicmen a ako som ich videl hrať jeden koncert, stál som tam a pýtal sa sám seba: „Koho ty vlastne hľadáš? Veď sa kukni, tvoji budúci spoluhráči stoja pred tebou.“ Spevák Lečo síce nemal až tak veľa skúseností, ako my, ale o to viac prekvapil, priam najviac. Výborný cit pre rytmiku, neskutočný growling, pričom mu rozumieť slovám, no veľký objav nielen pre Martin. Behom pár mesiacov pochopil naše „tempo“ a o čom to vlastne na skúškach hovoríme, hehe.

Během krátké doby jsi s RAMCHAT zrealizoval debutové ‚EP „Bes“, které mi přijde o dost agresivnější, než poslední tvorba LUNATIC GODS, přestože i zde je jasně rozpoznatelný tvůj skladatelský rukopis, nemluvě o textech. Lze to přisuzovat i tomu, že v sestavě RAMCHAT působí členové deathmetalové formace PROTEST, kteří mají stále onu agresivitu a přímočarost v krvi?
Nie, keď som odišiel z LUNATIC GODS, hneď som si vravel, že novú energiu musím zúročiť, ako sa len bude dať. Chcel som robiť niečo iné, necítil som robiť druhý LUNATIC GODS, to by bolo z kaluže do blata. Povedal som si, že RAMCHAT bude mať priamy ťah na bránu, žiadne predvádzanie techniky, veď tých technických motaníc už bolo dosť. Nikdy nie je problém do každej pasáže vopchať aj sto gitár a tristo klávesov, ale je to kontraproduktívne. RAMCHAT šlape ako hodinky, koncerty sú parádne, piesne sa okamžite zapáčili aj vďaka ich prehľadnosti. Prišiel priam víchor energie, skúšky sú o radosti, priateľstve. Som nesmierne šťastný, že tomu tak je. Ja viem, je to ako so vzťahom, po čase prídu aj problémy, ale teraz si to všetci vychutnávame.

Atmosféra jednotlivých skladeb je stejně jako u posledních děl LUNATIC GODS načichlá odkazem pohanství, což je téma, kterému se dnes věnuje spousta kapel. Neobáváš se toho, že by vás někteří lidé mohli díky tomu zařadit do kategorie takových těch „kýčovitých“ part, a to bez ohledu na to, aby si vaši hudbu poslechli? Jaký je tvůj pohled na zmíněnou hudební škatulku?
„Vlnobytie“ bolo veľmi povrchné, oproti tomu, čo som začal robiť v RAMCHAT. Tam to bolo o zbojníkoch a skôr o navodení nejakéch „atmosféry“. RAMCHAT ide priamo k veci a pôjde ešte hlbšie. Veľa čítam o našich koreňoch, priam ma fascinuje, že to, čo som dvadsať rokov amatérsky hľadal na úrovni modernej psychológie, to už mali naši predkovia dávno vymyslené a ochytané. Téma ma pohltila, nezaujíma ma, ako to budú hodnotiť ostatní. Takto to cítime, takto to aj robíme. Naopak, spätne som pochopil veľa kapiel, dokonca niektoré som predtým ostro odsudzoval, hádzal ich bez rozmyslu do šuplíka „rasistické“. Teraz som pochopil, o čom spievajú. Spal som. Až teraz som sa zobudil.

Jak je u tebe zvykem, ani tentokrát není posluchač ochuzen o zajímavé texty, které mi však přijdou překvapivě mnohem přímočařejší, té alegorie tam tolik není, což byl nejspíš i tvůj záměr. Bylo tvým cílem jaksi „vyložit karty na stůl“ a hezky od plic si to vyřídit s oním „křesťanským nepřítelem“?
Ano, prvé naše EP-ko „Bes“ je veľmi nahnevané. Je to akoby reakcia na to všetko, čo spravili Kresťania s odkazom našich predkov. Akoby zmizla naša história, všetky základné sviatky boli okopírované, kostoly boli postavené na miestach bývalých pohanských svätýň. Naši otcovia presne cítili energetiku miest. Ich zvyky neboli tradícia, ale bolo za nimi oveľa viac. Všetko malo svoj význam. Ich spojitosť s prírodou bola múdrosť sama. Neporušovali pravidlá prírody, nepotrebovali teda ani žiadne zákony. Mali „kóny“, teda body, ktoré sa odvolávali na svedomie človeka. Áno, Slovania mali svedomie, teda dobre vedeli, čo je a čo nie je správne. Zákony priniesli až kresťania, teda to, čo ja za kónmi = zákony. Preto je „Bes“ nahnevaný. Je to spätná väzba, akoby náš rev: „Čo za krivdu ste to na nás vyviedli!?!“ Druhé, chystané EPko nebude zamerané antikresťansky. Textovo určite zvoľníme. Mini CD „Bes“ kompenzovalo naše sklamanie z ukradnutia a zatajenia múdrosti, ktorú naši predkovia dosiahli.

K otázce křesťanství se vyjadřuješ kromě hudby i v literárních dílech. Měl jsi někdy problém se svými názory i během tvých „čítaček“?  Lidé z metalové scény tvé postoje dobře znají, ale co ostatní? Jsou s tebou  o některých věcech ochotni diskutovat i přesvědčení křesťané?
– Raz na moju čítačku v Prešove prišli mladí kresťania a „pustili“ sa do mňa. Napríklad mi vyčítali, prečo Boha vo svojich románoch nazývam Deduškom. Nevedel som, či sa mám smiať, alebo plakať. Všetko je, ako je, prijímam…

Na Slovensku KDH, v Česku KDU-ČSL… jak tobě zní spojení dvou pojmů – „křesťanská demokracie“. S trochou nadsázky: je tohle vůbec možné?
Náboženstvo nepatrí do politiky. Ak sa tam pchá, nejde tu zasa o nič iné, ako o peniaze a vplyv na čo najviac „ovečiek“.

Často si říkám: co my lidé jsme vlastně zač, když dokážeme sami sebe navzájem okrádat, ničit, obelhávat, závidět si atd. Domníváš se, že některé negativní návyky, které si předáváme z generace na generaci, mají kořeny v křesťanském učení, jenž nám bylo v podstatě násilím vnuceno (viz. skladba „Bes“) ? Není tohle i jeden z důvodů, proč Česko-Slovensko doufá poněkud marně v lepší zítřky? „Pokřivení“ totiž zákonitě nemohou přinést našim národům žádný užitek, přestože v něj až nezdravě mnozí stále věří…
Nie, odkaz Ježiša je nádherný, škoda, že ho mnohí ľudia nechápu. Bol to nádherný človek, keby sme všetci žili podľa toho, ako on, svet by bol nádherný. Skôr by som si kládol otázku, čo s našimi charaktermi narobili komunisti. Tam sú návyky „ukradnúť, nepracovať, závidieť, ohovárať“ a pritom sa tváriť ako dobrý a cnostný človek. Našu nízku duchovnú úroveň neváľajme na kresťanstvo. Oni síce zapríčinili tisícročie temna, ale so stavom ľudských vlastností to až taký priamy vzťah nemá. Teda aspoň podľa mňa.

Velice mě zaujala tvá báseň „Mogdaneč“, kterou jste na „Bes“ zařadili. Je onen text inspirován nějakou staroslovanskou legendou, anebo existují nějaké důvěryhodné prameny, které vypovídají o masakru mnichů i faráře prostými obyvateli Mogdaneče? Přiznávám se, že tohle téma je dozajista fascinující a není divu, že jsi ho použil právě pro RAMCHAT…
Jediným zdrojom je moje srdce.

Je Hirax opravdu tím posledním pohanem, o kterém se vypráví ve stejnojmenné skladbě? Je to tvá reakce na současné dění ve tvé zemi, či máš někdy pocit, že si s většinou lidí zkrátka nemáš co říct?
Ja sa viem rozprávať s každým človekom. Všetkým mojim frajerkám a aj mojej žene to občas lezie na nervi. Pýtajú sa ma: „Preboha, čo si sa tak dlho rozprával s tým bágristom?“ Alebo: „Čo už si si mohol povedať s tým dedom, veď už bol na umretie!“ lenže ten dedo si jediný pamätal, ako to bolo, keď v Sklabinskom Podzámku zastrelili bezhlavo partizáni troch Nemcov a potom nastal bes… A Hirax posledným pohanom? To určite nie. Obyčajný chalan v rifliach, ktorí robí rád to, čo teší jeho srdce.

Sleduješ dění na domácí a i celosvětové metalové scéně? Dokázal bys ohodnotit, na jaké úrovni jsou dnes vztahy mezi kapelami, labely, médii a dalšími subjekty, které zasahují do dění kolem metalu?
Nesledujem to skoro vôbec. Ak mi niekto niečo odporučí, vypočujem si. Čo sa týka CD výmen, už aj tie skoro vôbec nefungujú, CDčka sa už roky nepredávajú. Takže neviem, ani čo vydávajú iné vydavateľstvá. Predávať na fesťáky či na koncerty už roky nechodím. Jediné moje spojenie s metalovými fans je teda po koncerte RAMCHAT…

Jaké plány čekají RAMCHAT v následujících měsících? Počítám, že vašim cílem bude určitě nahrát regulérní album, jehož koncept určitě nosíš v hlavě. Můžeš o něm případně něco málo prozradit?
Áno, v pláne máme zasa štúdio. Teraz už nebudeme špekulovať s regionálnymi štúdiami a rovno pôjdeme do Shaarku. Vybrali sme štyri naše nové piesne a tie nahráme. Až tretím vstupom do štúdia uzavreme náš materiál a vyberieme piesne na náš prvý album.

Velice ti děkuji za rozhovor a přeji vše dobré! Pokud máš ještě pro fans nějaké info, klidně sem ještě přidej pár slov….
ALLeši, megavďaka za podporu!!! Prvý legendárny rozhovor RAMCHAT mám za sebou 🙂 Tu sú naše dôležité stránky, kde sa fans dozvedia všetko nové o RAMCHAT.

ALL

http://bandzone.cz/ramchat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *